Hospodářství v Třebíči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hospodářství v Třebíči je článkem, který se zabývá průmyslem, hospodářstvím, turismem a hospodařením města Třebíče.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Cechy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Cechy v Třebíči.

Již v 17. století se v Třebíči silně rozvíjely cechy, v přehledu cechů z roku 1763 se již začíná projevovat větší počet zástupců soukenického cechu, bylo rozhodnuto, že Karel Josef z Valdštejna založí manufakturní výrobu.[1] K tomu nakonec nedošlo a místní soukeníci nedokázali konkurovat větším dílnám s manufakturním provozem v Brně, Liberci nebo Olomouci. V polovině 19. století již bylo v Třebíči několik větších dílen koželužnického cechu, byly to dílny Karla Budischowského, jeho bratra Františka Budischowského, dílna Martina Hasska a Subakova továrna, tyto měly podle srovnání Jindřicha Chylíka v roce 1841 vyrábět dohromady 90 000 kůží ročně, brněnská největší továrna, továrna Karla Ignáce Lettmayera, v tomto srovnání má za rok v tuto dobu vyrobit 12 000 kůží za rok.[1] V roce 1906 prosperovala i obuvnická továrna Cinkajzlova (v matrikách se uvádí i Zinkeiselova).[2]

Papírna a lihovar[editovat | editovat zdroj]

Podle Vlastivědy moravské v Novém městě stávala papírna, která při povodni v roce 1774 byla úplně zničena. Mezi další průmyslové závody měli patřit i lihovary, jež měly k datu vydání publikace (rok 1906) být příslušny ke každému panskému dvoru.[3] Další odvětví byla zastoupena těžením grafitové tuhy u Římova v lokalitě Vísky, důl se měl jmenovat Černý důl.[4] Mezi velké závody patřila i velká papírna u Přibyslavic, na jejímž místě měl stávat železný hamr, ten měli zakoupit a proměnit v papírnu manželé Schneiderovi. V roce 1846 měl papírnu koupit Karel Fundulus z Třebíče, v osmdesátých letech měla být papírna rozšířena a papír se začal vyrábět na moderních strojích ze dřeva, které bylo mleto v mlýnech u Rokštejna a u Sokolí. Papírna v těch letech zaměstnávala asi 150 lidí.[3] Dalším velkým závodem měla být přádelna u Vladislavi, ze které se postupem času stala továrna na čokoládu a k roce vydání publikace měla být továrnou na umělá hnojiva a na klíh.[5]Okříškách měla být v roce 1892 Františkem Engelmannem z Brna postavena parní pila, která měla posléze přejít do majetku velkostatku. V jehož majetku byl i lihovar.[6]

Rozvoj průmyslu[editovat | editovat zdroj]

Průmyslu v Třebíči se začalo dařit až po dovedení železnice v roce 1885, nicméně i do té doby se v Třebíči rozvíjí různé cechy, hlavně soukenický a další spojené s tímto cechem. V Třebíči se nacházelo několik mlýnů, na Stařečském potoce ležely Borovský, Janův a Hluchý, na Jihlavce ležely Poušův, Krajíčkův, Churavý a Táborský.[7] V počátcích 20. století v Třebíči byl i parní pivovar, sladovka, elektrárna, lihovar, sodovkárny ZON, octárna, 2 likérky, 2 cihelny, slévárna, 2 strojírny, 2 barvírny a knihtiskařství, stavitel, řezbář, 2 sochaři, 2 fotografové. Ve městě byly 2 velkoobchody, 20 kupců a 2 knihkupectví. Ve městě také operovali bankovní ústavy: Obecní spořitelna města Třebíče (založená roku 1861), První občanská záložna v Třebíči (založená roku 1874), Trebitscher Vorschussverein (založená roku 1871) a Rolnická záložna (založená roku 1899). Výroční trhy se ve městě konaly pouze při svátku sv. Jiří v dubnu a při svátku sv. Bartoloměje, dobytčí trhy se konali každé třetí pondělí a městské trhy byly každé pondělí a pátek.[8]

Později svoji činnost ukončily jak Subakova továrna, tak i továrna Martina Hasska, i během první republiky se v Třebíči rozvíjel závod Budischowských, později byl zakoupen podnikatelem Tomášem Baťou a v roce se začal rozšiřovat závod v Borovině. Další budovy byly postaveny podle návrhů architektů Františka Gahury, Vladimíra Karfíka a Miroslava Lorence. Později, po roce 1948 byly závody zestátněny a přejmenovány na Závody Gustava Klimenta a později i na BOPO. Společnost patřila mezi největší obuvnické a punčochárenské podniky v zemi. Tato firma se dostala do platební neschopnosti a v roce 2002 na ní bylo uvaleno konkursní řízení a posléze byla firma uvedena do likvidace a majetek je prodáván na aukcích.[9] V současné době zde boty vyrábí Selva Shoes. Na tradici výroby punčochového zboží navázala firma TREPON, jediná ještě existující dceřiná společnost zaniklé firmy BOPO.[10]

Strojírenství[editovat | editovat zdroj]

V průmyslové zóně na jihovýchodě města působí další společnosti, mimo jiné tehdejší Západomoravské strojírny, které vyráběly pletací stroje, tato společnost vznikla transformací z tehdejších Závodů Gustava Klimenta v dnešní Borovině, v roce 1970 byla registrována ochranná známka UNIPLET. Tato společnost byla v roce 1976 zařazena do společnosti Elitex, pod touto značkou společnost fungovala a exportovala svoje pletařské a punčochářské stroje až do roku 1990. Později byla firma transformována na akciovou společnost UNIPLET a. s. a fungovala dále, po roce 2000 byla prodána britské společnosti Monarch Knitting.[11] V roce 2009 společnost UNIPLET usilovala o prodej svých pozemků na Jejkově městu Třebíč, dle územního plánu měl přes tyto pozemky vést obchvat města, tento prodej se neuskutečnil a společnost se rozhodla žalovat město.[12] V listopadu téhož roku energetická společnost E.On odpojila areál společnosti od zdrojů elektrické energie, a způsobila tak škody firmám, které sídlí v areálu na Jejkově.[13] V průmyslové zóně na Jejkově se nachází i akciová společnost PBS INDUSTRY, její počátky sahají do 19. století, kdy byly založeny společnosti Wallig a Benz, které vyráběly kotle, motory a další průmyslové stroje, v roce 1948 byly tyto společnosti začleněny do koncernu První brněnské strojírny. Po sametové revoluci byla firma převedena na akciovou společnost.[14]

Po sametové revoluci v Třebíči otevřela svoji centrálu kanadská firma Computer Accounting Systems, otevření se účastnila manželka majitele firmy a třebíčská rodačka Martha Lacko, starosta Windsoru v Kanadě John Milson, obchodní rada kanadského velvyslanectví Ross Miller, tehdejší starosta Třebíče Lubomír Vostal a další hosté. Společnost na českém trhu prodávala a spravovala produkty kanadské firmy Trillium.[15]

Průmyslová zóna Hrotovická[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 bylo v územním plánu rozhodnuto o výstavbě průmyslové zóny Hrotovická, v roce 2002 byla zahájena výstavba inženýrských sítí a v roce 2004 byly tyto úpravy dokončeny. Celkové náklady na výstavbu samotné zóny přesáhly 75 milionů korun a byly z velké části dotovány Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem práce a obchodu, necelých 23 milionů z této částky bylo samotnou investicí města. Ke konci roku 2007 v této průmyslové zóně investovalo sedm firem celkem 300 milionů korun. Celkovým počet nových pracovních míst k 31. prosinci 2007 byl 77, plánovaný počet nových pracovních míst v roce 2009 je 412. Největším investorem v této zóně má být společnost TEDOM, která investovala 200 milionů korun do závodu pro výrobu motorových vozidel a v roce 2009 měla nabídnout 210 nových pracovních míst, druhým největším investorem v této zóně se stala společnost S.O.K. stavební, která investovala 40 milionů a v roce 2009 měla nabídnout 110 nových pracovních míst. Dalšími investory jsou (řazení podle výše investice) Envinet, DOMY D.N.E.S, UNICODE SYSTEMS, SKAML a KOVO UNI.[16]

Podnikatelský inkubátor[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 bylo založeno zájmové sdružení Rozvoj Třebíčska, města Třebíč, Náměšť nad Oslavou a Jemnice spolu s Západomoravskou vysokou školou spustily projekt Podnikatelských inkubátorů. Během dalších let byli zajišťováni investoři v čele s fondy PHARE, dalšími investory byla města ze sdružení, ministerstvo pro místní rozvoj a další. Stavby osmi inkubátorů byly zahájeny v květnu 2005, stavby byly dokončeny v roce 2006, slavnostní otevření třebíčského objektu proběhlo 17. května 2006. V Třebíči existují dva objekty tohoto projektu, první podnikatelský inkubátor byl postaven v prostorách bývalého zámeckého velkostatku třebíčského zámku, jeho součástí jsou skladovací prostory a dvacet buněk pro podnikatelskou činnost. Druhým objektem je podnikatelské a výzkumné centrum s přednáškovými sály, konferenčními místnostmi a dalšími prostory v části Borovina.[17]

Brána do Areálu ZON, s vývěsním štítem a logem firmy ZON

Potravinářství[editovat | editovat zdroj]

Mezi další třebíčské společnosti patří i koncern TIPA, pod tento koncern patří společnosti potravinářské, stavební a další. Již v roce 2002 podle ústavu územního rozvoje byla firma TIPA pátým nejvyšším zaměstnavatelem okresu Třebíč, v roce 2007 patří k větším zaměstnavatelům i její divize TIPA Frost, která v oblasti nad třebíčským zámkem vyrábí mražené výrobky. Potravinářský průmysl v Třebíči existuje již od roku 1879, v tomto roce František Kubeš založil sodovkárnu ZON, tato společnost sídlí od svého počátku v objektech na Stařečce, po roce 1948 byla znárodněna a po sametové revoluci byla vrácena zpět do rukou Františka Kubeše.[18] Od roku 1978 na severu města funguje pekárna, ta později přešla do majetku holdingu Agrofert, v roce 2016 se spekuluje, že bude uzavřena z důvodu postavení nové pekárny v Rosicích.[19]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 bylo oznámeno, že by měl začít postupný výkup pozemků na severu města a transformace tohoto prostoru na další průmyslovou zónu.[20] V této průmyslové zóně by měly minimálně 30 pracovních míst otevřít firmy Autocentrum P+P servis a Evotech.[21] Zároveň také bylo oznámeno, že výrobní halu v průmyslové zóně Hrotovická postaví společnost Jopp Automotive, nabídne v průběhu 5 let pracovní místa pro celkem 200 lidí.[22]

Aktuálně patří mezi nejvýznamnější firmy na Třebíčsku MANN+HUMMEL Group. Společnost MANN+HUMMEL Group byla založena v roce 1941 v německém Ludwigsburgu a je předním světovým expertem na filtrační systémy. Dodává originální sériové výrobky a řešení pro mezinárodní automobilový a strojírenský průmysl. Na území České republiky zastupují MANN+HUMMEL Group tři společnosti. Dvě z nich sídlí v Nové Vsi u Třebíče: MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. a MANN+HUMMEL Service s.r.o. a zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. Další část společnosti MANN+HUMMEL Innenraumfilter CZ s.r.o. sídlí v Uherském Brodě a zaměstnává téměř 300 zaměstnanců.

Ve výrobním závodě MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. se vyrábějí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl. MANN-FILTER je nejsilnější zahraniční značkou filtrů v České republice a na Slovensku a pod její značkou se v Nové Vsi vyrobí přibližně 20 milionů filtrů ročně. Centrum sdílených služeb MANN+HUMMEL Service s.r.o. poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group. Do portfolia firmy patří služby v oblasti účetnictví a financí, výzkumu a vývoje, IT & SAP, kvality, lidských zdrojů, managementu projektů, nákupu a dalších. Část společnosti sídlí také v Technologickém parku v Brně.

V září roku 2016 bylo oznámeno, že energetická společnost ČEZ v Třebíči otevře call centrum a zaměstná 60 lidí. Call centrum vzniklo v budovách v areálu bývalé továrny BOPO v Borovině a otevřeno bude 1. října.[23] Nezaměstnanost v Třebíči se dostala v roce 2016 na minimální hodnotu, kdy společnost S.O.K. stavební nesplnila závazek, který dala městu – nebyla schopna naplnit všech 115 míst, které nově vznikly při stavbě budovy v průmyslové zóně Hrotovická. Požádala město o odložení lhůty.[24]

V roce 2017 bylo oznámeno, že v Třebíči bude vybudováno soukromé zdravotní zařízení pro pacienty postižené Alzhemerovou nemocí, kdy investorem má být společnost Delta Capital. V roce 2014 za tento projekt před zastupitelstvem loboval přímo majitel investiční společnosti Michael Broda. Rekonstruována má být do konce roku 2017, budou tam působit i lékaři celostní medicíny, kdy právě s lékařem celostní mediciny Jiřím Kucharským projekt bude spolupracovat.[25]

Hospodaření města[editovat | editovat zdroj]

Město hospodaří dlouhodobě s vyrovnaným rozpočtem, kdy v letech 2007 a 2008 město hospodařilo s vyššími přebytky, naopak vyšší schodky město ukázalo v letech 2009, 2010 a 2011. Město hospodaří s daňovými, nedaňovými, kapitálovými a dotačními příjmy.[26]

Na rok 2017 byl v lednu roku 2017 schválen nevyrovnaný rozpočet se schodkem 59 milionů Kč, příjmy jsou plánovány ve výši 562 milionů Kč, výdaje pak na 621 milionů Kč. Schodek bude pokryt z výsledku hospodaření v předchozích letech. Nejvíce bude v roce 2017 stát revitalizace ulic v městské části Borovina (tj. 20 milionů Kč).[27]

Město v rámci svých výdajů vynakládá vyšší část svých prostředků na vzdělávání, kdy v majetku má základní školy a mateřské školy, stejně tak je městem provozována i městská knihovna. Město vynakládá prostředky i na kulturu, kdy provozuje příspěvkovou organizaci města Městské kulturní středisko[28] a další činnost. Sportovním klubům a sportovním zařízením město také pomáhá financovat provoz.[29] V roce 2015 došlo k opětovnému odložení účinnosti vyhlášky o zákazu hazardních přístrojů na území města, tato vyhláška byla schválena v roce 2012 a v roce 2014 byla odložena její účinnost. Kdyby vyhláška byla schválena, tak by zákaz hazardu na území města platil od 1. ledna 2016. Důvodem mělo být i to, že rozpočet města počítal s příjmem 12,5 milionu z „hazardu“.[30] V roce 2017 začali ve městě pod městskou policií působit dva tzv. asistenti prevence kriminality, kteří mají působit v rámci prevence u škol či úřadu práce.[31]

Obchod[editovat | editovat zdroj]

Třebíč byla prvním městem, kde řetězec supermarketů SPAR v roce 2006 postavil supermarket SPAR (do té doby stavěl v Česku jen hypermarkety Interspar). Výstavba hypermarketu Interspar, v jehož sousedství se nachází i diskontní prodejna Lidl, v roce 2007 zapříčinila problémy místního zastupitelstva. Jednak kvůli spornému prodeji pozemků, jednak kvůli tomu, že příjezd k prodejně Interspar byl uveden do provozu nezkolaudovaný.

Již dříve ovšem byly otevřeny jiné supermarkety či prodejny. Již v roce 1985 byl otevřen provoz prodejny Potravin Brno – závod Třebíč na Račerovické ulici, budovy byly postaveny v rámci akce Z a celkové náklady na stavbu dosáhly více než 5 milionů Kčs.[32] Dalším rokem bylo otevřeno obchodní středisko Domácích potřeb, vystavěno bylo mezi lety 1983 a 1986 s celkovými náklady téměř 30 milionů Kčs. Bylo situováno na Komenského náměstí a celkem v něm nalezlo zaměstnání 76 osob.[33] Mezi prvními porevolučními to byla Mana na Karlově náměstí a v roce 1997 supermarket Delvita,[34] který byl otevřen v bývalé proluce u řeky Jihlavy v ulici Smila Osovského, později, v roce 2006, byly supermarkety Delvita v České republice převzaty společností Rewe Group a transformovány na supermarkety Billa.[35] Supermarket Billa je od 1. ledna 2015 pro špatný technický stav budovy zavřen.[36] V roce 1998 byla postavena na Táborské ulici Billa,[34][37] v tu dobu (rok 1997)[38] byl otevřen i supermarket Prima (později Hypernova, po přestěhování do nové budovy Hyper Albert, v současnosti Albert Hypermarket)[39] na jižním okraji města. V roce 1999 byl na Brněnské ulici postaven supermarket Kaufland.

Později, po roce 2000, se začaly budovat levné supermarkety jako jsou Penny Market,[34] Albert (bývalý Sezam), Jednota.[34] V roce 2006 byl v ulici Kpt. Jaroše otevřen historicky první supermarket SPAR v České republice, všechny ostatní hypermarkety firmy Spar měly do té doby značku Interspar[40][41] 31. října 2007 byly v lokalitě Vídeňský rybník otevřeny supermarket Interspar a supermarket Lidl, otevření provázely problémy, protože jeden ze dvou příjezdů nebyl zkolaudován.[42][43][44] V roce 2008 byl otevřen první supermarket v místní části Borovina, Plus.[39] Nejnovějším nákupním centrem v Třebíči je nově zbudované OC Stop Shop, ležící na Znojemské ulici naproti hypermarketu Interspar a bývalé prodejně Hypernova, z tohoto objektu je nyní hala s neurčitým účelem. Budova byla uzavřena v roce 2008 a v roce 2016 byla zakoupena Robertem Fialou a měla by být proměněna v obchodní centrum.[38] Součástí OC Stop Shop je první supermarket Hyper Albert otevřený v České republice (dříve Hypernova), dalšími většími provozovnami v OC jsou prodejny elektroniky Okay a Expert elektro.[45] V květnu 2009 byl hypermarket Hyper Albert přejmenován na Albert Hypermarket a diskont Plus na obchod Penny Market. V budově na jihu města, kde dříve sídlil supermarket společnosti Prima (resp. Hypernova) budou od roku 2017 umístěny celkem tři prodejny, kdy budova na přelomu roku 2016 a 2017 byla novým majitelem Robertem Fialou rekonstruována. Od 1. dubna budou v budově prodejny Global Elektro, Mountfield a Jena Nábytek.[46] Plánuje se také rekonstrukce budovy bývalé prodejny společnosti Billa v Jejkovské bráně.[47] V dubnu 2017 byla otevřena v bývalé prodejně společnosti prima otevřena nová prodejna společnosti Mountfield, která má rozlohu 1360 metrů čtverečních prodejní plochy a je k ní příslušno 60 parkovacích míst.[48]

Zájem o výstavbu hypermarketu v Brněnské ulici projevila společnost Tesco.[39] Zájem o supermarket v oblasti Borovina, v bývalé továrně BOPO projevila i společnost BILLA.[49]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

V posledním desetiletí se v Třebíči, mimo výstavbu obchodních domů, rozvíjí zvláště turismus. Za tuto dobu vznikly v Třebíči tři informační centra (jsou provozována Městským kulturním střediskem) – v Malovaném domě na Karlově náměstí, u Zadní synagogy a na Zámku.[50]

Prezentace Třebíče na veletrhu Regiontour 2010

Zápis památek do seznamu UNESCO[editovat | editovat zdroj]

Velký krokem kupředu pro rozvoj turismu v Třebíči bylo zapsání Baziliky sv. Prokopa a Židovského města s hřbitovem na seznam UNESCO. V Třebíči díky tomu vznikla naučná stezka po památkách s audio průvodci a dvě z již zmíněných informačních center. Rozvoj turistického ruchu prospívá také obchodu. Díky přílivu turistů mohlo vzniknout mnoho nových restaurací v Židovském městě a také další zařízení pro ubytování turistu, hlavně menší penziony.

O zápisu památek na seznam UNESCO se v Třebíči také začalo objevovat větší množství zahraničních turistů. Ti pocházejí zpravidla z Německa a Rakouska. To je také podmíněno tím, že v těchto státech má Třebíč svá partnerská města, se kterými spolupracuje i na poli turistiky.[51] To potvrzuje například umístění směrovky mířící na Třebíč na horu Muckenkogel ležící nad partnerským městem Lilienfeld.[52]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1977 byl ve městě otevřen hotel Alfa,[50] v roce 1983 byl otevřen hotel Slavia a v roce 1987 byla dokončena rekonstrukce Hotelu Zlatý Kříž.[53]V Třebíči jsou zastoupeny ubytovací zařízení několika úrovní, malé penziony i větší hotely, ve městě není žádný hotel většího významu, v červenci roku 2010 byl dobudován Hotel Joseph 1699 v bývalém chudobinci v židovské čtvrti, který je společnou investicí společností EuroAgentur a soukromého investora, hotel byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj.[54] Mimo tento hotel se v prostorách židovské čtvrti nacházel i hostel řetězce Travellers' Hostel a penzion U Synagogy, další ubytovací kapacity zajišťují hotely Grand (kapacita 210 lůžek), Zlatý kříž (77 lůžek), Atom (72 lůžek) a další marginální ubytovací zařízení.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

O tom, že Třebíč je turisticky význačná i v evropském pohledu svědčí také výrok předsedy Evropské komise J. M. Barrosa ve speciálním vydání pořadu ČT Otázky Václava Moravce 1. ledna 2009: „Chci ocenit premiéra Mirka Topolánka, pochopil, že Evropa není jen Brusel, ale také Londýn, Madrid, Praha, Brno nebo Třebíč“.[55] V roce 2012 poprvé do Třebíče přicestovalo více než 100 000 turistů, od roku 2007 počet přijíždějících turistů klesal, růst nastal až v roce 2011 a pokračoval i v roce následujícím. MKS Třebíč, příspěvková organizace, která se stará o turistickou propagaci města tento růst přičítá systematické propagaci na turistických veletrzích, na kterých se organizace zaměřila na sousední země. Významný podíl turistů patří i cykloturistice, tj. zprovoznění cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs.[56] V říjnu 2015 bylo oznámeno, že největší počet turistů, kteří projdou informačními centry ve městě je z USA, další signifikantní podíl patří turistům z Německa, Rakouska a Slovenska. Rovněž se zvyšují počty turistů z Izraele. V rámci propagace město pracuje s tour operátory či novináři se zahraničí.[57] V září téhož roku došlo k otevření rozhledny s expozicemi vodárenství v objektu bývalého vodojemu na vrchu Strážné hory.[58] V roce 2017 bylo oznámeno, že velmi oblíbeným suvenýrem pro turisty přijíždějící do Třebíče jsou čokoládové pralinky s motivy památek města.[59]

Okresní hospodářská komora při své konferenci oznámila, že by pro rok 2017 chtěla do Třebíče zavést tzv. turistický vláček, půjčovnu elektrokol a elektromobilů a další vydávání Výletních novin. V plánu je i splavnění řeky Jihlavy pro turistické účely.[60] V roce 2016 pod vedením modeláře Stanislava Vršky a jeho manželky vzniká další část modelu historické Třebíče v poměru 1:100, v roce 2016 byla ve stavbě část města Stařečka.[61] Model pak byl dokončen v létě roku 2016 a od května 2017 je vystaven v divadle Pasáž v Třebíči. Velikost modelu je přibližně 3x3 metry, umístění v divadle je pouze dočasné, posléze bude přemístěn na vhodnější a přístupnější místo. Majitelem modelu je společnost Kapucín, která jej městu zapůjčila.[62] Město chtělo model zakoupit, ale zastupitelé se nakonec vyjádřili, že nákup nebude proveden a majitelem je nadále společnost Kapucín.[63]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b CHYLÍK, Jindřich. Vývoj moravského koželužství do poloviny XIX. století. 1. vyd. Třebíč: Technická hlídka koželužská 23, 1949. S. 278. 
  2. Mikrofilm 10960, MZA
  3. a b Dvorský, s. 30–33
  4. Dvorský, s. 371
  5. Dvorský, s. 429
  6. Dvorský, s. 310
  7. Dvorský, s. 123
  8. Dvorský, s. 160–161
  9. Ministerstvo spravedlnosti ČR. Úplný výpis z Obchodního rejstříku ČR [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2009-06-19 [cit. 2009-06-20]. Dostupné online. 
  10. ZVONKOVÁ, Petra. Současný stav obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji. Brno, 2011 [cit. 2015-04-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Libor Lněnička. Dostupné online.
  11. UNIPLET. Company Info [online]. Třebíč: Monarch Knitting [cit. 2009-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-30. (anglicky) 
  12. MAHEL, Luděk. Uniplet dá městu poslední šanci, pak půjde k soudu. Třebíčský deník [online]. 2009-09-25 [cit. 2009-11-19]. Dostupné online. 
  13. redakce. Třebíčský Uniplet je bez proudu. Nehradil faktury. Třebíčský deník [online]. 2009-11-19 [cit. 2009-11-19]. Dostupné online. 
  14. PBS INDUSTRY. Historie [online]. Třebíč: PBS INDUSTRY [cit. 2009-06-20]. Dostupné online. 
  15. PALEČEK, Richard. M. Lacko v rodném městě. Horácké noviny. 26. 9. 1990, roč. 1, čís. 23, s. 1. 
  16. [#cite_kniha-analyza-podnikatelskych-nemovitosti-na-trebicsku Baštrnáková], str. 25–28
  17. BAŠTRNÁKOVÁ, Michaela. Analýza podnikatelských nemovitostí na Třebíčsku. Brno: ESF MUNI, 2008. Kapitola Projekt podnikatelský a výzkumný inkubátor, s. 29-32. (česky) 
  18. ZON. Historie [online]. Třebíč: ZON [cit. 2009-06-20]. Dostupné online. 
  19. pch. Agrofert staví pekárnu v Rosicích, zavře tu třebíčskou?. Horácké noviny [online]. YASHICA, 2016-10-03 [cit. 2016-10-10]. Dostupné online. 
  20. kv. Vznik nové průmyslové zóny musí posvětit zastupitelé [online]. Horácké noviny, 2015-12-10 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 
  21. VONDRÁK, František. Pozemky u nové průmyslové zóny již mají své zájemce [online]. Třebíčský deník, rev. 2016-01-23 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  22. JAKUBCOVÁ, Hana. Výrobce manuálního řazení staví nový provoz, přijme 200 zručných lidí [online]. iDNES.cz, 2016-02-27 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  23. BEZDĚK, Jiří. ČEZ v Třebíči otevře call centrum a vytvoří 60 nových pracovních míst [online]. Třebíč: Město Třebíč, 2016-09-21 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 
  24. VONDRÁK, František. Firma nemůže sehnat lidi, aby splnila závazek městu. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-12-12 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online. 
  25. JAKUBCOVÁ, Hana. Na stáří postaví byznys v Třebíči firma, pro kterou dělá expremiér Nečas. iDNES.cz [online]. 2017-02-17 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online. 
  26. Rozklikávací rozpočet obce Třebíč [online]. www.rozpocetobce.cz [cit. 2015-12-24]. Dostupné online. 
  27. ČTK. Třebíč schválila schodkový rozpočet s příjmy 562 milionů korun. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-27 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 
  28. HORKÁ, Kateřina. Marketingová komunikace turistické destinace Třebíč. Praha, 2012 [cit. 2017-01-07]. 70 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Vedoucí práce Nora Dolanská. Dostupné online.
  29. Město Třebíč. Návrh rozpočtu na rok 2013 [online]. Třebíč: Město Třebíč, 2013-01-31 [cit. 2015-12-24]. Dostupné online. 
  30. Zastupitelé Třebíče posunuli zákaz hazardu [online]. Třebíčský deník [cit. 2015-12-24]. Dostupné online. 
  31. ČERNÝ, Kamil. Po Třebíči se nově pohybují asistenti prevence kriminality. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-05 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 
  32. J, Z. Z akcí v Třebíči: Byla ukončena již v závěru roku 1985. Zpravodaj města Třebíče. 2. 1986, roč. 9, čís. 2, s. 4. 
  33. PŘIBYL, Stanislav. Ocení všichni třebíčané. Zpravodaj města Třebíče. 4. 1986, roč. 9, čís. 4, s. 4. 
  34. a b c d Levně v Třebíči, informační portál [online]. Třebíč: Dostupné online. (česky) 
  35. PATOČKOVÁ, Martina. Billa se zbaví části Delvit. iDNES.cz [online]. 2006-12-13 [cit. 2008-03-27]. Dostupné online. 
  36. MAHEL, Luděk. Supermarket v centru Třebíče končí. Zavře závěrem roku. Třebíčský deník [online]. 18. 11. 2014. Dostupné online. 
  37. KV PROJEKTSTAV : Referenční listina [online]. Třebíč: KV PROJEKTSTAV. Dostupné online. 
  38. a b VONDRÁK, František. Budova bývalé Hypernovy má po osmi letech konečně kupce [online]. Třebíčský deník, 2016-02-27 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  39. a b c ŠÍMOVÁ, Michaela. Třebíč: Interspar je zatarasen. MF Dnes, příloha Vysočina. 2007-11-02, roč. 17, s. 1. ISSN 12101168. 
  40. PILAŘ, Milan. V Třebíči první supermarket SPAR v České republice. Vysočina-news.cz [online]. 2006-12-13 [cit. 2008-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-21. 
  41. PATOČKOVÁ, Martina. Interspar rozjíždí supermarkety. iDNES.cz [online]. 2006-12-13 [cit. 2008-03-27]. Dostupné online. 
  42. KRČÁLOVÁ, Pavla. V Třebíči vyroste nový Interspar i Lidl. Třebíčský deník [online]. 2007-04-02 [cit. 2008-03-27]. Dostupné online. 
  43. KARAS, Jan. Fakta o takzvané "kauze" Vídeňský rybník II.. Okresní organizace Třebíč KDU ČSL [online]. KDU ČSL Třebíč, 2007-12-20 [cit. 2008-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-03. 
  44. KODYSOVÁ, Jana. V Třebíči se otevírá nový hypermarket. Vysočina-news.cz [online]. 2007-10-31 [cit. 2008-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-23. 
  45. NOVÁČKOVÁ, Marcela. První konstrukce nové nákupní zóny už stojí. Třebíčský deník [online]. VLP Press, 2008-03-18 [cit. 2008-03-27]. Dostupné online. 
  46. JAKUBCOVÁ, Hana. V opuštěném třebíčském supermarketu otevřou hned tři nové prodejny. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-03-02 [cit. 2017-03-06]. Dostupné online. 
  47. VONDRÁK, František. OBRAZEM: Léta opuštěný obchod otevře. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-03-13 [cit. 2017-03-12]. Dostupné online. 
  48. Redakce. Mountfield otevřel novou prodejnu v Třebíči. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-04 [cit. 2017-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-10. 
  49. Borovina je zase hezčí. Přibyly nové chodníky, silnice i hřiště [online]. 12 září 2015. Dostupné online. 
  50. a b HORKÁ, Kateřina. Marketingová komunikace turistické destinace Třebíč. Praha, 2012 [cit. 2017-01-07]. 70 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Vedoucí práce Nora Dolanská. Dostupné online.
  51. Milan Krčmář. Naváže Třebíč ještě hlubší styky s Izraelem a Lilienfeldem?. Třebíčský internetový zpravodaj [online]. 21. března [cit. 29/01/2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-09. 
  52. Milan Krčmář. Na rakouském Muckenkogelu je cedulka směřující na Třebíč. Třebíčský internetový zpravodaj [online]. 17. března [cit. 29/01/2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-19. 
  53. PAVLIŠ, Miroslav; ANDRÝSEK, František. Rozšiřuje se síť prodejen. Jiskra. 1983-08-24, roč. 1983, čís. 34, s. 4. 
  54. BÁRTÍKOVÁ, Eva. Ke zkrášlení židovské čtvrti v Třebíči přispěl nový hotel. Třebíčský deník [online]. 2010-07-30 [cit. 2010-08-01]. Dostupné online. 
  55. Milan Krčmář. Jednou fotografií, třemi řádky.... Třebíčský zpravodaj. Leden 2009, čís. 01, s. 06-07. 
  56. PECHOVÁ, Jana. Město Třebíč cestovní ruch umí dobře. Právo. 1. 2012, roč. 23, čís. 10, s. 16. ISSN 1211-2119. 
  57. VONDRÁK, František. Turistů v Třebíči přibývá. Až pětina z nich jsou cizinci [online]. Třebíčský deník, 2015-10-22 [cit. 2015-12-24]. Dostupné online. 
  58. VONDRÁK, František. Třebíč má další rozhlednu. Vznikla ze starého vodojemu [online]. Třebíčský deník, 2015-09-04 [cit. 2015-12-24]. Dostupné online. 
  59. MAHEL, Luděk. Hitem jsou pralinky se symbolikou třebíčských památek. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-13 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. 
  60. VONDRÁK, František. Podnikatelé chtějí lákat turisty na vláčky a na řeku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-09-12 [cit. 2016-09-21]. Dostupné online. 
  61. JAKUBCOVÁ, Hana. Modelář si užívá práci na Třebíči. Nejvíc se těším, až udělám kopec, říká. iDNES.cz [online]. Mafra, 2016-09-19 [cit. 2016-09-21]. Dostupné online. 
  62. MAHEL, Luděk. Jak kdysi vypadala Stařečka? Ukazuje to nově vystavený model třebíčské čtvrti. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-19 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. 
  63. MAHEL, Luděk. Historický model Třebíče zůstane dál majetkem soukromé firmy. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-06-23 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online.