Jan I. z Lichtenštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Johann I. z Lichtenštejna)
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan I. Josef, kníže z Lichtenštejna
kníže z Lichtenštejna
Jan I. Josef, kníže z Lichtenštejna
Jan I. Josef, kníže z Lichtenštejna
Doba vlády od roku 1732 v zastoupení, 17451748
(3 roky panování)
Narození 26. červen 1760
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 20. dubna 1836
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Pochován Kostel Narození Panny Marie ve VranověBrna
Předchůdce Alois I. z Lichtenštejna
Nástupce Alois II. z Lichtenštejna
Manželky Marie Josefa Žofie z Fürstenberka-Weitry
(17761848)
Dynastie Lichtenštejnové
Otec František Josef I. z Lichtenštejna
Matka Marie Leopoldina ze Šternberka

Jan I. Josef, kníže z Lichtenštejna, německy Johann I. Josef von Liechtenstein, (26. června 1760 Vídeň - 20. dubna 1836 Vídeň) byl rakouský polní maršál a 10. kníže z Lichtenštejna v letech 1805 - 1806 a pak znovu v letech 1814 - 1836.

Byl posledním lichtenštejnským knížetem, který vládl pod Svatou říší římskou. Byl druhorozeným synem knížete Františka Josefa I.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Johann si zvolil vojenskou kariéru a ve 22 letech nastoupil do armády v hodnosti poručíka. Později během osmanských válek v Evropě se stal plukovníkem. Na významu získal během napoleonských válek, kdy byl povýšen na post polního maršála a stal se vrchní velitelem armády Rakouského císařství. Vedl rakouské vojsko v bitvě u Slavkova. Později byl obviněn kvůli nevýhodným mírovým smlouvám s Napoleonem - prešpurský mír a schönbrunnský mír. Obě tyto dohody byly velmi výhodné pro Napoleona a tvrdé pro Rakousko a Johann byl nařčen, že má malé diplomatické schopnosti, a proto aby unikl před kritikou, odešel v roce 1810 z armády.

Kníže[editovat | editovat zdroj]

Jako lichtenštejnský kníže provedl pokrokové reformy, i poté však země zůstávala absolutistickou monarchií. V roce 1818 však potvrdil platnost nové ústavy, jež omezovala moc panovníka. Zlepšil podmínky v zemědělství a lesnictví a radikálně reorganizoval svou administrativu, aby vyhověl požadavkům o modernizaci země. Stal se propagátorem nového uměleckého směru v zahradnictví biedermeier.

Janu I. Josefovi se také podařilo získat další panství, která věnoval svým synům, jako sekundo- a tertiogeniturní fideikomis: na přelomu let 1820/21 získal panství Deutschlandsberg-Hollenegg (pro prince Františka de Paula), roku 1823 Neulengbach (pro prince Karla Jona) a roku 1831 panství Rosegg v Korutanech (pro prince Bedřicha).

V roce 1806 Napoleon začlenil Lichtenštejnsko do Rýnského spolku a udělil mu nezávislost. Na Vídeňském kongresu byla suverenita Lichtenštejnska potvrzena. V roce 1815 se země stala členem Německého spolku, a tak upevnila svou suverenitu.

Manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]

V  roce 1792 se Johann oženil s Josefou Žofií z Fürstenbergu-Weitry, s níž měl 11 dětí - 7 synů (mj. kníže Alois II.) a 4 dcery.

Pohřeb[editovat | editovat zdroj]

Lichtenštejnská hrobka ve Vranově

Po smrti knížete Jana I. byly jeho ostatky dne 23. dubna 1836 s vojenskými poctami převezeny z Lichtenštejnského paláce do Michaelerkirche k poslednímu požehnání a poté do Vranova, kde byl pochován. Kníže Jan I. i jeho manželka byli pochováni v nové lichtenštejnské rodinné hrobce ve Vranově, severně od Brna, kterou dal kníže vystavět.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha : Libri, 2009. 424 s. ISBN 978-80-7277-403-6.  
Předchůdce:
Alois I.
Znak z doby nástupu Lichtenštejnský kníže
18051836
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Alois II.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann I Josef, Prince of Liechtenstein na anglické Wikipedii.