Kyselina acetyloctová
| Kyselina acetyloctová | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | 3-oxobutanová kyselina |
| Triviální název | β-ketobutanová kyselina, kyselina acetyloctová, acetoacetát, acetacetát, kyselina dioctová, kyselina acetoctová |
| Funkční vzorec | CH3COCH2COOH |
| Sumární vzorec | C4H6O3 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 541-50-4 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 102,09 g/mol |
| Teplota tání | 36,5 °C |
| Teplota varu | Rozklad při 100 °C |
| Rozpustnost ve vodě | Dobře rozpustná |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselina acetyloctová (systematicky 3-oxobutanová kyselina) je chemická sloučenina o vzorci CH3COCH2COOH. Jedná se o beta-keto kyselinu, která je, podobně jako jiné beta-keto kyseliny, nestabilní. Tato karboxylová kyselina patří mezi slabé kyseliny.
Kyselina acetyloctová se rozkládá na aceton a oxid uhličitý.
- CH3COCH2CO2H → CH3COCH3 + CO2
Kyselá forma (kationt kyseliny (CH3COCH2COOH) má poločas této přeměny 140 minut při 37 °C ve vodě a bazická forma (aniont kyseliny – CH3COCH2COO−) má poločas přeměny 130 hodin.[1]
Acetacetát je produktem ketogeneze nebo může taky vzniknout při metabolismu vybraných biogenních aminokyselin např. leucinu, tryptofanu a tyrosinu.[2][3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HAY, R. W.; BOND, M. A. Kinetics of the Decarboxylation of Acetoacetic acid. Australian Journal of Chemistry. 1967, roč. 20, čís. 9, s. 1823. Dostupné online. doi:10.1071/CH9671823. (anglicky)
- ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Kyselina acetoctová – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
- ↑ MATOUŠ, Bohuslav et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Galén, 2010. ISBN 978-80-7262-702-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina acetyloctová na Wikimedia Commons
