Doktor medicíny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z MUDr)
Skočit na: Navigace, Hledání
Lékařka

Doktor medicíny (medicinae universae doctor, zkratka MUDr. psaná před jménem) je akademický titul udělovaný po šestiletém studiu oboru „všeobecné lékařství“ na lékařské fakultě a po složení závěrečných státních rigorózních zkoušek. V mnoha státech je získání obdobného titulu nezbytnou podmínkou k umožnění vykonávání lékařského povolání.

Podle českého zákona o vysokých školách je slovním vyjádřením titulu MUDr. doktor medicíny, dříve se užívalo označení doktor veškerého lékařství, resp. doktor všeobecné medicíny. V anglosaských zemích lékaři získávají titul M.D. (angl. Medical Doctor, lat. medicinæ doctor). Tento titul se píše za jménem. V Německu lékaři používají titul Dr. med., který se píše před jménem. K jeho přiznání je nutné obhájit disertační práci.[1]

Vývoj označení v českých zemích[editovat | editovat zdroj]

Prof. MUDr. Karel Rokytanský, německy Carl Freiherr von Rokitansky (baron), (1804–1878) byl rakouský lékař, patolog, filosof a liberální politik českého původu. Zavedl užívání titulu MUDr. v Rakousko-Uhersku.[zdroj?]

Titul „doktor veškerého lékařství“ (MUDr.) byl udělován od roku 1872 až do roku 1953.[2] Mezi lety 1954–1966 lékaři získávali pouze profesní označení „promovaný lékař“, poté jim byl ale zpětně přiznán titul „doktor medicíny“.[3] Ten byl pak udělován až do roku 1990,[4] kdy se označení změnilo na „doktora všeobecné medicíny“,[5] ale roku 1998 se opět vrátilo k „doktoru medicíny“.[6]

Titul MUDr. dříve získávali i zubní lékaři – stomatologové. V současné době se přešlo k praxi běžné v zahraničí, kdy absolvent oboru zubní lékařství (tento obor je nově pětiletý) získává titul MDDr.

MUC.[editovat | editovat zdroj]

Studenti lékařských fakult dříve používali akademické označení MUC. (medicinae universae candidatus – kandidát všeobecného lékařství), dnes se užívá například pro odlišení v nemocničních dokumentacích, pokud se do nich v rámci přípravy na budoucí povolání zapisují studenti lékařství. Nejde o oficiální, českým právem upravený akademický titul a proto je jeho případné užívání zcela bez významu.[zdroj?] Pro současnost některé zdroje uvádějí, že tento titul má student právo používat již po proběhlé imatrikulaci, po splnění určitých zkoušek, po šesti semestrech[7] či až po složení první části státní závěrečné zkoušky.[8] Vychází to z tradice z období první československé republiky, protože dřívější studium na lékařské fakultě probíhalo formou postupných státních zkoušek a volitelných zkoušek rigorózních (přísných zkoušek doktorských), pokud chtěl student později získat titul MUDr. Ty byly celkem tři za celou dobu studia[9] a neoficiální titul MUC. bylo možno začít používat po úspěšném složení první z nich.[10]

Lékařské tituly ve světě[editovat | editovat zdroj]

USA[editovat | editovat zdroj]

V USA se používá titul M.D. (profesní doktorát) psaný za jménem, který je přiznán po vystudování lékařské fakulty. Z hlediska legislativy USA ekvivalentním titulem je titul DO, doktor osteopatické medicíny, který vychází z pseudovědecké osteopatie.

Velká Británie, Irsko a některé další země[editovat | editovat zdroj]

Z historických důvodů se používá škála titulů vycházejících z označení bakalář medicíny a/nebo bakalář chirurgie, hlavní rozdíl je spíše v udílející univerzitě. Používané zkratky jsou: MBBS, MB, MB BCh BAO, BMBS, MBBChir a MBChB. Titul M.D. je zde, ovšem ne univerzálně, ekvivalentem doktorského titulu ve smyslu ekvivalentu k PhD.

Německo[editovat | editovat zdroj]

Absolvent medicíny nezískává žádný akademický titul. Titul Dr. med. lze získat až po obhájení disertační práce založené na vlastním výzkumu.

Polsko[editovat | editovat zdroj]

Absolvent medicíny získá titul lek., doktorským titulem ekvivalentním k PhD. je dr. n. med.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BORRMANN, Natalie. Via medici – Titel in der Medizin [online]. Georg Thieme Verlagsgruppe, 2011-08-01, [cit. 2015-03-26]. Dostupné online. (německy) 
  2. Čl. II nařízení č. 57/1872 ř. z., rigorosní řád fakulty lékařské (dostupné online), ve znění nařízení č. 271/1899 ř. z. (dostupné online) a nařízení č. 102/1903 ř. z. (dostupné online).
  3. § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 27/1966 Sb., o přiznávání titulů absolventům, kteří ukončili studium před účinností zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
  4. § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách (dostupné online), a § 42 odst. 2 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách (dostupné online).
  5. § 21 odst. 2 písm. c) zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
  6. § 46 odst. 4 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
  7. Detail zkratky MUC. [online]. Zkratky.cz, rev. 2013-06-23, [cit. 2015-03-26]. Dostupné online.  
  8. TURNOVEC, Marek. Medik [online]. wiki.medik.cz, 2006-09-03, [cit. 2015-03-26]. Dostupné online.  
  9. Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. Heslo „Doktor“, s. 774.
  10. URBÁŠEK, Pavel. O vědeckých a vědeckopedagogických titulech na univerzitách v minulosti. Žurnál UP. 26. březen 2004, čís. 21, s. 8. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo MUDr. ve Wikislovníku