Rozstání (okres Prostějov)
| Rozstání | |
|---|---|
.jpg) Kostel svatého Michala | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′52″ s. š., 16°50′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 608 (2023)[1] |
| Rozloha | 16,52 km²[2] |
| Katastrální území | Rozstání pod Kojálem |
| Nadmořská výška | 545 m n. m. |
| PSČ | 798 61, 798 62 |
| Počet domů | 302 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rozstání 77 798 62 Rozstání ou-rozstani@iol.cz |
| Starosta | Ing. Petr Kraus |
| Oficiální web: www | |
  Rozstání | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589977 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Rozstání se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 608[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Místní jméno je staré obecné rozstání - "rozestoupení se" odvozené od slovesa rozstati sě - "rozestoupit se". Vesnice byla pojmenována podle polohy u rozestupujících se lesů nebo dolin.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, kdy ves držel Ješek z Rájce a jeho dva bratři. V roce 1368 prodali ves Přibíkovi z Křetína a roku 1390 ji získal Petr z Kravař a Plumlova a připojil ji tak k plumlovskému panství. Součástí plumlovského panství byla až do roku 1592, kdy byla pány z Pernštejna nejprve zastavena a poté v roce 1596 i prodána Bernardu Drnovskému z Drnovic a stala se součástí rájeckého panství. V roce 1618 koupil Rozstání majitel plumlovského panství Maxmilián z Lichtenštejna a připojil ji tak zpět k této državě.
Za druhé světové války byla obec německými okupanty násilně vystěhována. Byla zařazena do 3. etapy stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny a zřízen zde vojenský prostor. V opuštěné obci bylo od března 1945 do poloviny dubna ubytováno kolem 1250 lidí polské Svatokřižské brigády na svém útěku před Rudou armádou, kteří poté odešli na západ Protektorátu, kde osvobodili koncentrační tábor v Holýšově. Během existence vojenského cvičiště Wehrmachtu bylo mnoho domů zničeno, po válce byla obec znovu osídlena.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Rozstání | 1144 | 1212 | 1268 | 1327 | 1350 | 1334 | 1283 | 1089 | 1175 | 1047 | 880 | 752 | 685 | 643 |
| Počet domů | část Rozstání | 157 | 184 | 193 | 205 | 227 | 235 | 274 | 277 | 291 | 274 | 244 | 281 | 294 | 289 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Barokní farní kostel sv. Michala; vystavěn v letech 1768-1779 na místě gotické stavby zbořené roku 1768.
- Větrný mlýn zvaný „větřák" z roku 1874, od roku 1904 do ukončení provozu (1922) lopatkové kolo nahrazeno plynovým motorem. Dnes již bez větrného kola, zachovala se stavba s věží.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Obcí protéká potok Bílá voda.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Hugo Klement Mrázek (1889–1916), český hudební skladatel
- Josef Zukal (1841–1929), český historik
- Vojtěch Hrubý (1924–2010), český katolický kněz, ředitel poutního domu Velehrad v Římě
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Rozstání
- Baldovec
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Větrný mlýn -
Kostel svatého Michaela -
Památník obětem světových válek -
Památník obětem světových válek -
Socha u vstupu ke kostelu -
Kříž u vstupu ke kostelu -
Kříž vedle vchodu do kostela
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. Praha 1980, s. 388, 389.
- ↑ Rozstání [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rozstání na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rozstání v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Rozstání v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Neoficiální stránky obce
