Fluorid osmiový
| fluorid osmiový | |
|---|---|
-fluoride.svg) | |
-fluorid.png) | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid osmiový |
| Anglický název | Osmium hexafluoride |
| Německý název | Osmium(VI)-fluorid |
| Sumární vzorec | OsF6 |
| Vzhled | žluté krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13768-38-2 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 237-382-5 |
| PubChem | 123327 |
| SMILES | F[Os](F)(F)(F)(F)F |
| InChI | InChI=1S/6FH.Os/h6*1H;/q;;;;;;+6/p-6
Key: MLKFZZUUYQWFMO-UHFFFAOYSA-H |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 304,22 g/mol |
| Teplota tání | 33,4 °C (92,1 °F; 306,5 K) |
| Teplota varu | 47,5 °C (117,5 °F; 320,6 K) |
| Hustota | 5,09 g/cm3 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | ortorombická |
| Hrana krystalové mřížky | a = 938,7 pm, b = 854,3 pm, c = 494,4 pm |
| Tvar molekuly | oktaedr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid osmiový je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem OsF6.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Fluorid osmiový se připravuje přímou reakcí kovového osmia s nadbytkem fluoru za teploty 300 °C:
- Os + 3 F2 → OsF6
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Fluorid osmiový je žlutá krystalická látka, která taje při 33,4 °C a vře při 47,5 °C.[1] Pevná struktura měřená při −140 °C tvoří krystaly v ortorombické soustavě s prostorovou grupou Pnma (Číslo 62) a hranami mřížky a = 938,7 pm, b = 854,3 pm a c = 494,4 pm.[2] Na jednu elementární buňku připadají čtyři molekuly. Hustota fluoridu osmiového je 5,09 g·cm−3.[2]
Samotná molekula fluoridu osmiového (forma důležitá pro kapalnou a plynnou fázi) má oktaedrickou molekulovou geometrii, které odpovídá bodová grupa Oh. Délka vazby Os–F je 1,827 Å.[2]
Částečnou hydrolýzou fluoridu osmiového vzniká tetrafluorid-oxid osmiový, OsOF4.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Osmium hexafluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ LIDE, David R. CRC Handbook of Chemistry and Physics, 90th Edition. [s.l.]: Taylor & Francis 2804 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4200-9084-0. Sekce 4: Physical Constants of Inorganic Compounds, s. 4–85. (anglicky)
- ↑ a b c DREWS, Thomas; SUPEŁ, Joanna; HAGENBACH, Adelheid. Solid State Molecular Structures of Transition Metal Hexafluorides. Inorganic Chemistry. 2006-05-01, roč. 45, čís. 9, s. 3782–3788. Dostupné online [cit. 2023-12-29]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic052029f. PMID 16634614. (anglicky)
- ↑ PAINE, R. T. Partial hydrolysis of rhenium and osmium hexafluorides. An improved synthesis and characterization of rhenium oxide tetrafluoride. Inorganic Chemistry. 1973-06-01, roč. 12, čís. 6, s. 1457–1458. Dostupné online [cit. 2023-12-29]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50124a060. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu fluorid osmiový na Wikimedia Commons
