Mistrovství světa v plavání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Mistrovství světa v plavání je největší, celosvětovou akcí pořádanou Mezinárodní plaveckou federací (FINA). Utkávají se na ni závodníci v plaveckých sportech, které zahrnují bazénové plavání v 50metrovém bazénu, dálkové plavání, synchronizované plavání, skoky do vody a vodní pólo. Kromě olympijských her jde co do počtu zúčastněných sportovců i zemí o jednu z největších sportovních akcí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První mistrovství světa v plavání se konalo v roce 1973 v Bělehradě. Interval mezi šampionáty byl až do roku 2001 nepravidelný a pohyboval se mezi 2 a 5 lety. Od roku 2001 se ustálil pravidelný dvouletý cyklus v lichých letech. Počet disciplín se postupně zvyšoval, ještě výrazněji rostl počet aktivních účastníků. Zatímco na prvním šampionátu soutěžilo 686 sportovců v 37 disciplínách, na třináctém v roce 2009 to bylo již 2556 závodníků v 65 disciplínách. Od roku 1993 pořádá FINA také mistrovství světa v krátkém (25metrovém) bazénu.

Seznam světových šampionátů v plavání

Datum konání MS Místo konání Počet sportovců Počet disciplín
31. srpen – 9. září 1973 01 - MS 1973 Jugoslávie Bělehrad, Jugoslávie 686 18 (m), 19 (ž)
19. červenec – 27. červenec 1975 02 - MS 1975 Kolumbie Cali, Kolumbie 682 18 (m), 19 (ž)
20. srpen – 28. srpen 1978 03 - MS 1978 Německo Západní Berlín, NSR 828 18 (m), 19 (ž)
29. červenec – 8. srpen 1982 04 - MS 1982 Ekvádor Guayaquil Ekvádor 848 18 (m), 19 (ž)
13. srpen – 23. srpen 1986 05 - MS 1986 Španělsko Madrid Španělsko 1119 19 (m), 22 (ž)
3. leden – 13. leden 1991 06 - MS 1991 Austrálie Perth Austrálie 1142 21 (m), 24 (ž)
1. září – 11. září 1994 07 - MS 1994 Itálie Řím, Itálie 1400 21 (m), 24 (ž)
8. leden – 17. leden 1998 08 - MS 1998 Austrálie Perth, Austrálie 1371 26 (m), 29 (ž)
16. červenec – 29. červenec 2001 09 - MS 2001 Japonsko Fukuoka, Japonsko 1498 29 (m), 32 (ž)
12. červenec – 27. červenec 2003 10 - MS 2003 Španělsko Barcelona, Španělsko 2015 29 (m), 33 (ž)
16. červenec – 31. červenec 2005 11 - MS 2005 Kanada Montréal Kanada 1784 29 (m), 33 (ž)
18. březen – 1. duben 2007 12 - MS 2007 Austrálie Melbourne, Austrálie 2158 29 (m), 36 (ž)
17. červenec – 2. srpen 2009 13 - MS 2009 Itálie Řím, Itálie 2556 29 (m), 36 (ž)
16. červenec – 31. červenec 2011 14 - MS 2011 Čína Šanghaj, Čína 2220 29 (m), 36 (ž)
19. červenec – 4. srpen 2013 15 - MS 2013 Španělsko Barcelona, Španělsko 2293 30 (m), 37 (ž), 1 (mix)
24. červenec – 9. srpen 2015 16 - MS 2015 Rusko Kazaň, Rusko 2400 30 (m), 37 (ž), 8 (mix)
14. červenec – 30. červenec 2017 17 - MS 2017 Maďarsko Budapešť, Maďarsko
18 - MS 2019 Jižní Korea Kwangdžu, Jižní Korea
19 - MS 2021 Japonsko Fukuoka, Japonsko
20 - MS 2023 Katar Dauhá, Katar

Historická medailová tabulka[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Stát Zlato Stříbro Bronz Celkem
1 USA USA 182 151 101 434
2 NěmeckoNěmecko Německo 84 98 80 262
3 ČínaČína Čína 74 54 41 169
4 AustrálieAustrálie Austrálie 68 60 52 180
5 RuskoRusko Rusko 53 39 35 127
6 MaďarskoMaďarsko Maďarsko 23 17 18 58
7 ItálieItálie Itálie 21 18 32 71
8 KanadaKanada Kanada 19 28 30 77
9 Sovětský svaz SSSR 16 28 28 72
10 NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 13 21 22 56
11 Spojené království Velká Británie 10 14 29 53
12 UkrajinaUkrajina Ukrajina 9 5 7 21
13 FrancieFrancie Francie 8 14 11 33
14 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 7 18 13 38
15 JaponskoJaponsko Japonsko 6 22 47 75
16 ŠvédskoŠvédsko Švédsko 6 12 13 31
17 PolskoPolsko Polsko 6 4 5 15
18 Jihoafrická republikaJihoafrická republika Jihoafrická republika 5 1 8 14
19 ZimbabweZimbabwe Zimbabwe 4 5 0 9
20 SrbskoSrbsko Srbsko 4 2 2 8
21 BrazílieBrazílie Brazílie 3 1 4 8
22 FinskoFinsko Finsko 2 2 0 4
23 RumunskoRumunsko Rumunsko 2 1 7 10
24 JugoslávieJugoslávie Jugoslávie 2 0 2 4
25 DánskoDánsko Dánsko 1 2 5 8
26 MexikoMexiko Mexiko 1 2 3 6
27 TuniskoTunisko Tunisko 1 2 3 6
28 ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 1 2 1 4
29 KostarikaKostarika Kostarika 1 1 2 4
29 ŘeckoŘecko Řecko 1 1 2 4
31 BěloruskoBělorusko Bělorusko 1 1 0 2
32 BelgieBelgie Belgie 1 0 2 3
33 Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea 1 0 1 2
34 SurinamSurinam Surinam 1 0 0 1
35 ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 0 4 1 5
36 RakouskoRakousko Rakousko 0 3 3 6
37 Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland 0 3 2 5
37 SlovenskoSlovensko Slovensko 0 3 2 5
39 ČeskoČesko Česko 0 3 0 3
40 BulharskoBulharsko Bulharsko 0 1 4 5
41 NorskoNorsko Norsko 0 1 1 2
42 KubaKuba Kuba 0 1 1 2
43 IslandIsland Island 0 1 1 2
44 LitvaLitva Litva 0 0 2 2
45 ArgentinaArgentina Argentina 0 0 1 1
45 ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo 0 0 1 1
45 EgyptEgypt Egypt 0 0 1 1
45 MalajsieMalajsie Malajsie 0 0 1 1
45 PortorikoPortoriko Portoriko 0 0 1 1
45 VenezuelaVenezuela Venezuela 0 0 1 1

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku FINA World Aquatics Championships na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]