Kostel svatého Jana Nepomuckého (Slatina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jana Nepomuckého
ve Slatině
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Slatině
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Slatině
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Litoměřice
Obec Slatina
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát litoměřický
Farnost děkanství Libochovice
Status filiální kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební sloh gotika, barokní úprava a úprava v 19. století
Výstavba po polovině 14. století
Odkazy
Kód památky 43380/5-2296 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický filiální[1] kostel svatého Jana Nepomuckého ve Slatině je gotická, později barokně a v 19. století upravená, sakrální stavba stojící na jižní straně návsi. Kolem se nachází hřbitov.[2] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jana Nepomuckého, pohled od fotbalového hřiště
Vstupní portál kostela

Obec Slatina je poprvé písemně doložena roku 1057 v zakládací listině litoměřické kapituly. Roku 1319 byla obec emfyteuticky vysazena litoměřickým proboštem,[2] což byl v té době Vojtěch z Dubé.[4] Farní kostel se v místě připomíná roku 1384. Podle stylového rozboru zachovaných článků vznikl kostel po polovině 14. století. Vzhledem ke stáří a významu obce ho pravděpodobně předcházel starší objekt. Z gotického období se zachovaly obvodní stěny, zejména presbytáře a vítězný oblouk. Po přestavbách provedených roku 1597, v první polovině 18. století. Snad se přestavba konala v roce 1746 a tehdy bylo rovněž změněno patrocinium. K další úpravě došlo a v 19. století. Vnější výraz současného kostela stojí tedy na pomezí baroka a klasicismu ve značně venkovském provedení. Dominantou kostela a celé vsi je mohutná renesanční hranolová věž, přiložená k severozápadnímu rohu lodi. Byla postavena roku 1595, jak dokládá chronogram na výrazném severním portálu.[2]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem. Po severní straně presbytáře se nachází sakristie, která navazuje na hranolovou věž po severní straně lodi. Boční fasády a závěr jsou se spárovanou omítkou a velkými polokruhově ukončenými okny. Na závěru kostela jsou odstupněné opěráky. Věž je s renesančním polokruhově zakončeným portálem v obdélném rámci s plastickou výzdobou a vytesaným nápisem o stavbě věže z roku 1595. V posledním patře věže jsou velká polokruhově zakončená okna. V západním průčelí se spárovanou omítkou se nachází polokruhově zakončený portál v obdélném rámci s trojúhelným štítem a segmentové okno.[2]

Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou a v závěru paprsčitou žebrovou klenbou položenou na kuželové a kružbové konzoly. V jižní stěně se nachází malý hladký hrotitý výklenek. V závěrové stěně je pravoúhlý výklenek. Triumfální oblouk je hrotitý a má sešikmenou hranu do lodi kostela. Loď má plochý strop. Kruchta je zděná. Sakristie je obdélná a má také plochý strop.[2]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář je rokokový. Upravený byl v 19. století. Nachází se na něm obraz sv. Jana Nepomuckého z 19. století. Kazatelna je z roku 1747 od třebenického truhláře M. Poláka. Obraz Svaté rodiny je z 1. poloviny 18. století. Gotická Madona pochází z období mezi lety 1380-1390. V kostele jsou rokokové cínové svícny.[2]

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Jihovýchodně od kostela stojí na bývalém hřbitově barokní obdélná márnice z 1. poloviny 18. století. Průčelí márnice s vpadlým polem a obdélným vstupem je zakončeno štítem s pilastry, polokruhově ukončeným oknem, křídlatými zdmi a trojúhelným nástavcem.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 115-116. 
  2. a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Slatina /Litoměřice/, s. 342. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 155669 : Kostel sv. Jana Nepomuckého, Slatina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 39.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]