Přeskočit na obsah

Rozšiřování Evropské unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
EUzaložení a rozšíření

195258: zakládající státy: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo*, Nizozemsko (*1990 rozšířeno o bývalou NDR)

1973 – první rozšíření: Dánsko**, Irsko, Spojené království (**Grónsko vystoupilo 1985)

1981 – druhé rozšíření („jižní“): Řecko

1986 – třetí rozšíření („jižní“): Portugalsko, Španělsko

1995 – čtvrté rozšíření („severní“): Finsko, Rakousko, Švédsko

2004 – páté rozšíření („východní“): Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko

2007 – šesté rozšíření („druhé východní“): Bulharsko, Rumunsko

2013 – sedmé rozšíření: Chorvatsko

Rozšiřování Evropské unie označuje proces evropské integrace přijímáním nových členských států nejdříve do Evropského hospodářského společenství (EHS) a pak jeho nástupce, Evropské unie (EU).

Původních šest států se rozšířilo v letech 1973, 1981, 1986 a 1990 na celkem 12 států, které v roce 1993 formálně založily Evropskou unii. Ta se pak rozšiřovala v letech 1995, 2004, 2007 a 2013. Česká republika byla součástí největšího rozšíření v květnu 2004. Z maximálního počtu 28 států po brexitu v lednu 2020 klesl počet na 27.

K roku 2024 probíhají přístupová jednání s Albánií (od roku 2020), Bosnou a Hercegovinou (od března 2024)[1] Černou Horou (od roku 2012), Severní Makedonií (od roku 2020), Srbskem (od roku 2014) a Tureckem (od roku 2005). Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a komisař pro rozšíření Johannes Hahn označili Srbsko a Černou Horu za přední kandidáty a předpokládali, že se připojí do roku 2025, tedy během příštího funkčního období Evropské komise.[2][3][4] Jednání s Tureckem probíhají, ale byla fakticky pozastavena kvůli námitkám EU vůči reakci turecké vlády na pokus o státní převrat v roce 2016 a ústupu od demokracie.[5]

Bosna a Hercegovina podala žádost o členství v roce 2016, Ukrajina, Gruzie a Moldavsko v prvních týdnech ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Bosna a Hercegovina, Ukrajina a Moldavsko byly následně uznány jako oficiální kandidáti. Bosna a Hercegovina pak získala oficiální status kandidátské země v prosinci 2022.[6] Ukrajina byla vyzvaná k provedení reforem, pochybnosti jsou především ohledně demokracie, o právním státě a korupci.[7] Dne 7. července 2024 Evropská unie pozastavila jednání s Gruzií ohledně připojení k EU kvůli politické situaci v zemi.[8]

Přehled založení a rozšiřování EU a jí předcházejících společenství:

Kandidátské země

[editovat | editovat zdroj]

Následující země mají status kandidáta:

Země podání přihlášky status kandidáta přístupová jednání zahájena uzavřených kapitol
Turecko[9] 14. dubna 1987 12. prosince 1999 3. října 2005 1
Severní Makedonie[10] 22. března 2004 17. prosince 2005 26. března 2020 0
Černá Hora[11] 15. prosince 2008 17. prosince 2010 29. června 2012 3
Srbsko[12] 22. prosince 2009 1. března 2012 21. ledna 2014 2
Albánie[13] 22. dubna 2009 27. června 2013 26. března 2020 0
Bosna a Hercegovina 15. února 2016 15. prosince 2022[6] 21. března 2024[1] 0
Ukrajina[14] 28. února 2022[15][16] 23. června 2022
Gruzie 3. března 2022[17]
Moldavsko 3. března 2022[18] 23. června 2022
  1. a b Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-03-21 [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. 
  2. State of the Union: ROADMAP FOR A MORE UNITED, STRONGER AND MORE DEMOCRATIC UNION 2017 [online]. European Commission [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  3. Juncker in the 2017 State of the EU: We must maintain a credible enlargement perspective for the Western Balkans [online]. 13 September 2017 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  4. EMMOTT, Robin. Serbia on course for EU by 2025, top EU official says. Reuters. 19 January 2018. Dostupné online [cit. 2018-01-27]. 
  5. 'They've pulled up the draw bridge' Juncker RULES OUT Turkey joining the EU [online]. 13 September 2017 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  6. a b Bosna a Hercegovina se konečně dočkala. Získala status kandidátské země EU. iDNES.cz [online]. 2022-12-15 [cit. 2022-12-16]. Dostupné online. 
  7. Němec, který dostal Česko do EU: Klaus byl tvrdohlavý, Zeman vás uchránil od průšvihu. Aktuálně.cz [online]. 2024-04-25. Dostupné online. 
  8. EU announces Georgia’s accession is ‘stopped’ after anti-West pivot. POLITICO [online]. 2024-07-09 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Turkey. ec.europa.eu [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. North Macedonia. ec.europa.eu [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Montenegro. ec.europa.eu [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Serbia. ec.europa.eu [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Albania. ec.europa.eu [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Ukraine. neighbourhood-enlargement.ec.europa.eu [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Zelenskyj podepsal žádost o přijetí Ukrajiny do EU. Zeman a další doporučují udělit zemi status unijního kandidáta. ČT24 [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  16. MACHÁLKOVÁ, Růžena. ON-LINE: Přijetí Ukrajiny do EU podpořilo osm prezidentů. Je mezi nimi i Zeman. Deník.cz [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  17. Moldavsko a Gruzie požádaly o vstup do Evropské unie. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-03 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  18. Gruzie a Moldavsko požádaly o vstup do EU. Patříme tam, tvrdí [online]. iDnes.cz, 2022-03-03 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]