Skoky do vody
Skoky do vody jsou akrobatické skoky z pružného prkna nebo z věže, které jsou zakončeny dopadem do vody.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Skoky do vody byly známy už ve starověku (r. 800 př. n. l.). Závodní skoky do vody byly pěstovány v 19. století v Německu. V r. 1843 vyšla v Německu knížka s první tabulkou skoků do vody. Na olympijských hrách byly skoky do vody poprvé zařazeny r. 1904. V tehdejším Československu začínají soutěže ve skocích do vody až po 1. světové válce. Mistrovství republiky se konalo poprvé v r. 1922.
Dělení skoků do vody[editovat | editovat zdroj]
- Skoky z prkna
- skoky napřed
- skoky nazad
- skoky zvratné
- skoky zpětné
- vruty
- Skoky z věže
Pravidla[editovat | editovat zdroj]
Skokanské prkno je 1 m (jednometrové prkno) a 3 m (třímetrové prkno) nad hladinou vody. Prkno je pružné, má délku 4,8 m a šířku 0,5 m. Hloubka vody ve svislé ose pod prknem musí být u jednometrového prkna 3,40 - 3,80 m, u třímetrového prkna 3,80 - 4,00 m. V dobách dřevěných prken muselo být po celé délce pokryto hrubou kokosovou rohoží. Od šedesátých let 20. století se však používají kovová Duraflexová prkna, která mají zdrsnění již integrováno do svého povrchu. Skokanská věž má několik odrazových, zpravidla betonových plošin pokrytých hrubou kokosovou rohoží. Plošiny jsou zpravidla ve výšce 1 m, 3 m, 5 m, 7,5 m a 10 m. Hloubka vody ve svislé ose pod plošinou ve výšce 10 m musí být 4,50 - 5,00 m.
Závod mužů jednotlivců i dvojic v synchronizovaných skocích z prkna obsahuje 5 povinných a 6 volných skoků vybraných z pěti skupin. Povinné skoky jsou: střemhlav napřed, střemhlav nazad, střemhlav zvratný, střemhlav zpětný, půlvrut napřed. Povinné skoky mohou být provedeny buď prohnutě, schylmo nebo skrčmo. Závod žen jednotlivkyň i dvojic v synchronizovaných skocích z prkna obsahuje 5 povinných a 5 volných skoků vybraných z pěti skupin. Povinné skoky jsou stejné jako u mužů a mohou být rovněž provedeny prohnutě, schylmo nebo skrčmo. Každý skok, z prkna i z věže, má stanoven koeficient obtížnosti, který se pohybuje v rozmezí 1,1 - 3,0. Závod pro muže jednotlivce i dvojice v synchronizovaných skocích z věže se skládá ze 4 volných skoků z různých skupin, součet koeficientů obtížnosti nesmí přesáhnout 7,5, a ze 6 volných skoků bez omezení koeficientu obtížnosti, ale každý skok musí být vybrán z jiné skupiny. Závod pro ženy jednotlivkyně i synchronizované dvojice má stejná pravidla jako závod pro muže, pouze skoky bez omezení koeficientu obtížnosti jsou jen 4. skoky z věže mohou být prováděny prohnutě, schylmo, skrčmo nebo libovolně.
Každý závodník ve skocích z prkna i z věže musí předem sdělit, jaký druh skoku bude provádět. Nedodržení se hodnotí jako zcela nezdařený skok. Sdělení se prakticky provede odevzdáním seznamu skoků před soutěží, seznamy má k dispozici hlavní rozhodčí a hlasatel, který před prováděním skoku ohlásí, jaký skok bude závodník skákat. Odmítne-li závodník ohlášený skok, hodnotí se rovněž jako zcela nazdařený, což ohlásí hlavní rozhodčí.
Olympijský závod a závody mistrovství světa nebo Evropy rozhoduje 7 bodových rozhodčích (ostatní závody obvykle 5 rozhodčích), kteří udělují známky za provedení v rozmezí 0 – 10 bodů:
- skok zcela nezdařený 0 bodů
- skok nepovedený 0,5 - 2,0 body
- skok podprůměrný 2,5 - 4,5 bodu
- skok průměrný 5,0 - 6,0 bodů
- skok dobrý 6,5 - 8,0 bodů
- skok velmi dobrý 8,5 - 10 bodů
Z přidělených známek se nejhorší a nejlepší škrtá, součet zbývajících pěti je násoben příslušným koeficientem obtížnosti. Součin pak dává závodníkovu známku za daný skok. Vítězem je ten, kdo má nejvyšší součet známek za všechny skoky. Je-li k závodům přihlášeno víc než 16 závodníků, koná se nejdřív závod vylučovací, ve kterém se skáče plný počet předepsaných skoků. Nejlepších 8 závodníků se kvalifikuje do závodu finálového, kde se pak skáčí znovu všechny skoky. Vítězem je ten, kdo získá nejvíc bodů ve finálovém závodě.
Soutěže[editovat | editovat zdroj]
Skoky z desetimetrové věže a třímetrového prkna (mužů i žen) jsou zařazeny do programu olympijských her, mistrovství světa a mistrovství Evropy a konají se v rámci plaveckých soutěží. Mistrovství České republiky ve skocích do vody se koná každoročně.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vitouš, Pavel: Malá encyklopedie sportu. Mladá fronta, Praha 1980, str. 255
- Stubbs, Ray: Kniha sportů. Euromedia Group, Praha 2009, str. 240
