Fluorid techneciový
| Fluorid techneciový | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid techneciový |
| Anglický název | Technetium hexafluoride |
| Německý název | Technetium(VI)-fluorid |
| Sumární vzorec | TcF6 |
| Vzhled | žluto-zlaté krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13842-93-8 |
| PubChem | 57470148 |
| SMILES | F[Tc](F)(F)(F)(F)F |
| InChI | InChI=1S/6FH.Tc/h6*1H;/q;;;;;;+6/p-6
Key: PRVOBRCYHYXCMU-UHFFFAOYSA-H |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 212 g/mol (98Tc) |
| Teplota tání | 37,4 °C (99,3 °F; 310,5 K) |
| Teplota varu | 55,3 °C (131,5 °F; 328,4 K) |
| Teplota změny krystalové modifikace | -4,54 °C (23,82 °F; 268,61 K) |
| Hustota | 3,02 g/cm3 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | kubická |
| Hrana krystalové mřížky | a = 6,16 Å |
| Tvar molekuly | oktaedr |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 4616,84 ± 1,60 kJ·mol−1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid techneciový je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem TcF6. Poprvé byl identifikovaný v roce 1961.[1] Fluorid techneciový se vyskytuje jako nečistota v fluoridu uranovém, jelikož technecium je produktem štěpení uranu. Skutečnost, že teploty varu fluoridu uranového a techneciového jsou velmi podobné, představuje problém při použití těkavosti fluoridů při přepracovávání jaderného paliva.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Fluorid techneciový se připravuje přímou reakcí kovového technecia s nadbytkem fluoru za teploty 400 °C:[1]
- Tc + 3 F2 → TcF6
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Fluorid techneciový prochází fázovým přechodem při −4.54 °C. Pevná struktura měřená při 10 °C tvoří krystaly v kubické soustavě s hranou mřížky a = 6,16 Å. Na jednu elementární buňku připadají dvě molekuly. Hustota fluoridu techneciového je 3,02 g·cm−3 při 10 °C. Pevná struktura měřená při −19 °C tvoří krystaly v ortorombické soustavě s prostorovou grupou Pnma (Číslo 62) a hranami mřížky a = 9,55 Å, b = 8,74 Å, a c = 5,02 Å. Na jednu elementární buňku připadají čtyři molekuly. Hustota fluoridu osmiového je 3,38 g·cm−3 při -19 °C. Při -140 °C je struktura stále ortorombická, avšak hrany mřížky jsou a = 9,360 Å, b = 8,517 Å, a c = 4,934 Å a hustota je 3,58 g·cm−3.[2]
Samotná molekula fluoridu osmiového (forma důležitá pro kapalnou a plynnou fázi) má oktaedrickou molekulovou geometrii, které odpovídá bodová grupa Oh. Délka vazby Tc–F je 1,812 Å.[2]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Fluorid techneciový je žluto-zlatá krystalická látka, která taje při 37,4 °C a vře při 55,3 °C.[3] Magnetický moment fluoridu techneciového je 0,45 μB.[4] Fluorid techneciový reaguje se zásaditými chloridy v roztoku fluoridu jodičného za vzniku hexafluorotechnecistanů.[5][6] Fluorid techneciový disproporcionuje při hydrolýze s vodným roztokem hydroxidu sodného za vzniku černé sraženiny oxidu technecičitého.[1] V roztoku fluorovodíku reaguje fluorid techneciový s fluoridem hydrazinia za vzniku N2H6TcF6 nebo N2H6(TcF6)2.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Technetium hexafluoride na anglické Wikipedii a Technetium(VI)-fluorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b c SELIG, Henry; CHERNICK, Cedric L.; MALM, John G. The preparation and properties of TcF6. Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry. 1961-10, roč. 19, čís. 3-4, s. 377. Dostupné online [cit. 2023-12-30]. DOI 10.1016/0022-1902(61)80132-2. (anglicky)
- ↑ a b DREWS, Thomas; SUPEŁ, Joanna; HAGENBACH, Adelheid. Solid State Molecular Structures of Transition Metal Hexafluorides. Inorganic Chemistry. 2006-05-01, roč. 45, čís. 9, s. 3782–3788. Dostupné online [cit. 2023-12-30]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic052029f. PMID 16634614. (anglicky)
- ↑ LIDE, David R. CRC Handbook of Chemistry and Physics, 90th Edition. [s.l.]: Taylor & Francis 2804 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4200-9084-0. S. 4-93. (anglicky)
- ↑ SELIG, Henry; CAFASSO, Fred A.; GRUEN, Dieter M. Magnetic Susceptibility of ReF6. The Journal of Chemical Physics. 1962-06-15, roč. 36, čís. 12, s. 3440–3444. Dostupné online [cit. 2023-12-30]. ISSN 0021-9606. DOI 10.1063/1.1732477. (anglicky)
- ↑ EDWARDS, A. J.; HUGILL, D.; PEACOCK, R. D. New Fluorine Compounds of Technetium. Nature. 1963-11, roč. 200, čís. 4907, s. 672–672. Dostupné online [cit. 2023-12-30]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/200672a0. (anglicky)
- ↑ HUGILL, D.; PEACOCK, R. D. Some quinquevalent fluorotechnetates. Journal of the Chemical Society A: Inorganic, Physical, Theoretical. 1966, s. 1339. Dostupné online [cit. 2023-12-30]. ISSN 0022-4944. DOI 10.1039/j19660001339. (anglicky)
- ↑ FRLEC, Boris; SELIG, Henry; HYMAN, Herbert H. Hydrazinium(+2) hexafluorometalates(IV) and -(V) in the 4d and 5d trisition series. Inorganic Chemistry. 1967-10, roč. 6, čís. 10, s. 1775–1783. Dostupné online [cit. 2023-12-30]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50056a004. (anglicky)