Přeskočit na obsah

Šabtaj ha-Kohen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šabtaj ha-Kohen
Narození1621 (18. tamuzu 5381)
Mscibava
Úmrtí8. února 1663 (1. adaru I 5423) (ve věku 41 let)
Holešov
Povolánírabín
Denominacejudaismus
Významná dílaSiftei Kohen
OtecMeir ha-Kohen
PohřbenŽidovský hřbitov v Holešově
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šabtaj ha-Kohen (hebrejsky שבתי הכהן‎, akronym ש״ך (někdy psáno ש״כ) – Šach; 1621, Vilno8. února 1663 (roš chodeš prvního adaru)[1], Holešov) byl litevským a krátkou dobu také holešovským rabínem a významným židovským učencem. Řadí se mezi 20 nejvýznamnějších židovských učenců, jeho práce věnované především židovskému právu jsou pro židovský svět zásadní.

Jeho jméno je spojeno s mnoha legendami. Šach pocházel z litevské učené rodiny, jeho otec i dědeček byli rabíni. Některé prameny uvádějí jako místo jeho narození Amstivov blízko Vilkaviškisu v Litvě, (dnes Mstibava v Bělorusku), podle jiných se narodil ve Vilně.[2][3]

Prvním učitelem mu byl otec, od 12 let studoval na talmudické škole v Tykocinu u rabína Jošuy Hoeschela. V roce 1639 se svým učitelem přešel na ješivu do Krakova, rabínská studia dokončil v Lublinu a krátce na to se oženil. Sňatkem s dcerou ze zámožné rodiny byl ušetřen hmotných starostí a mohl se věnovat duševní práci. Většinu svého života pak strávil v Litvě. Již za svého mládí byl považován za jednu z největších židovských autorit. V roce 1646 se stal ve Vilně přísedícím soudu židovské obce (bejt din). Ve věku 24 let publikoval své stěžejní dílo Siftej kohen obsahující komentáře ke knihám židovského práva (halacha).[2]

Během rusko-polské války po okupaci Vilna ruskými a kozáckými vojsky roku 1655 však vypukly pogromy a Šach musel uprchnout. Po dlouhém putování se dostal na Moravu a usadil se ve Strážnici, kde působil jako rabín místní židovské komunity. V roce 1657 přijal nabídku na místo rabína od bohaté židovské obce v Holešově. Tuto funkci vykonával až do své smrti v únoru 1663. Pracoval zde i na druhé části svého hlavního díla Siftej kohen.

Byl pochován na místním židovském hřbitově – náhrobek je ve stylu tumby, jež je tvořena celkem šesti kamennými deskami. K jeho hrobu se přijíždějí poklonit a požádat o přímluvu Židé z celého světa.[3] Na jeho počest se místní Stará synagoga nazývá Šachova synagoga (tzv. Nový holešovský templ byl zničen nacisty v roce 1941.)

Tumba rabi Šabtaje na židovském hřbitově v Holešově
Ukázka Šachova díla (Židovská synagoga v Holešově)

Šach dokázal napsat množství knih, z nichž se nejvíce proslavily Rty Kohena (hebrejsky שפתי כהן‎, Siftej Kohen) z roku 1646, což je komentář ke dvěma částem díla Josefa Kara Šulchan aruch. Dílo je známé pod hebrejskými iniciálami ŠaCh, které jsou zároveň odkazem na iniciály a přezdívku autora. V témže roce vyšla v Lublinu kniha Řádky zlata (hebrejsky טורי זהב‎, Turej zahav, zkráceně TaZ), jejímž autorem byl rabi David ha-Levi Segal, starší a proslulý posek, který v mnohém se Šachem nesouhlasil. Šach zareagoval polemikou s názvem Tečky stříbra (hebrejsky נקודות הכסף‎, Nekudot ha-kesef); na ni odpověděl TaZ spisem Poslední list (hebrejsky דף אחרון‎, Daf acharon), na který zareagoval Šach ostře spisem Poslední sešit (hebrejsky קונטרס אחרון‎, Kuntres acharon; Daf i Kuntres bývají v nových vydáních Šulchan Aruchu otištěny společně na konci prvního dílu Jore Dea).

Dalším Šachovým dílem je učený spis Tekafo Kohen, (hebrejsky תקפו כהן‎) pojednávající o pochybnostech a domněnkách, který je spolu s výkladem rabi Jonatana Eybeshitze častým učebním textem v ješivách.

V roce Šachova skonu vyšly v Amsterodamu jeho komentáře ke čtvrté části Šulchan aruchuChošen mišpat. Šach se stal jedním ze základních komentátorů Šulchan aruchu Jore dea a Chošen mišpat a jeho komentář bývá otištěn ve všech rozšířených vydáních.[2]

Jeho díla se však nezabývala pouze čistě náboženskými záležitostmi, nýbrž také událostmi, jež Šach zažil. V knize Megilat ajefa (hebrejsky מגילת עיפה‎) (vydána v Amsterdamu roku 1651) oplakává zničení židovských obcí ve své domovině, jehož byl svědkem. Spis je důležitým pramenem historických informací o své době. Vykresluje pogromy v letech 1648–1649 jež vypukly v důsledku povstání Bohdana Chmelnického. Některé žalozpěvy se staly trvalou součástí aškenázské liturgie pro Tiš'a be-av.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku שבתי כהן na hebrejské Wikipedii.

  1. MINDEL, Nissan. Rabbi Shabtai HaKohen – The Shach [online]. Kehot [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c KLENOVSKÝ, Jaroslav; RICHTER, Jiří. Židovské památky Holešova. II.. vyd. Holešov: město Holešov, 2004. S. 64–75. 
  3. a b c RICHTER, Jiří. Sabbatai ben Meir ha Kohen. www.holesov.cz [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]