Holešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě na Moravě. O obci na Těšínsku pojednává článek Holešov (Polsko).

Šablona:Infobox české obce a města Holešov (latinsky Holesow, německy Holleschau, hebrejsky העלשויא) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, 13 km severozápadně od Zlína, na západním okraji Hostýnských vrchů, na hranici mezi Hanou a Valašskem na řece Rusava. V roce 2010 zde žilo 12 099 obyvatel.[1]

Historie a zajímavosti

Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras tzv. Jantarové stezky. V katastru dnešního Holešova byla objevena neolitická osada, tj. sídlo trvalé povahy nejstarších zemědělců (cca 7–6 tis. let př. n. l.). Vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště (cca 2000 př. n. l.).

V dobách křesťanských se stal Holešov biskupským majetkem, za Přemyslovců byl povýšen na městečko a později na město. Někdy před rokem 1371 Holešov získal Matouš ze Šternberka, který byl zakladatelem lukovské a holešovské větve pánů ze Šternberka. Šternberkové drželi město až do roku 1574. V časech reformace byl rušným centrem Jednoty bratrské i luteránů. V časech protireformace byl poslední rekatolizační štací Jana Sarkandera (budoucího světce) před tím, než byl zatčen pro zemězradu. O radostech a strastech třicetileté války informuje zachovalý deníček holešovského měšťana. Poté Holešov získal pobělohorský zbohatlík a zemský hejtman Johann z Rottalu a učinil jej svou rezidencí, jeho nástupci pak významným kulturním centrem. S tím souviselo velkorysé budování zámku a zámecké zahrady, která v lepších časech mohla směle konkurovat zahradám kroměřížským.

V meziválečné době zanechal v Holešově výrazné stopy v podobě dvou děl také slavný architekt Bohuslav Fuchs, který zde dříve studoval na gymnáziu.

Holešov se též stal útočištěm ultraortodoxních Židů včetně několika věhlasných kabalistických učenců, což z něj v následujících staletích učinilo poutní místo ortodoxního judaismu, na druhou stranu se negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině prof. Tomáš Garrigue Masaryk úspěšně kandidoval do říšského sněmu za volební okrsek valašský. Po vzoru průmyslové výstavy v Praze, se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším hospodářsko-kulturním podnikem na východní Moravě před první světovou válkou. Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední protižidovský pogrom v českých zemích před druhou světovou válkou. Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se později změnou názvu stala Národní obec fašistická.

Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V kasárnách se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i protektorátního četnictva. Později na tuto tradici navázal komunistický režim zřízením Vysoké školy SNB, zahrnující i výcvikový prostor pro příslušníky pohraniční stráže. Ještě později na tuto tradici navázal demokratický režim zřízením Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Holešově[2], která je co do velikosti a rozsahu činnosti řazena mezi tři největší policejní školy v České republice.

Na místě bývalého vnitrostátního veřejného letiště vzniká Strategická průmyslová zóna Holešov. Dokončení výstavby základní technické a dopravní infrastruktury je plánováno na konec roku 2009. Celková rozloha zóny je 360 hektarů. Zónu připravuje (prostřednictvím své společnosti Industry Servis ZK) Zlínský kraj. Na financování se podílí stát. Celkové náklady na přípravu zóny činí 1,3 miliardy korun.

Nejvyšší člověk, který podle dochovaných údajů kdy žil v českých zemích a v Holešově žil, zemřel a je pochován, tzv. hanácký obr Josef Drásal (1841–1886), dal své jméno nejobtížnějšímu bikemaratonu ČR, který každoročně startuje z holešovského náměstí. Poválečná existence civilního letiště přinesla Holešovu několik mistrů světa ve sportovním parašutismu a zajistila, že Holešov můžeme každý den vidět a slyšet ve zprávách o počasí.

V Holešově se také nachází Kynologický klub, který se věnuje výcviku psů, agility a obranám, popř. dalšímu výcviku.

  • Náměstí v Holešově kolem roku 1902
    Náměstí v Holešově kolem roku 1902
  • Náměstí v Holešově roku 2006
    Náměstí v Holešově roku 2006
  • Letecký pohled na centrum Holešova
    Letecký pohled na centrum Holešova

Znak města

V modrém poli je okrouhlá zlatá věž z kvádrů, stojící na podstavci o třech stupních, je poměrně úzká, má dvě úzké střílny vedle sebe, vrcholí cimbuřím o čtyřech stínkách a kuželovitou střechou s osmicípou šternberskou hvězdou na špici. Vše zlaté, s černými konturami.

Historie znaku

Kdy byl Holešovu udělen znak, není známo. Nejstarší známé vyobrazení je na pečeti z roku 1487, zde vyobrazená věž je mnohem vyšší a užší a střílny jsou nad sebou. Pozdější vyobrazení už mají střílny vedle sebe. Barvy znaku jsou odvozeny z rodového erbu Šternberků (zlatá osmicípá hvězda v modrém poli), kteří drželi Holešov v době jeho povýšení na město. V roce 1828, kdy se Holešov vymanil ze závislosti na šlechtické vrchnosti, byla zlatá hvězda na špici věže nahrazena zlatou koulí. Současný vzhled znaku pochází z roku 1972, kdy u příležitosti 700. výročí povýšení Holešova na město odborná komise historiků a výtvarníků doporučila návrat k osmicípé hvězdě, která je esteticky působivější a v současných společenských podmínkách už nevyvolává konotace poddanské závislosti.

Pamětihodnosti

Šachova synagoga
Židovský hřbitov
  • Zámek
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Kaple svatého Kříže z roku 1662
  • Kaple svatého Martina
  • Morový sloup u kostela z počátku 18. století, vysoký 7 m

Židovské ghetto

K výrazným rysům města patřila od 15. století do 40. let 20. století početná židovská komunita. Za nejstarší zmínku o přítomnosti židovského obyvatelstva v Holešově je považována zpráva v zemských deskách moravských z roku 1391, podle níž měl jistý Žid Pešak z Brna získat dvůr v Kostelci u Holešova. Avšak skutečný počátek židovské komunity souvisí až s vypovězením Židů z královských měst v roce 1454. Židovská obec pod ochranou holešovské vrchnosti patřila k nejvýznamnějším na Moravě. Největšího počtu dosáhlo zdejší ghetto v roce 1848 (1694 obyvatel, tj. 30 % tehdejší populace Holešova). Tehdy se také stalo samostatnou administrativní jednotkou. „Židovský Holešov“ (tzv. „Židovna“) pak existoval až do roku 1919, kdy byla obě města spojena v jedno.

Židovská komunita v Holešově se stala několikrát obětí pogromů či protižidovských bouří. 5. dubna 1774 bylo ghetto vydrancováno po vraždě křesťanské lehké dívky, která vydírala Žida Abrahama Arona. Byly vyrabovány téměř všechny židovské domy v ghettu včetně Staré synagogy.
Roku 1899 došlo k dalším protižidovským násilnostem, kterým předcházela dvě falešná nařknutí z rituálních odběrů krve křesťankám. Obě byly později odsouzeny.

Nejznámější holešovský pogrom se udál 3. – 4. prosince 1918. Bylo při něm vydrancováno 50 domácností a pálen majetek holešovských Židů. Dva lidé při něm přišli o život. Vše začali vojáci Československé armády, patrně z ostravské posádky, k nimž se posléze přidalo i křesťanské holešovské obyvatelstvo.[3] Vojáci v rámci rabování zastřelili Heřmana Grünbauma a Hugo Gretzera, shodou okolností jejich bývalé spolubojovníky, kteří se jen nedávno vrátili z bojů v 1. světové válce a kteří byli zavražděni, když bránili svůj majetek.[3]
Pogrom zastavil až příchod vojska z Kroměříže, neboť strážníci z Holešova drancovali také. [4][5][6][7]

Židovská komunita zanikla během holokaustu. Po válce, kterou přežilo jen asi 9 % obyvatel židovského původu, byla nakrátko obnovena náboženská obec, ale nakonec byli zbývající členové podřízeni ŽNO v Brně. Poslední příslušník zemřel v roce 1986. V současné době usiluje občanské sdružení OLAM – Společnost Judaica o obnovení židovské kulturní tradice ve městě i o obnovení náboženské obce. Členové sdružení v Holešově pořádají od roku 2001 Festival židovské kultury (od r. 2003 Týden židovské kultury) zahrnující přednášky, koncerty a promítání filmů s židovskou tematikou. Nedílnou součástí festivalu bývá také mezinárodní brigáda na zdejším židovském hřbitově.

Po zničení Nové synagogy nacisty v roce 1941 se do dnešních dnů zachovala Šachova synagoga. Ta je unikátní renesanční stavbou s významnou vnitřní výzdobou polského stylu a instalovanou výstavou „Židé a Morava“. Druhou židovskou památkou je židovský hřbitov s nejstarším zachovaným náhrobkem z roku 1647.[8] Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Šabtaje ben Me’ir ha-Kohena (1621–1663), zvaného Šach, kterou každoročně navštěvují stovky ortodoxních Židů z celého světa. V areálu hřbitova je i rekonstruovaná obřadní síň se seznamem obětí holocaustu a židovských vojáků padlých za 1. světové války.

V Holešově působili tito rabíni:[9] Isaac Segal (1630), Menachem Mendel (1646), Eliezer ben Abdeel Isaac, Šabtaj ha-Kohen (1662), Moses Isaac Zunz (1668–1678), Menahem Mendel (1679–1685), Israel Fränkel, Eliezer Oettinger (1689–1709), Joseph Oppenheim (1710–1714), David Strauss (1714–1722), Saadia Katzenellenbogen (1723–1726), Aaron Hamburg (1730–1759), Joseph Freistadt (1760–1765), Isaac ben Abraham (1767–1786), Judah Löb Teomin (1788–1794), Abraham Stern (1796–1797), Menahem Mendel Deutsch (1802–1819), Joseph Biach Feilbogen (1841–1867), Markus Pollak (1867–1893), Jacob Freimann (od 1893).

Partnerská města

Spolupráce:

Rodáci

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://aplikace.mvcr.cz/adresa/z/holes/index.html
  2. ↑ VPŠ a SPŠ MV v Holešově
  3. ↑ a b Holešovský pogrom v pořadu Stopy, fakta, tajemství
  4. ↑ OLAM - Společnost Judaica Holešov. Židovké památky v Holešově [online]. Město Holešov [cit. 2012-01-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ KOPEČEK, Jaromír. Čapková, Kateřina - Češi, Němci, Židé? [online]. knihovnice.cz, 2006-04-01 [cit. 2012-01-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ PÁLKA, Petr. Židovsko-křesťanské vztahy v Holešově na konci 19.století [online]. OLAM - Společnost Judaica Holešov [cit. 2012-01-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ NĚMCOVÁ, Erika. Perzekuce Židů za druhé světové války v Holešově. Brno, 2007 [cit. 2012-01-27]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Vaculík. Dostupné online.
  8. ↑ Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X
  9. ↑ Jewish Encyclopedia. Prossnitz [online]. 1901 [cit. 2010-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ http://www.knihkrnov.cz/osobnosti.asp DAEHNE Jiří. Osobnosti krnovského regionu.

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Holešov na Wikimedia Commons

Město Holešov

Dobrotice | Holešov | Količín | Tučapy | Všetuly | Žopy

Města, městys a obce okresu Kroměříž
Bařice-Velké Těšany • Bezměrov • Blazice • Bořenovice • Brusné • Břest • Bystřice pod Hostýnem • Cetechovice • Dřínov • Holešov • Honětice • Horní Lapač • Hoštice • Hulín • Chomýž • Chropyně • Chvalčov • Chvalnov-Lísky • Jankovice • Jarohněvice • Karolín • Komárno • Koryčany • Kostelany • Kostelec u Holešova • Kroměříž • Kunkovice • Kurovice • Kvasice • Kyselovice • Lechotice • Litenčice • Loukov • Lubná • Ludslavice • Lutopecny • Martinice • Míškovice • Morkovice-Slížany • Mrlínek • Němčice • Nítkovice • Nová Dědina • Osíčko • Pacetluky • Pačlavice • Počenice-Tetětice • Podhradní Lhota • Prasklice • Pravčice • Prusinovice • Přílepy • Rajnochovice • Rataje • Roštění • Roštín • Rusava • Rymice • Skaštice • Slavkov pod Hostýnem • Soběsuky • Střílky • Střížovice • Sulimov • Šelešovice • Troubky-Zdislavice • Třebětice • Uhřice • Věžky • Vítonice • Vrbka • Zahnašovice • Záříčí • Zástřizly • Zborovice • Zdounky • Zlobice • Žalkovice • Žeranovice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Holešov&oldid=10009941“