Fluorid rutheničitý
| Fluorid rutheničitý | |
|---|---|
-fluorid.png) | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid rutheničitý |
| Anglický název | Ruthenium(IV) fluoride |
| Německý název | Ruthenium(IV)-fluorid |
| Sumární vzorec | RuF4 |
| Vzhled | růžové krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 71500-16-8 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 238-533-8 |
| PubChem | 167109 |
| SMILES | [F-].[F-].[F-].[F-].[Ru+4] |
| InChI | InChI=1S/4FH.Ru/h4*1H;/q;;;;+4/p-4
Key: CBIYWHCPXHKZME-UHFFFAOYSA-J |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 177,06 g/mol |
| Rozpustnost ve vodě | reaguje |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | ájednoklonná |
| Hrana krystalové mřížky | a = 560.7 pm
c =514.3 pm |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid rutheničitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem RuF4.[1][2]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Fluorid rutheničitý byl poprvé připraven v roce 1963 Hollowayem a Peacockem, kteří získali žlutou pevnou látku redukcí fluoridu rutheničného jodem, přičemž jako rozpouštědlo byl použit fluorid jodičný:[3]
- 10 RuF5 + I2 → 10 RuF4 + 2 IF5
Následné studie ukázaly, že takto připravený fluorid rutheničitý nebyl čistý. Čistá sloučenina byla poprvé připravena roku 1992 reakcí hexafluororutheničnanu draselného s fluoridem arseničným při 20 °C v kapalném fluorovodíku, bez přístupu vzduchu a vody. Tato syntéza využívá velmi vysoké Lewisovy kyselosti AsF5 a tím schopnosti přijímat fluoridové ionty:[4][5]
- K2RuF6 + 2 AsF5 → RuF4 + 2 KAsF6
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Fluorid rutheničitý je v pevném stavu polymerní s trojrozměrnou strukturou vlnitých vrstev obsahujících oktaedry RuF6 spojené fluoridovými můstky. Krystalická struktura je podobná struktuře fluoridu vanadičitého a je jednoklonná s prostorovou grupou P21/n s mřížkovými parametry a = 560.7 pm, b = 494.6 pm, a c =514.3 pm, β = 121.27°.[4]
Fluorid rutheničitý je extrémně reaktivní sloučenina, které při styku s vlhkostí tmavne a prudce reaguje s vodou za vzniku oxidu rutheničitého. Fluorid rutheničitý může být skladován ve skleněných nádobách, avšak ne při teplotách nad 280 °C.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ruthenium(IV) fluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ CASTEEL, William J.; WILKINSON, Angus P.; BORRMANN, Horst. Preparation and structure of ruthenium tetrafluoride and a structural comparison with ruthenium trifluoride and ruthenium pentafluoride. Inorganic Chemistry. 1992-07, roč. 31, čís. 14, s. 3124–3131. Dostupné online [cit. 2023-10-19]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic00040a024. (anglicky)
- ↑ BARTLETT, Neil. The Oxidation of Oxygen and Related Chemistry: Selected Papers of Neil Bartlett. [s.l.]: World Scientific 626 s. Dostupné online. ISBN 978-981-281-198-1. (anglicky)
- ↑ Reactor Fuel Processing. [s.l.]: U.S. Argonne National Laboratory. 842 s. Dostupné online. S. 306. (anglicky)
- ↑ a b CASTEEL, William J.; WILKINSON, Angus P.; BORRMANN, Horst. Preparation and structure of ruthenium tetrafluoride and a structural comparison with ruthenium trifluoride and ruthenium pentafluoride. Inorganic Chemistry. 1992-07, roč. 31, čís. 14, s. 3124–3131. Dostupné online [cit. 2023-10-19]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic00040a024. (anglicky)
- ↑ ESTEBAN, G. L.; KERR, J. A.; TROTMAN-DICKENSON, A. F. Notes. Journal of the Chemical Society (Resumed). 1963, s. 3879. Dostupné online [cit. 2023-10-19]. ISSN 0368-1769. DOI 10.1039/jr9630003879. (anglicky)