Karel Rokytanský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. MUDr. Karel svobodný pán Rokytanský
Karel Rokytanský na litografii od Josefa Kriehubera z roku 1839.
Karel Rokytanský na litografii od Josefa Kriehubera z roku 1839.
Narození 19. února 1804
Flag-Holy-Roman-Empire.png Hradec Králové, Svatá říše římská
Úmrtí 23. července 1878 (ve věku 74 let)
Rakousko-Uhersko Vídeň, Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Hernalser Friedhof
Alma mater Vídeňská univerzita
Zaměstnavatel Vídeňská univerzita
Ocenění seznam čestných občanů Vídně (1874)
Děti Hans von Rokitansky
Funkce děkan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Rokitanský, též Karel Rokytanský[p 1] německy: Karl (nebo Carl) Freiherr von Rokitansky (svobodný pán), (19. února 1804, Hradec Králové[1]23. července 1878, Vídeň, Rakousko[2][3]) byl rakouský lékař, patolog, filosof a liberální politik českého původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Fotografie z roku 1870

Narodil se v rodině královéhradeckého úředníka (Kreiskanzelist) Prokopa Rokytanského a jeho manželky Terezie, rozené Logdmannové[p 2] (otec měl rytířský titul).[1] Do školy začal chodit v Litoměřicích, kam se rodina přestěhovala; když mu bylo osm let, jeho otec zemřel. Gymnaziální studia asolvoval v Hradci Králové. V Praze studoval tři roky filozofii, poté tři roky medicínu. Mezi jeho přednášející patřil Jan Evangelista Purkyně, který vzbudil jeho zájem o anatomii. Na vyzvání svého strýce Aloise Longdmana a poté, co Purkyně přestal přednášet, odešel do Vídně, kde v roce 1828 úspěšně lékařská studia dokončil.[4][5]

V roce 1844 se ve Vídni stal profesorem patologické anatomie. Ve Vídni působil od roku 1869 do konce svého života jako prezident Akademie věd. V letech 18521853 byl jako první lékař zvolen rektorem Vídeňské univerzity, byl zde též i prvním děkanem-lékařem (tuto funkci zastával celkem čtyřikrát). Od roku 1850 byl též doživotním prezidentem Vídeňské lékařské společnosti.

Zavedl užívání titulu MUDr.[zdroj?] Množstvím precizních patologických pitev (provedl jich za život přes 6 000) přispěl k vytvoření základu dnešní chirurgie.[5] Za svůj život učinil řadu objevů chorob a vrozených anomálií. Své zkušenosti shrnul do třídílné učebnice patologické anatomie (v německém originále Lehrbuch der pathologischen Anatomie).

Zemřel ve vídeňském okrese Hernals na ochrnutí srdce (Herzlähnung); na místním hřbitově byl pochován.[2]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1835 se oženil s Marií Weissovou.[4]

Synové Karel (1839–1898) a Prokop (1842–1928) byli též lékaři. Karel Rokytanský mladší působil od roku 1895 jako řádný profesor na klinice porodnictví ve Štýrském Hradci, Prokop Rokytanský vedl od roku 1877 jako řádný profesor kliniku interního lékařství v Innsbrucku. Jeho pravnuk Ottokar byl profesorem chirurgie a jeho syn Alexander přednostou kliniky dětské chirurgie v Donauspital ve Vídni.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Titulní strana Příručky všeobecné patologické anatomie.
  • Lehrbuch der pathologischen Anatomie, Wien, Wilhelm Braumüller, 1855–1861 – 3 díly
  • Handbuch der pathologischen Anatomie, Wien, Braumüller u. Seidel, 1842–1846 – 3 díly
  • Die Defecte der Scheidewände des Herzens Wien, W. Braumüller, 1875

Posmrtné připomínky[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1879 se konala na připomínku výročí úmrtí v Hradci Králové slavnost, při které byla na rodný dům Karla Rokycanského (č. p. 42) umístěna pamětní deska.[6]
  • Ve Vídni je po Karlu Rokytanském pojmenována ulice – Rokitanskygasse

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dobový český tisk nepoužíval jeho šlechtický titul svobodný pán.
  2. Příjmení psáno též Longdman.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baron Carl von Rokitansky na anglické Wikipedii.

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b Matrika zemřelých, Vídeň Hernals (Rakousko), 1878, snímek 181
  3. Slavný učenec dr. Karel Rokytanský (nekrolog). Moravská orlice. 25. 7. 1878, s. 2. Dostupné online. 
  4. a b [Lékař a učenec Karel Rokitanský, zakladatel moderní anatomie iForum, Jiří Malina: Lékař a učenec Karel Rokitanský, zakladatel moderní anatomie]
  5. a b Medical Tribune, Kristýna Tesařová: Karel Rokitanský osobnost přesahující hranice svého oboru
  6. Oslava památky Karla Rokycanského v Hradci Králové. Národní listy. 22. 7. 1879, s. 2. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rumpler, Helmut. Carl Freiherr von Rokitansky. Boehlau Verlag, Vienna. 2006. ISBN 3-205-77205-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]