Kyselina kapronová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kyselina kapronová
Uhlíková kostra
Uhlíková kostra
3D model molekuly
3D model molekuly
Obecné
Systematický názevhexanová kyselina
Triviální názevkyselina kapronová
Latinský názevAcidum capronicum
Anglický názevCaproic acid, capronic acid, systematicky hexanoic acid
Německý názevCapronsäure
Funkční vzorecCH3(CH2)4COOH
Sumární vzorecC6H12O2
Vzhledolejovitá zapáchající kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS142-62-1
PubChem8892
SMILESCCCCCC(=O)O
InChI1S/C6H12O2/c1-2-3-4-5-6(7)8/h2-5H2,1H
Vlastnosti
Molární hmotnost116,16 g/mol
Teplota tání−3,4 °C (270 K, 26 °F)
Teplota varu205 °C (478 K, 401 °F)
Hustota0,930 g/cm3
Disociační konstanta pKa4,88
Rozpustnost ve vodě1,082 g/100 ml
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
[1]
Nebezpečí[1]
Teplota vzplanutí103 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina kapronová (lat. acidum capronicum) (CH3(CH2)4COOH), latinsky acidum capronicum, systematický název hexanová kyselina je organická sloučenina patřící mezi nasycené monokarboxylové kyseliny.

Jedná se o mastnou kyselinu a jako taková je poměrně běžnou součástí tuků. Společně s kyselinou kaprylovou a kaprinovou tvoří asi 15 % tuku v kozím mléce (triviální názvy všech těchto kyselin jsou odvozeny z latinského slova pro kozu – caper).

Její soli a estery se nazývají kapronany nebo kapronáty (systematicky hexanoáty).

Její bod vzplanutí má hodnotu 103 °C, což ji řadí mezi hořlaviny IV. třídy.

Kyselina kapronová se vyskytuje společně s mnoha jinými látkami v jinanu dvoulaločném.[2]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Kyselina kapronová se používá jako prekurzor svých esterů, které se používají na výrobu vůní a ve výrobě hexylových derivátů, například hexylfenolu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hexanoic acid na anglické Wikipedii.

  1. a b Hexanoic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ginkgo.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]