Litvínovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Litvínovice
Znak obce LitvínoviceVlajka obce Litvínovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 748 (2023)[1]
Rozloha5,82 km²[2]
Katastrální územíLitvínovice
Nadmořská výška389 m n. m.
Počet domů880 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Litvínovice
Šindlovy dvory 22
370 01 České Budějovice
oulitvinovice@tiscali.cz
StarostaAlena Nováková
Oficiální web: www.litvinovice.cz
Litvínovice na mapě
Litvínovice
Litvínovice
Další údaje
Kód obce544795
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litvínovice (něm. Leitnowitz) jsou obec ležící v okrese České BudějoviceJihočeském kraji, po levém břehu řeky Vltavy zhruba 3 km jihozápadně od centra Českých Budějovic. Ke dni 1. 1. 2014 zde žilo 2 391 obyvatel.

11. února 1929 zde byla zaznamenána teplota vzduchu -42,2 °C, což je nejnižší teplota v Česku vůbec. Měření provedl ve Stacherově mlýně amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, 48letý profesor českobudějovického gymnázia v České ulici. Teplotu ovlivnila silná pokrývka sněhu, inverze a měřící stanice byla navíc u vody (stanice byla v roce 1945 zrušena). [4]

Litvínovicemi protéká Litvínovický potok, na západ od Litvínovic se nachází systém tří spojených rybníků:

  • Horní litvínovický rybník
  • Prostřední litvínovický rybník
  • Dolní litvínovický rybník

Severovýchodním směrem se mezi Litvínovicemi a centrem Českých Budějovic prostírá rozlehlý park Stromovka, jihozápadně od vsi je situováno Jihočeské letiště České Budějovice.

Místní části

Obec Litvínovice se skládá ze tří částí, které leží v katastrálním území Litvínovice.

Katastrální území Litvínovic

Historie

První písemná zmínka o vsi (Lutwinouich) pochází z roku 1259, kdy ji Vok I. z Rožmberka jmenuje mezi vesnicemi, z nichž má dostávat desátky jím tehdy zakládaný vyšebrodský klášter.

V letech 18501867 tvořily Litvínovice součást obce Rožnov, poté se staly samostatnou obcí, jíž zůtávají podnes vyjma krátkého období od počátku roku 1952[5] do 16. května 1954, kdy byly začleněny pod město České Budějovice. Obec Mokré s osadou Šindlovy Dvory byla připojena k Litvínovicím dne 12. června 1960.[6]

Až do poloviny 20. století bylo obyvatelstvo všech tří částí nynější obce národnostně smíšené, ve vlastních Litvínovicích se k německému jazyku hlásilo v roce 1910 přibližně 76 % obyvatel, v roce 1930 44 %.

Pamětihodnosti

  • Kaple na návsi, datovaná 1861
  • Historicky nejnižší teplota vzduchu na území ČR (a bývalého Československa vůbec) -42,2 °C byla naměřena u Stechrova Mlýna na katastru Litvínovic dne 11. února 1929[7].
Vývoj Litvínovic (části obce) mezi lety 1869 a 2001 [8] *(počet domů roku 1961 uveden za celou obec)
Počet obyvatel
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
285 291 330 358 453 345 344 329 449 399 359 404 526
Počet domů
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
36 37 46 43 49 49 67 89 (192)* 84 95 134 180

Fotogalerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. kalendárium/
  5. Předpis č. 89/1951 Sb. – Vládní nařízení, jímž se připojují některé obce k Českým Budějovicům
  6. Genealogie Českobudějovicka [online]. [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. 
  7. http://meteorologie.xf.cz/teplota.html
  8. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 194-195. 

Externí odkazy