Participativní rozpočtování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Participativní rozpočtování je proces demokratické diskuse a rozhodování a typ participativní demokracie, ve kterém se jednotlivci rozhodují, jak přidělit část obecního nebo veřejného rozpočtu. Participativní rozpočtování umožňuje občanům diskutovat o jednotlivých složkách veřejných výdajů a některé z nich upřednostňovat, a dává jim možnost rozhodovat o tom, jak jsou peníze vynakládány. Když je participativní rozpočtování bráno vážně a je založeno na vzájemné důvěře, mohou z něho mít prospěch jak místní samospráva, tak občané. V některých případech participativní rozpočtování dokonce zvýšilo ochotu lidí platit daně.[1]

Participativní rozpočtování obecně zahrnuje několik základních kroků :

  1. Členové společenství stanoví priority u výdajů a zvolí delegáty zabývající se rozpočtem,
  2. delegáti s pomocí odborníků vypracují konkrétní návrhy výdajů,
  3. členové komunity hlasují pro návrhy výdajů, a
  4. město nebo orgán realizuje nejlepší návrhy.

Komplexní případová studie z osmi obcí v Brazílii analyzující úspěchy a neúspěchy participativního rozpočtování se přiklání k tomu, že často vede ke spravedlivějším veřejným výdajům, větší transparentnosti veřejných financí a větší odpovědnosti, zvýšení účasti veřejnosti (zejména marginalizovaných nebo chudších obyvatel), a učení v oblasti demokratické a občanské.[2]

Porto Alegre[editovat | editovat zdroj]

První plně participativní rozpočtování se vyvinulo ve městě Porto Alegre v Brazílii roku 1989. Bylo součástí řady inovativních reformních programů nastartovaných roku 1989 jako prostředek k vyrovnání životních standardů obyvatel. Jedna třetina obyvatel města žila izolována ve slumech na okraji města bez přístupu k základní infrastruktuře a obslužnosti (vodovod, kanalizace, zdravotní zařízení a školy).[3]

Participativní rozpočtování v Porto Alegre každý rok začíná sérií lokálních shromáždění, kde obyvatelé a volení zástupci sestavují žebříček rozpočtových priorit a hlasují o jejich implementaci.[4] Porto Alegre utratí kolem 200 milionů dolarů ročně na výstavbu a služby. Tyto finance jsou spravovány participativním rozpočtováním, na rozdíl od fixních ročních položek, jako jsou splátky dluhů a důchody. Kolem padesáti tisíc obyvatel Porto Alegre se účastní rozpočtového procesu (z 1,5 milionu obyvatel), počet účastníků od roku 1989 stále roste. Účastníci jsou z odlišných ekonomických vrstev a politických pozadí.[4]

Participativní rozpočtovací cyklus začíná v lednu a shromáždění po celém městě ulehčují maximální účast a interakci. Každý únor se objevují instrukce od městských specialistů týkající se technických a systémových aspektů městského rozpočtu. V březnu jsou svolána plenární shromáždění v každém z 16 okrsků města, stejně jako shromáždění, která se zabývají takovými oblastmi jako je doprava, zdravotnictví, školství, sport a hospodářský rozvoj. Tato velká setkání, která dosahují účasti přes 1000 lidí, zvolí delegáty zastupující konkrétní čtvrti. Starosta a zaměstnanci reagují na podněty občanů. V následujících měsících se delegáti v každém okrese schází jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní, aby přezkoumali technická kritéria projektu a potřeby okrsku. Lidé zastupující město se mohou účastnit v závislosti na oblasti jejich odbornosti. Na druhém místním plenárním zasedání regionální delegáti stanoví prioritu požadavků čtvrti a volí 42 členů Obecní rozpočtové rady, kteří zastupují všechny okresy a tematické oblasti. Hlavní funkcí Rady je sladění požadavků jednotlivých okresů s dostupnými zdroji a navrhování a schvalování celkového městského rozpočtu. Výsledný rozpočet je závazný, i když městská rada může navrhnout změny, ale nesmí je vyžadovat. Pouze starosta může vetovat rozpočet, nebo ho může vrátit zpět Radě (to se nikdy nestalo).[4]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Dokument Světové banky naznačuje, že participativní rozpočtování vedlo k přímým zlepšením vybavení v Porto Alegre. Například počet kanalizačních a vodovodních přípojek se zvýšil z 75 % domácností v roce 1988 na 98 % v roce 1997. Počet škol se od roku 1986 zvýšil čtyřikrát.[3]

Vysoký počet účastníků po více než deseti letech podle dokumentu naznačuje, že participativní rozpočtování podporuje zvýšení zapojení občanů. Také rozpočet pro zdravotnictví a vzdělávání se zvýšil z 13 % (1985) na téměř 40 % (1996), podíl participativního rozpočtu v celkovém rozpočtu se zvýšil z 17 % (1992) na 21 % (1999).[3]

Dokument usuzuje, že participativní rozpočtování může vést ke zlepšení podmínek pro chudé. Ačkoli nemůže překonat širší problémy jako je nezaměstnanost, vede k „výraznému zlepšení dostupnosti a kvality různých sociálních zařízení“.[3]

Na základě výsledků z Porto Alegre více než 140 (asi 2,5 %) z 5571 obcí v Brazílii zavedlo participativní rozpočtování.

Participativní rozpočet v Evropě[editovat | editovat zdroj]

Participativní rozpočet je značně rozvinutý v Polsku (používá jej např. Varšava, Lodž, Dabrowa Gornicza, Walbrzych a dalších asi 100 měst), zkušenosti s ním má také Slovensko (Bratislava).

Realizace jinde na světě[editovat | editovat zdroj]

Od svého vzniku v Porto Alegre se participativní rozpočtování rozšířilo do stovky latinskoamerických měst a desítek měst v Evropě, Asii, Africe a Severní Americe. Odhaduje se, že více než 1500 obcí zahájilo participativní rozpočtování.[5] V některých městech bylo participativní rozpočtování použito pro školy, univerzity a rozpočty pro sociální bydlení. Tyto mezinárodní přístupy se značně liší a jsou přizpůsobovány místnímu kontextu stejně jako v Porto Alegre.[6]

Dominikánská republika zavedla participativní rozpočtování ve všech místních vládách[7] a řada měst a obcí ve Francii, Itálii, Německu a Španělsku také zahájila proces participativního rozpočtování.[8] V Kanadě bylo participativní rozpočtování zavedeno v oblastech veřejného bydlení, u skupin v různých čtvrtích a na veřejných školách ve městech Toronto,[9] Guelph, Hamilton[10] a West Vancouver. V Indii slouží jako typický příklad tohoto procesu vesnice s názvem Hiware Bazar. Obec kdysi trpící nedostatkem vody a vzdělávání a neuspokojením základních potřeb pro život je nyní soběstačná a s vysokými příjmy na obyvatele. Arvind Kejriwal, zakladatel strany Aam Aadmi, se snaží zavést koncept participativního rozpočtování v celé zemi.[11][12] Podobné rozpočtové procesy byly použity v komunitách v Africe. Ve Francii region Poitou-Charentes zahájil participativní rozpočtování na svých středních školách.[13] První proces participativního rozpočtování ve Spojených státech amerických byl zaznamenán v Chicagu v Illinois.[14][15] Od roku 2011 začal tento proces používat New York[16] a od roku 2012 Vallejo v Kalifornii.[17]

Participativní rozpočet v ČR[editovat | editovat zdroj]

Mezi prvními v ČR bylo participativního rozpočtování použito v obcích Nelahozeves, Příbor, Pržno a Třanovice v letech 2012-2014[18]. Participativní rozpočtování v České republice podporuje několik organizací, jako je například Agora Central Europe a Alternativa zdola. Od roku 2015 participativní rozpočtování realizuje několik českých obcí.[19]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Dokument Světové banky na příkladu Brazílie a Porto Alegre ukazuje, že nedostatkem může být malé zastoupení extrémně chudých lidí v participativním rozpočtování. Účast velmi chudých a mladých lidí je brána jako výzva.[3] Participativní rozpočtování také může mít potíže s překonáváním existujícího klientelismu. Dále bylo vypozorováno, že jednotlivé skupiny se méně účastní, jakmile byly splněny jejich požadavky, a že účastníky může také odradit pomalý pokrok v oblasti veřejných prací.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

České zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Projekt podpory radnic při zavádění participativního rozpočtu, Agora CE, http://participativni-rozpocet.cz
  2. Informační portál, Alternativa zdola, http://participativnirozpocet.cz
  3. Participativní rozpočet na Praze 10, Moje stopa, www.moje-stopa.cz

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Participatory budgeting na anglické Wikipedii.

  1. Eva-Maria Verfürth, Giovanni Allegretti. More generous than you might think [online]. dandc.eu, únor 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://www.psupress.org/books/titles/978-0-271-03252-8.html
  3. a b c d e f http://siteresources.worldbank.org/INTEMPOWERMENT/Resources/14657_Partic-Budg-Brazil-web.pdf
  4. a b c Porto Alegre's Budget Of, By, and For the People by David Lewit
  5. http://www.participatorybudgeting.org/about-participatory-budgeting/where-has-it-worked/
  6. http://www.cfe.org.uk/uploaded/files/Participatory%20Budgeting.pdf
  7. Hope for Democracy: 25 Years of Participatory Budgeting Worldwide, Nelson Dias, 2004, str. 215
  8. http://www.buergerhaushalt-europa.de/documents/Volumen_zwei_Endbericht_Buergerhaushalt_Europa5.pdf
  9. http://www.torontohousing.ca/participatory_budgeting
  10. http://pbhamont.ca/
  11. http://books.google.com/books?hl=en&lr=&id=qk6YyKRRIk0C&oi=fnd&pg=PT3&dq=arvind+kejriwal+swaraj&ots=7RX3EZkh1b&sig=y63_H4Ud8uBksDdSFkGzMUCeG_k#v=onepage&q=arvind%20kejriwal%20swaraj&f=false
  12. http://www.aamaadmiparty.org/page/goal-of-swaraj
  13. http://www.participedia.net/wiki/Poitou-Charentes%27_participatory_budget_in_the_highschools
  14. http://permaculture.org.au/2010/05/27/chicagos-1-3-million-experiment-in-democracy/
  15. YES Magazine, 2010 Apr. 10, "Chicago’s $1.3 Million Experiment in Democracy; For the First Time in the U.S., the City’s 49th Ward Lets Taxpayers Directly Decide How Public Money is Spent," http://www.yesmagazine.org/people-power/chicagos-1.3-million-experiment-in-democracy
  16. http://pbnyc.org/
  17. http://publicpolicy.pepperdine.edu/davenport-institute/incommon/index.php/2012/04/city-wide-pb-in-vallejo-ca/
  18. https://rozpocetprovsechny.cz/
  19. http://www.participativni-rozpocet.cz/