Přeskočit na obsah

Odra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o řece pramenící v Česku. O španělské řece pojednává článek Odra (Pisuerga).
Odra
Řeka protékající Ostravou-Koblovem
Řeka protékající Ostravou-Koblovem
Základní informace
Délka toku854 km
Plocha povodí118 861 km²
Průměrný průtok535 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí2-01-01-001
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Olomoucký, Moravskoslezský kraj), PolskoPolsko Polsko (Slezské, Opolské, Dolnoslezské, Lubušské, Západopomořanské vojvodství), NěmeckoNěmecko Německo (Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Povodí Odry (Česko 6 %, Polsko 89 %, Německo 5 %)
Povodí řeky na mapě
Povodí řeky na mapě
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odra (německy Oder; slezsky Uodra; polsky Odra; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě. Pramení v Česku a teče přes západní Polsko, dále vytváří severní 187 km dlouhou hranici mezi Polskem a Německem.

Odra je 854 km dlouhá řeka, z toho 112 km je v Česku, 742 km v Polsku (včetně 187 km jako hraniční řeka mezi Německem a Polskem). Je druhou nejdelší řekou v Polsku. Odvádí vodu ze 118 861 km², z toho 106 056 v Polsku (89 %), 7217 v Česku (6 %) a 5587 v Německu (5 %). Před regulací toku byla řeka dlouhá přes 1000 km.

Průběh toku

Odra mezi Kienitz a Zollbrücke v Německu.

Pramení pod Fidlovým kopcem v Oderských vrších na Moravě (Olomoucký kraj), v Česku protéká českou částí Slezska (Moravskoslezský kraj); v Polsku Slezským vojvodstvím, Opolským vojvodstvím, Dolnoslezským vojvodstvím, Lubušským vojvodstvím a Západopomořanským vojvodstvím; a v Německu Braniborskem a Meklenburskem-Předním Pomořanskem.

Poté, co opustí hory, protéká převážně v široké terasovité dolině, která se rozšiřuje z 2 až 3 km na 10 až 20 km. Tato dolina vznikla díky odtoku vody z ledovců po poslední době ledové. Pod ústím Lužické Nisy dosahuje šířky 200 m. Je mohutným tokem, jehož břehy jsou chráněny protipovodňovými valy.

Ve vzdálenosti 84 km od ústí se dělí na dvě ramena. Největší větve ústí do Štětínské delty. Do 19. století platilo, že Štětínská delta je ohraničena na severu ostrovy Uznojem (západně) a Wolin (východně) a třemi rameny mezi ostrovy a pevninou (Dziwna, Svina a Peene) se vlévá do Baltského moře. S nástupem moderní vědy a univerzální klasifikace se Štětínský záliv už nepovažuje za součást řeky Odry nýbrž za součást Baltského moře a Dziwna, Svina a Peene jsou klasifikovány jako mořské průlivy. Současně za ústí řeky Odry se považuje místo kde se Odra vlévá do nejjižnější části Štětínského zálivu, tzv. Odřanské roztoky (Roztoka Odrzańska) u města Police.

Města

Odra a Štětín, Polsko

Největším městem na Odře je Vratislav.

Větší přítoky

Celkově největším přítokem Odry je řeka Warta, která přitéká zprava u Kostřína. V místě soutoku je delší než samotná Odra.

Přítoky Odry na území Česka

Soutok Odry s Opavou
Olše ústící do Odry
Soutok Odry s Lužickou Nisou

Přítoky Odry na území Polska a Německa

Vodní režim

Nejvyšších průtoků dosahuje Odra na jaře především v březnu a v dubnu. V létě její hladina klesá, ale pokles je střídán občasnými vzestupy v důsledku dešťů. V zimě průtok řeky začíná souvisle stoupat. V silných zimách řeka zamrzá.

Průměrný průtok Odry na dolním toku u vsi Gozdowice, která se nachází zhruba 30 km pod soutokem s Wartou, činí 547 m³/s.[4] Vzestupy hladiny na horním toku činí 6 až 7 m a na středním 4 až 5 m. K velkým povodním na Odře dle kronik města Vratislavi došlo v letech 1348, 1464, 1564 a v roce 1903. Dosud největší povodeň nastala v červenci 1997, kdy protékalo Vratislaví 3600 m³/s.[5]

Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) ve stanici Gozdowice:[4] (období 1900–1994)

Vodní režim Odry na území České republiky

Průměrný dlouhodobý průtok Odry v místě, kde opouští území České republiky činí 49 m³/s. Pod soutokem s řekou Olší činí průměrný průtok téměř 63 m³/s.[6] Většina toků v této části povodí, kromě horské části povodí řeky Olše, patří do horské-sněhové oblasti. Maxim dosahují od března do května. Minimální průtoky mají v zimních měsících. Horská část povodí Olše patří do horské-sněhovodešťové oblasti s maximálními průtoky od května do července.[7]

Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) v Bohumíně v roce 2010:[8]

Hlásné profily na území České republiky:[9]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Odry 81,98 411,36 km² 3,6 m³/s 199 m³/s
Svinov 19,12 1613,73 km² 12,6 m³/s 571 m³/s
Bohumín 3,32 4663,77 km² 41,6 m³/s 1810 m³/s

Využití

Západní rameno delty je využívané pro vodní dopravu, která je možná až k ústí Opavy a pro velké lodě k městu Koźle. Je regulovaná jezy. Pomocí plavebních kanálů je spojena s řekami Havola, Spréva, Visla a Kłodnica.

Historie

Zbytky mostu zničeného v roce 1945 na polské straně u Eisenhüttenstadtu

V povodí Odry (u řeky Warty) má své historické jádro polský stát. U osady Cedynia nacházející se v Lubušské zemi na pravém břehu řeky Odry, došlo v roce 972 k odražení první německé invaze do Polska. Za 2. světové války představovala důležitou a silnou obranou linii německé armády. Sovětská armáda v průběhu Viselsko-oderské operace v roce 1945 obsadila 1. ukrajinským frontem horní tok řeky. Zároveň 1. běloruský front obsadil několik předmostí na západním břehu (např. Kostřínské předmostí). To umožnilo zahájení Berlínské operace.

Zajímavosti

Po řece Odře se jmenuje i pár mezinárodních vlaků kategorie expres společností České dráhy a ZSSK jezdící (k r. 2016) v trase: (PrahaOlomouc –) BohumínŽilina a zpět.

Odkazy

Reference

  1. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 813) [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 
  2. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 814) [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 
  3. Český název viz Ottův slovník naučný, str. 640, přítoky Odry
  4. a b Hlásný profil stanice Gozdowice [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  5. OderRegio [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  6. Povodí Odry – Hydrologické poměry [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  7. Hydrologický režim [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  8. Povodí Odry – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod za rok 2010 [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  9. Hlásné profily [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 

Literatura

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Одра“.

  • ŠEFČÍK, Ondřej: Odra a Opava (ze slezské hydronymie), in: HANZAL, Jiří - ŠEFČÍK, Ondřej, Sršatý Prajz. Erich Šefčík (1945–2004). Praha 2004, s. 217-223

Související články

Externí odkazy