Fluorid iridiový
| Fluorid iridiový | |
|---|---|
-fluoride.svg) | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid iridiový |
| Anglický název | iridium(VI) fluoride |
| Německý název | Iridium(VI)-fluorid |
| Sumární vzorec | IrF6 |
| Vzhled | žluté krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7783-75-7 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 232-024-4 |
| PubChem | 3014587 |
| SMILES | F[Ir](F)(F)(F)(F)F |
| InChI | InChI=S/6FH.Ir/h6*1H;/p-6
Key: ZOFKEMZPFZLTIB-UHFFFAOYSA-H |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 306,22 g/mol |
| Teplota tání | 44 °C (111 °F; 317 K) |
| Teplota varu | 53,6 °C (128,5 °F; 326,8 K) |
| Hustota | 5,11 g/cm3 (−140 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustné v kyselině fluorovodíkové |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | ortorombická |
| Hrana krystalové mřížky | a = 941,1 pm, b = 854,7 pm, c = 495,2 pm |
| Tvar molekuly | oktaedr |
| Bezpečnost | |
 GHS05 | |
| H-věty | H290, H314[1] |
| P-věty | P234, P260, P264, P280, P301+330+331, P302+361+354, P304+340, P305+354+338, P316, P321, P363, P390, P405, P406, P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid iridiový je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem IrF6. Je to jedna z mála sloučenin s iridiem v oxidačním stavu +6.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Fluorid iridiový se připravuje přímou reakcí kovového iridia s nadbytkem fluoru za teploty 300 °C:[2]
- Ir + 3 F2 → IrF6
Fluorid iridiový je však tepelně nestabilní a musí být vymrazen z reakční směsi, aby se zabránilo disociaci.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Fluorid iridiový je hygroskopická žlutá krystalická látka s teplotou tání 44 °C a teplotou varu 53,6 °C.[3] Pevná struktura měřená při −140 °C tvoří krystaly v ortorombické soustavě s prostorovou grupou Pnma (Číslo 62) a hranami mřížky a = 941,1 pm, b = 854,7 pm a c = 495,2 pm. Na jednu elementární buňku připadají čtyři částice. Hustota fluoridu iridiového je 5,11 g·cm−3.[2]
Samotná molekula fluoridu iridiového (forma důležitá pro kapalnou a plynnou fázi) má oktaedrickou molekulovou geometrii, které odpovídá bodová grupa Oh. Délka vazby Ir–F je 1,833 Å.[2]
Výpočty naznačují, že fluor může reagovat s fluoridem iridiovým při tlaku 39 GPa za vzniku fluoridu iridičelého, IrF8.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Iridium hexafluoride na anglické Wikipedii a Iridium(VI)-fluorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b c PUBCHEM. Iridium hexafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c DREWS, Thomas; SUPEŁ, Joanna; HAGENBACH, Adelheid. Solid State Molecular Structures of Transition Metal Hexafluorides. Inorganic Chemistry. 2006-05-01, roč. 45, čís. 9, s. 3782–3788. Dostupné online [cit. 2023-12-18]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic052029f. (anglicky)
- ↑ LIDE, David R. CRC Handbook of Chemistry and Physics, 90th Edition. [s.l.]: Taylor & Francis 2804 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4200-9084-0. Sekce 4 Physical Constants of Inorganic Compounds, s. 4–85. (anglicky)
- ↑ LIN, Jianyan; ZHAO, Ziyuan; LIU, Chunyu. IrF 8 Molecular Crystal under High Pressure. Journal of the American Chemical Society. 2019-04-03, roč. 141, čís. 13, s. 5409–5414. Dostupné online [cit. 2023-12-19]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/jacs.9b00069. PMID 30864432. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluorid iridiový na Wikimedia Commons
