Evropský kulturní klub

Evropský kulturní klub
	Grafická značka Evropského kulturního klubu
Sídlo	Praha, Česko
Oficiální web	evropsky-kulturni-klub.rvs.avcr.cz/o-evropskem-kulturnim-klubu/
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evropský kulturní klub (EKK) je sdružení umělců a vědců založené po Sametové revoluci v Praze na podporu vzájemné komunikace v Evropě. Měl národní větve v různých zemích. V rámci české větve fungovalo několik sekcí zaměřených na různé tvůrčí obory. V současnosti^[kdy?] funguje už jen přednášková činnost 6. sekce EKK pro vědu a filosofii, aktuálním předsedou EKK je Peter Zamarovský.^[1]^[2] EKK pořádal diskuse, přednášky, výstavy a měl své knižní vydavatelství.

Historie

EKK byl založen na kongresu v Praze v prosinci 1990. Jeho presidentem se stal historik umění a malíř Josef Císařovský. Předsedou české větve byl pedolog Miroslav Kutílek, tajemnicí historička umění Helena Honcoopová. Sídlil v Pálffyho paláci na Malé Straně (1990–1992). Po dvou letech o své sídlo přišel a jeho činnost v ČR i v zahraničí byla utlumena. Do dalšího období přežila pouze 6. sekce EKK pro vědu a filosofii.

6. sekce EKK pro vědu a filosofii

Sekce byla ustavena roku 1991. Jejím předsedou byl do roku 2001 astrofyzik Jiří Grygar. Tato sekce pořádá v Praze od podzimu 1991 veřejně přístupné přednášky a besedy na různá aktuální témata vědy. Nejprve probíhaly v zrcadlovém sále Pálffyho paláce, po ukončení činnosti EKK v paláci pokračovaly akce v Euroclubu v Opletalově ulici (1992–1993), v Národním muzeu a od roku 1994 se dlouhodobě konají ve spolupráci s Radou vědeckých společností v budově Akademie věd ČR na Národní třídě. Po Jiřím Grygarovi převzali postupně vedení sekce Miroslav Kutílek, Libor Pátý a Peter Zamarovský.

Podvečery na téma „Věda a filosofie“ představovaly obnovení dialogu mezi filosofy, přírodovědci i společenskými a humanitními obory ve svobodné zemi. Témata byla volena především na základě podnětů členů EKK. Podvečer začínal zpravidla příspěvkem jednoho či více přednášejících, pokračoval pak formou besedy s účastníky. V prvním desetiletí činnosti sekce se podařilo na podvečerech prezentovat myšlení řady osobností, z nichž mnohé jsou vědci zvučných jmen, někteří členové Učené společnosti.

Diskuse v prvním desetiletí (1991–2001)

Připravená témata (výběr)

Evropa a Amerika – stýkání a potýkání kultur
Cesty a meze růstu civilizací
Hodnoty společenského a přírodovědeckého poznání
Paradoxy a současná filosofie
Informatika a proměna společnosti
Sociologie internetu
Deterministický chaos
Počátky života na Zemi
Klonování – možnosti, rizika a problémy
Myšlení mozkem a počítačem
Co víme o myšlení
Kosmická dimenze a přirozenost člověka
Reflexe o antropickém principu
Metafyzika a fyzika
Psychotropní fenomény a obraz světa a vědomí
Fenomén střední Evropy
Muzea a galerie příštího století
Komunikace a společnost
Zaměstnanost a vzdělanost ve třetím tisíciletí
Je ekologie věda?
Quo vadis, media?
Pravda o veřejném mínění
Platón nebyl mimozemšťan – současné postoje k tradicím antické kultury
Současná věda o rostlinách a budoucím přežití lidstva – nejen o geneticky modifikovaných organismech
Východ je východ
Vývoj lidského mozku, řeči a písma
Současná globální zraková komunikace a vizuální gramotnost

Zúčastněné osobnosti (výběr)

Výběr z ediční činnosti EKK

Ruml, Jiří: Znamínko na duši, Praha, 1990
Kautman, František: Masaryk – Šalda – Patočka, Praha, 1991
Tatarka, Dominik: Sám proti noci, Praha, 1991
Dahrendorf, Ralf: Úvahy o revoluci v Evropě, Praha, 1991

Evropský klub Benešov

V návaznosti na EKK vznikl také po roce 2000 malý Evropský klub Benešov. Kromě pořádání besed a přednášek se zaměřil také na veřejně prospěšné akce ve městě, kulturní osvětu prostřednictvím internetu, podílí se na výběru kulturní osobnosti regionu (Blanický rytíř) a od roku 2016 organizuje každoroční veřejné tipování „Osobnosti demokracie města Benešov“. Evropský klub Benešov podpořili v jeho misijní činnosti čestným členstvím významné české osobnosti, jako např. astrofyzik Jiří Grygar, houslista Josef Suk, Zdeněk hrabě ze Šternberku, Josef Pecháček, president Rádia Svobodná Evropa nebo Josef Císařovský, president EKK.^[3]

Od roku 2024 se EK začal podílet na tipování a udělování čestné Ceny Jiřího Kohoutka, pro kterou jsou vybíráni pracovníci muzeí umění, jež musela čelit svévolným útokům politiků, ať již za totality, nebo během následně se rozvíjející demokracie.^[4]^[5]

Reference

↑ Evropský kulturní klub (web) [online]. EKK [cit. 2022-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-19.
↑ Evropský kulturní klub (facebook. profil) [online]. Facebook [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.
↑ https://www.facebook.com/evropskyklubbenesov/
↑ https://institut-inteligentniho-designu-publikace.cms.webnode.cz/
↑ https://www.designcabinet.cz/budeme-udelovat-cenu-jiriho-kohoutka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropský kulturní klub na Wikimedia Commons
http://it.pedf.cuni.cz/~suchanko/spolecnost/ Archivováno 11. 11. 2016 na Wayback Machine.
http://ekk.rvs.avcr.cz/o-evropskem-kulturnim-klubu/index.html Archivováno 19. 1. 2019 na Wayback Machine.
http://abicko.avcr.cz/miranda2/m2/2007/7/08/evropsky-kulturni-klub-pokracuje.html Archivováno 19. 2. 2021 na Wayback Machine.
GRYGAR, Jiří. Evropský kulturní klub slaví 10. narozeniny. Akademický bulletin. Čís. 03/2002. Dostupné online [cit. 2020-10-25].

[1] Evropský kulturní klub (web) [online]. EKK [cit. 2022-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-19.

[2] Evropský kulturní klub (facebook. profil) [online]. Facebook [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.

[3] ttps://www.facebook.com/evropskyklubbenesov/

[4] ttps://institut-inteligentniho-designu-publikace.cms.webnode.cz/

[5] ttps://www.designcabinet.cz/budeme-udelovat-cenu-jiriho-kohoutka

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]