Miletín
| Miletín | |
|---|---|
 Náměstí v Miletíně | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Hořice |
| Obec s rozšířenou působností | Hořice (správní obvod) |
| Okres | Jičín |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′14″ s. š., 15°40′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 947 (2024)[1] |
| Rozloha | 8,93 km²[2] |
| Katastrální území | Miletín |
| Nadmořská výška | 334 m n. m. |
| PSČ | 507 71 |
| Počet domů | 380 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | K. J. Erbena 99 507 71 Miletín obec.miletin@iol.cz |
| Starosta | Miroslav Nosek |
| Oficiální web: www | |
  Miletín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 573175 |
| Kód části obce | 94668 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miletín (německy Miletin) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Rozkládá se uprostřed údolí, na úpatí hory Zvičiny mezi Jičínem, Dvorem Králové nad Labem a Hořicemi v Podkrkonoší. Žije zde 947[1] obyvatel. Nadmořská výška miletínského vrchu je 334 metrů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Předchůdcem města bylo nejméně od dvanáctého století hradiště, jehož rozloha dosahovala asi sedmnácti hektarů.[4] První písemná zmínka o něm pochází z roku 1124, kdy jej navštívili kníže Vladislav I. a biskup Oto Bamberský. Na začátku třináctého století se Miletín stal šlechtickým majetkem Zbraslava, připomínaného naposledy v roce 1238 v úřadu nejvyššího číšníka. Zbraslav vesnici odkázal vdově Domaslavě, která jej roku 1241 darovala řádu německých rytířů. Ti založili miletínskou komendu, s jejímiž držiteli jsou spojeny další dějiny městečka. V roce 1261 byl Miletín zmíněn jako trhová ves a o šest let později jako městečko.[5]
Na začátku patnáctého století němečtí rytíři městečko zastavili a v roce 1410 zástavní smlouvu s Benešem z Choustníka obnovili. Přestože jim mělo městečko po Benešovi smrti připadnout zpět, zmocnil se jej Jan Městecký z Dobrušky a Opočna. Zřejmě už od poloviny čtrnáctého století navíc část městečka patřila Lichtenburkům, z nichž Hynek Krušina IV. z Lichtenburka po roce 1437 spojil oba díly do jednoho panství.[6]
Roku 1560 se Miletín poprvé stal městem. Od roku 1560 byl vlastníkem Miletína a k němu patřících obcí a majetku Jiří z Valdštejna. Byl přísedícím u komorního soudu a pro Miletín byl velikým dobrodincem. Položil základ k městské obci a byl pravým otcem svým poddaným. Hned po nástupu na panství začal zvelebovat městečko, postaral se o pořádek a jeho udržení a o všechny záležitosti potřebné ke spravování obecních záležitostí. Na jeho počest se městským symbolem stal svatý Jiří na koni bodající draka.
Barokní zámek v Miletíně vystavěl v letech 1693 až 1701 hradecký stavitel K. M. Klupf na místě bývalého hradu, roku 1847 byl zámek empírově upraven. Anglický park v jeho okolí zřídil kníže Alexandr Schönburg-Hartenstein roku 1881. V současnosti je v zámku vybudována expozice českého amatérského divadla.
V roce 1846 vypukl v městečku obrovský požár. Oheň vznikl v panské stodole a po doškových střechách se rychle šířil na další domy. Silný vítr oheň rozšiřoval na další domy, takže během tří hodin shořela velká část Miletína, 112 domů, a požár hořel ještě celý den a noc. Teplem se rozlily zvony na kostelní věži.
Po druhé světové válce docházelo postupně k snižování významu Miletína. Krátce po válce mu byl odebrán status města, průmysl se nerozvíjel, mladí lidé odcházeli za prací a ubytováním do okolních měst. Počet obyvatel se tak postupně snižoval a Miletín má dnes okolo 800 obyvatel. Městem se Miletín znovu stal od 10. října 2006.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 873 | 1 779 | 1 629 | 1 607 | 1 739 | 1 526 | 1 523 | 1 218 | 1 231 | 1 155 | 1 019 | 944 | 907 | 915 | 902 |
| Počet domů | 248 | 257 | 237 | 240 | 257 | 275 | 302 | 329 | 306 | 295 | 280 | 355 | 363 | 367 | 380 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřil Vřesník.[10]
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2003.[11]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]S Miletínem je spojena tradiční výroba Miletínských modlitbiček, perníčků z cukrářské dílny rodu Erbenů, která po revoluci navázala na dobré jméno svých zakladatelů Erbenů z roku 1820. Miletínské modlitbičky vyrábí i firma Laušman, sídlící na opačné straně miletínského náměstí. V Miletíně sídlí rovněž jedna z výroben hořických trubiček, majících původ v sousedním městě.
V Miletíně již nejméně od 16. století je významně zastoupen textilní průmysl. V roce 1949 bylo několik textilních továren sloučeno do národního podniku Mileta, který se později transformoval do akciové společnosti Mileta. Název firmy byl odvozen od podobnosti názvu jejího sídla s názvem starověkého řeckého města Milétos (Milés), které bylo známé také kvalitní textilní výrobou a obchodní činností. Mileta měla kolem 750 zaměstnanců, výroba se soustředila na stolní a ložní textilní výrobky, kapesníky, košilovinu, satény, damašky a podobně.[zdroj?]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]V obci je základní škola, mateřská škola, zdravotní středisko, obchody a služby na dobré úrovni. V létě do města přijíždí turisté, kteří mohou být ubytováni v kempu s koupalištěm. Mají možnost využívat také tenisové kurty a volejbalové hřiště. V prostorách miletínského zámku se nachází expozice Muzea českého amatérského divadla.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Miletín
- Rodný dům Karla Jaromíra Erbena
- Kostel Zvěstování Panny Marie – původně gotický, po požáru města v roce 1847 novogoticky opraven a rozšířen.
- Socha Panny Marie Immaculaty
- Socha svatého Gottharda
- Socha svatého Jiří
- Socha svatého Linharta
- Morový sloup se sochou Panny Marie na náměstí
- Pomník Karla Jaromíra Erbena
- Meteorologický sloup na náměstí K. J. Erbena[12]
- Fara
- Katakomby – v roce 2000 nechala radnice vyčistit vchod zasypaný před válkou, opravila schodiště, vybudovala nový vstupní objekt a v podzemí rozmístila osvětlení. Katakomby obsahují sklep s valenou klenbou, 2 místnosti vytesané do skály příslušníky řádu německých rytířů ve 13. století a chodbu vedoucí k bezmála třicet metrů hluboké studni.
- Přírodní rezervace Miletínská bažantnice
- Žižkovy duby – dvojice památných dubů letních (50°23′53″ s. š., 15°39′36″ v. d.)
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Karel Jaromír Erben
[editovat | editovat zdroj]
Dne 7. listopadu 1811 se v Miletíně narodil básník a sběratel národních pohádek a říkadel Karel Jaromír Erben. V roce 1899 se konalo slavnostní odhalení pamětní desky K. J. Erbena na domě, který stojí na místě jeho vyhořelé rodné chýše. Této slavnosti se zúčastnila řada kulturních spolků z okolí, přijelo mnoho významných osobností (Jaroslav Vrchlický, Ignát Herrmann, Alois Jirásek…), hlavní proslov o životě a díle K. J. Erbena měl Karel Václav Rais.
V roce 1901 byl odhalen na náměstí osm metrů vysoký pomník K. J. Erbena, který mohl být vyroben díky sbírce obyvatel Miletína a okolí. Byl vytesán podle návrhu Jindřicha Říhy firmou z Hořic v Podkrkonoší. Na pomníku jsou bronzové plakety s výjevy z jeho díla Kytice z pověstí národních. Na počest této události se opět sjelo do Miletína mnoho významných osobností, v předvečer odhalení pomníku se konal pochod osvětleným městem k rodnému domku K. J. Erbena a na náměstí ohňostroj. Druhý den vystoupil s řečí opět K. V. Rais a také D. Sutnar, který přijel až z Vídně a s láskou rozebral Erbenovo dílo.
V dnešní době se k uctění památky K. J. Erbena koná každoročně řada divadelních představení, kladou se slavnostně květiny k jeho pomníku, škola pořádá výtvarné soutěže na téma Erbenovo dílo, v jeho rodném domku se konají večery s četbou jeho prací.
Další osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Česlav Vaňura (1694–1736), duchovní a hudební skladatel
- Josef František Wittoch (1788–1871), učitel a hudební skladatel
- Vít Levit (1811–1877), lékař
- Jan Lhota (1811–1890), český spisovatel, státní úředník a politik, v letech 1848–1849 poslanec Říšského sněmu
- Josef Julius David (1871–1941), učitel a překladatel
- Josef Stejskal (1891–1942), politik
- Josef Jonáš (* 1913), politik
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Miletín, s. 200.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Miletín – zámek, s. 301–302.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek V. Podkrkonoší. Praha: František Šimáček, 1887. 411 s. Dostupné online. Kapitola Miletín, s. 124.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 639.
- ↑ Udělené symboly – Miletín [online]. 2003-11-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 91–92.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Miletín na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miletín na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Miletín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Miletín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
