Šabtaj ha-Kohen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šabtaj ha-Kohen
Shabbatai HaKohen.jpg
Narození 1621
Vilnius
Úmrtí 8. února 1663 (1. adaru I 5423) (ve věku 41 let)
Holešov
Povolání rabín
Denominace judaismus
Etnický původ Aškenázové
Pohřben Židovský hřbitov v Holešově
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šabtaj ha-Kohen (hebrejsky שבתי הכהן‎‎, akronym ש״ך (někdy psáno ש״כ), Šach, 1621, Vilno8. února 1663 (roš chodeš prvního adaru)[1], Holešov) byl litevským a krátkou dobu také holešovským rabínem a významným židovským učencem.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Šachova synagoga v Holešově, kde byl Šabtaj ha-Kohen krátkou dobu rabínem

Šach byl synem vilenského rabína, studoval v Kazimierzi, kde jej vyučoval také Natan Neta Šapira a většinu svého života pak strávil v Litvě. Již za jeho mládí jej ostatní brzy považovali za jednu z největších židovských autorit. Během severní polské války po okupaci Vilna ruskými vojsky roku 1655 však vypukly pogromy a Šach musel uprchnout. Nakonec přišel do Holešova, kde byl přijat za rabína, kde však po krátké době zemřel a byl pochován - náhrobek je ve stylu tumby, jež je tvořena celkem šesti kamennými deskami. Na jeho počest se místní Stará synagoga nazývá Šachova synagoga (tzv. Nový holešovský templ byl zničen nacisty v r. 1941.)

Šach dokázal napsat množství knih, z nichž se nejvíce proslavily Rty Kohena (hebrejsky שפתי כהן‎‎, Siftej Kohen) z roku 1646, což je komentář ke dvěma částem díla Josefa Kara Šulchan aruch. V témže roce vyšla v Lublinu kniha Řádky zlata (hebrejsky טורי זהב‎‎, Turej zahav, zkráceně TaZ), jejímž autorem byl rabi David ha-Levi Segal, starší a proslulý posek, který v mnohém se Šachem nesouhlasil. Šach zareagoval polemikou s názvem Tečky stříbra (hebrejsky נקודות הכסף‎‎, Nekudot ha-kesef); na ni odpověděl TaZ spisem Poslední list (hebrejsky דף אחרון‎‎, Daf acharon), na který zareagoval Šach ostře spisem Poslední sešit (hebrejsky קונטרס אחרון‎‎, Kuntres acharon; Daf i Kuntres bývají v nových vydáních Šulchan Aruchu otištěny společně na konci prvního dílu Jore Dea).

Dalším Šachovým dílem je učený spis Tekafo Kohen, (hebrejsky תקפו כהן‎‎) pojednávající o pochybnostech a domněnkách, který je spolu s výkladem rabi Jonatana Eybeshitze častým učebním textem v ješivách.

Šach se stal jedním ze základních komentátorů Šulchan aruchu Jore dea a Chošen mišpat a jeho komentář bývá otištěn ve všech rozšířených vydáních.

Jeho díla se však nezabývala pouze čistě náboženskými záležitostmi, nýbrž také událostmi, jež Šach zažil. V knize Megilat ajefa (hebrejsky מגילת עיפה‎‎) (vydána v Amsterdamu r. 1651) oplakává zničení židovských obcí ve své domovině, jehož byl svědkem. Spis je důležitým pramenem historických informací o své době.

Šach je též autorem žalozpěvů vykreslujících pogromy v letech 1648-9 jež vypukly v důsledku povstání Bohdana Chmelnického. Žalozpěvy vyšly v Amsterdamu r. 1651 a některé z nich se staly trvalou součástí aškenázské liturgie pro Tiš'a be-av.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku שבתי כהן‎‎ na hebrejské Wikipedii.

  1. MINDEL, Nissan. Rabbi Shabtai HaKohen – The Shach [online]. Kehot [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]