Slatina (okres Litoměřice)
| Slatina | |
|---|---|
.JPG) Pohled na Slatinu z Hazmburku | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Libochovice |
| Obec s rozšířenou působností | Lovosice (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°25′50″ s. š., 14°2′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 275 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,94 km²[2] |
| Katastrální území | Slatina pod Hazmburkem |
| Nadmořská výška | 177 m n. m. |
| PSČ | 411 17 |
| Počet domů | 128 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Slatina 50 410 02 Lovosice 2 info@slatina-lt.cz |
| Starosta | Václav Zíta |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Slatina | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 565601 |
| Kód části obce | 149641 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slatina je obec, která se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Vesnice stojí na úpatí vrchu Hazmburk, asi tři kilometry severně od města Libochovice. V obci žije 275[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vsi (Zlatina) se vztahuje k roku 1057, kdy je Slatina uváděna mezi majetkem, kterým kníže Spytihněv II. obdařil právě ustavenou litoměřickou kapitulu. V roce 1363 prodala litoměřická kapitula obec Zbyňku Zajícovi z Hazmburka. Přibližně po dvou stech letech se Slatina vrátila do držení kapituly a ta Slatinu opět prodala. Tentokrát se jejími pány stali v roce 1558 Lobkovicové, kteří ji vlastnili jen krátce a po dalších rychlých změnách majitelů se novým pánem Slatiny stal purkrabí Adam ze Šternberka.[4]
Během třicetileté války Slatina utrpěla četné škody a byla téměř opuštěna. Její osidlování započalo znovu až v roce 1640. V roce 1676 odkoupil panství hrabě Gundakar z Ditrichštejna, který pocházel z Moravy a Slatinu osidloval novými osadníky z jeho moravských panství. Následná léta byla pro Slatinu klidná a až v letech 1742 a 1743 byla Slatina rabována francouzskou armádou během válek o rakouské dědictví. V roce 1858 vymřeli Dietrichisteinové po meči a Slatina se dostala do majetku rodu Herbersteinů, kteří o Slatinu přišli v roce 1924 během pozemkové reformy. V roce 1861 obdržel ve Slatině čestné občanství velikán a rodák z Libochovic Jan Evangelista Purkyně.[4]
_%E2%80%93_pohled_z_B%C3%ADl%C3%A9_v%C4%9B%C5%BEe_1.jpg)
Ves má půdorys okrouhlice – usedlosti jsou rozmístěny okolo okrouhlé návsi. V roce 1857 byla Slatina spojena s obcí Sedlec novou silnicí a v roce 1864 i s Libochovicemi. V roce 1886 se Slatina dočkala cesty k železniční zastávce a na přelomu století byla postavena silnice do Černivi. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována.[4]
V roce 1991 se obecní úřad přestěhoval do budovy základní školy. V roce 2002 získala vesnice Bílou stuhu v soutěži Vesnice Roku za práci s mládeží. V roce 2003 byl vybudován ze zámkové dlažby chodník k 1,5 kilometru vzdálené železniční zastávce. Dále byl v roce 2005 realizován projekt povodňových domků. Těch bylo na úpatí Hazmburku postaveno šestnáct a domov v nich našli povodní zasažení lidé z Litoměřicka.[4]
V obci od roku 2002 funguje ojedinělé hiporehabilitační centrum, které pomáhá seniorům a tělesně postiženým lidem. Projekt je mimo jiné financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 360 | 394 | 419 | 455 | 461 | 502 | 489 | 311 | 317 | 279 | 248 | 201 | 211 | 211 | 253 |
| Počet domů | 59 | 61 | 70 | 77 | 85 | 89 | 110 | 123 | 94 | 90 | 84 | 99 | 105 | 127 | 128 |
Vlajka a znak
[editovat | editovat zdroj]V roce 2000 byla obci udělena možnost užívat znak a vlajku. Znak i vlajka používají motiv kruhu, který symbolizuje tvar vesnice, a motiv květů byliny sivěnky slatinné, která rostla v bažinách a slatinných oblastech. Zelená barva pak symbolizuje slatiny a louky a stříbrná barva symbolizuje slanou půdu. Pět hvězd je symbolem svatozáře svatého Jana Nepomuckého, jemuž je zasvěcen místní kostel.[8]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Východně od vesnice vede železniční trať Lovosice–Postoloprty.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj],_kostel_sv._Jana_Nepomuck%C3%A9ho_crop.jpg)
- Kostel svatého Jana Nepomuckého
- Stodola u čp. 13
- Sýpka v areálu čp. 15
- Pomník padlých v druhé světové válce věnovaný pplk. Josefu Novákovi
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Jaroslav Krupka (1884–1947), fotograf
- Josef Novák (1921–1943), letec 311. bombardovací perutě RAF. V roce 1943 se nevrátil ze svého osmnáctého letu, který probíhal nad Biskajským zálivem.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d ČERNÝ, Dalibor, a kol. 950 let Slatiny. 1056–2006. Hostivice: Baron, 2006. 144 s. ISBN 80-86914-09-7.
- ↑ Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením [online]. Valdek [cit. 2023-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ HOZMANOVÁ, Eva. Ve znaku Slatiny pod Hazmburkem je květina sivěnka slatinná. Lovosický dnešek [online]. 2005-05 [cit. 2023-05-30]. Čís. 5. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČERNÝ, Dalibor, a kol. 950 let Slatiny. 1056–2006. Hostivice: Baron, 2006. 144 s. ISBN 80-86914-09-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slatina na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Slatina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Slatina v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
