Kostel svatého Jana Nepomuckého (Slatina)
| Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Slatině | |
|---|---|
,_kostel_sv._Jana_Nepomuck%C3%A9ho_crop.jpg) Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Slatině | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Slatina |
| Souřadnice | 50°25′48,32″ s. š., 14°2′15,84″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | děkanství Libochovice |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost – děkanství Libochovice |
| Zasvěcení | Jan Nepomucký |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika, barokní úprava a úprava v 19. století |
| Výstavba | po polovině 14. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 43380/5-2296 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický filiální[1] kostel svatého Jana Nepomuckého ve Slatině je gotická, později barokně a v 19. století upravená, sakrální stavba stojící na jižní straně návsi. Kolem se nachází hřbitov.[2] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
,_port%C3%A1l_kostela_svat%C3%A9ho_Jana_Nepomuck%C3%A9ho.JPG)
Obec Slatina je poprvé písemně doložena roku 1057 v zakládací listině litoměřické kapituly. Roku 1319 byla obec emfyteuticky vysazena litoměřickým proboštem,[2] což byl v té době Vojtěch z Dubé.[4] Farní kostel se v místě připomíná roku 1384. Podle stylového rozboru zachovaných článků vznikl kostel po polovině 14. století. Vzhledem ke stáří a významu obce ho pravděpodobně předcházel starší objekt. Z gotického období se zachovaly obvodní stěny, zejména presbytáře a vítězný oblouk. Po přestavbách provedených roku 1597, v první polovině 18. století. Snad se přestavba konala v roce 1746 a tehdy bylo rovněž změněno patrocinium. K další úpravě došlo a v 19. století. Vnější výraz současného kostela stojí tedy na pomezí baroka a klasicismu ve značně venkovském provedení. Dominantou kostela a celé vsi je mohutná renesanční hranolová věž, přiložená k severozápadnímu rohu lodi. Byla postavena roku 1595, jak dokládá chronogram na výrazném severním portálu.[2]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem. Po severní straně presbytáře se nachází sakristie, která navazuje na hranolovou věž po severní straně lodi. Boční fasády a závěr jsou se spárovanou omítkou a velkými polokruhově ukončenými okny. Na závěru kostela jsou odstupněné opěráky. Věž je s renesančním polokruhově zakončeným portálem v obdélném rámci s plastickou výzdobou a vytesaným nápisem o stavbě věže z roku 1595. V posledním patře věže jsou velká polokruhově zakončená okna. V západním průčelí se spárovanou omítkou se nachází polokruhově zakončený portál v obdélném rámci s trojúhelným štítem a segmentové okno.[2]
Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou a v závěru paprsčitou žebrovou klenbou položenou na kuželové a kružbové konzoly. V jižní stěně se nachází malý hladký hrotitý výklenek. V závěrové stěně je pravoúhlý výklenek. Triumfální oblouk je hrotitý a má sešikmenou hranu do lodi kostela. Loď má plochý strop. Kruchta je zděná. Sakristie je obdélná a má také plochý strop.[2]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář je rokokový. Upravený byl v 19. století. Nachází se na něm obraz sv. Jana Nepomuckého z 19. století. Kazatelna je z roku 1747 od třebenického truhláře M. Poláka. Obraz Svaté rodiny je z 1. poloviny 18. století. Gotická Madona pochází z období mezi lety 1380-1390. V kostele jsou rokokové cínové svícny.[2]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Jihovýchodně od kostela stojí na bývalém hřbitově barokní obdélná márnice z 1. poloviny 18. století. Průčelí márnice s vpadlým polem a obdélným vstupem je zakončeno štítem s pilastry, polokruhově ukončeným oknem, křídlatými zdmi a trojúhelným nástavcem.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 115–116.
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Slatina /Litoměřice/, s. 342.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 155669 : Kostel sv. Jana Nepomuckého, Slatina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 39.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Nepomuckého na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve filiálním kostele sv. Jana Nepomuckého, Slatina (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve filiálním kostele sv. Jana Nepomuckého, Slatina na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Slatina, kostel sv. Jana Nepomuckého
- Kostel Povýšení sv. Kříže na webu Hrady.cz
- Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Slatině na webu Hrady.cz
