Bohrův magneton

Bohrův magneton (symbol $\mu _{\mathrm {B} }$) je konstanta z fyziky částic. Vyjadřuje přibližně magnetický moment elektronu. Je pojmenována po dánském fyzikovi Nielsu Bohrovi.

Definiční vztah

Bohrův magneton je definován v jednotkách SI vztahem:

$\mu _{\mathrm {B} }={{e\hbar } \over {2m_{\mathrm {e} }}}\,,$

kde $e$ označuje elementární náboj, $\hbar$ je redukovaná Planckova konstanta, $m_{\mathrm {e} }$ hmotnost elektronu.

Jeho obdoba (ale s jiným rozměrem!) v symetrické (Gaussově) soustavě cgs je definována vztahem:

$\mu _{\mathrm {B} }^{(\mathrm {G} )}={{e\hbar } \over {2m_{\mathrm {e} }c}}\,,$

kde $e$ označuje elementární náboj, $\hbar$ je redukovaná Planckova konstanta, $m_{\mathrm {e} }$ hmotnost elektronu a $c$ je rychlost světla ve vakuu.

Hodnota

V soustavě SI má Bohrův magneton hodnotu:

$\mu _{\mathrm {B} }=9{,}274\,010\,0783(28)\cdot 10^{-24}\,.$ J·T⁻¹

Někdy je výhodné vyjádřit jeho hodnotu pomocí elektronvoltů:

$\mu _{\mathrm {B} }=5{,}788\,381\,8060(17)\cdot 10^{-5}\,$ eV/T.

Obdoba v Gaussově soustavě cgs má hodnotu:

$\mu _{\mathrm {B} }^{(\mathrm {G} )}=9{,}274\,009\,994(57)\cdot 10^{-21}$ erg·G⁻¹.