Oldřich František Korte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oldřich František Korte
Základní informace
Narození 26. dubna 1926
Šaľa
Úmrtí 10. září 2014 (ve věku 88 let)
Praha
Žánry klasická hudba a scénická hudba
Povolání hudební skladatel, hudební kritik, klavírista a fotograf
Nástroje klavír
Děti Daniel Korte
Rodiče František Korte
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich František Korte (26. dubna 1926 Šaľa, Československo10. září 2014 Praha) byl hudební skladatel, klavírista, kritik, publicista a fotograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

Působil jako klavírista, své klavírní skladby nahrával na gramofonové desky a CD disky v různých místech Evropy s mnoha předními orchestry a světově významnými dirigenty. Pracoval též jako skladatel scénické hudby, spolupracoval s celou řadou předních choreografů a divadelních režisérů (Alfréd Radok, Pavel Šmok, Evald Schorm). Působil také jakožto klavírista v Laterně magice (kde alternoval s Rudolfem Roklem a Jiřím Šlitrem). Působil též jako odborný hudební kritik v denním tisku, psal eseje, rozhlasové pořady, scénáře. Vydal knihu Chodící legendy, o velkých postavách 20. století. Moderoval též svůj vlastní televizní pořad s názvem Pouť za vnitřním poselstvím. Působil jakožto odborný poradce v mnoha kulturních institucích.

Kromě hudby a publicistiky se také zabýval studiem parapsychologie a doprovodných parapsychologických jevů. Byl velkým znalcem a propagátorem díla skladatele Bohuslava Martinů, působil jakožto člen správní rady nadace pojmenované po tomto významném českém hudebním skladateli. Ve svém životě ať už dobrovolně, či nedobrovolně vystřídal mnoho různých povolání a profesí. Byl politickým vězněm, lesním dělníkem, topičem na lokomotivě, zemědělským pomocníkem, závozníkem, stavebním dělníkem, filmovým hercem, žurnalistou, cestovatelem i fotografem. Jeho syn, Daniel Korte, byl poslancem Sněmovny Parlamentu ČR za TOP 09.

Hudební dílo[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Symfonietta pro velký orchestr (1945–47), 21'
  • Příběh fléten. Symfonické drama (1949–58), 16'
  • Retrospektivy. Suita pro dechový orchestr, harfu a bicí nástroje (1971), 12'
  • Kouzelný cirkus. Variační suita pro velký symfonický a dechový orchestr (1977), 14'
  • Canzona a Ritornel pro Musiku Bohemiku (1979), 6'
  • Zrcadlení. Šest proměn pro velký orchestr (1981–84), 22'
  • Concerto grosso pro trubky, flétny, klavír a smyčce (1954–85), 25'

Komorní tvorba instrumentální a vokální[editovat | editovat zdroj]

  • Pijákovy proměny. Klavírní variace (1944), 5'
  • Exkurze. Cyklus instruktivních skladeb pro klavír (1943–46), 14'
  • Momentky. Charakteristické klavírní variace (1946), 10'
  • Pět tanečních parodií pro klavír (1944–47), 6'
  • Chvála smrti. Cyklus miniatur pro flautolettu a metalofon (1948), 8'
  • Tří kánonické tance pro hoboj a cembalo (1944–54), 7'
  • Sonáta pro klavír (1951–53), 15'
  • Trobadorské zpěvy pro sóla, sbor a instrumentální skupinu na původní texty z 12.–14. století (Petrarca, occitanská a staročeská lyrika, minnesang; česká verze v přebásnění Petra Kopty) (1965), 21'
  • Filosofické dialogy pro housle a klavír (1961–75), 16'
  • Dybl-Dabl-Rock pro sólový zpěv a bigband nebo combo (1977), 3'
  • Deset písní pro hradní zvonkohru (1980), 7'

Jevištní tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Orbis. Balet (1943)
  • Hudba k dramatu M. Gorkého Poslední (1965–66)
  • Hudba k Molièrově hře Misanthrop (1968)
  • Piráti z Fortunie. Muzikál pro mládež na libreto a texty M. Garguly a P. Novotného (1970–73),

Jevištně-filmová hudba k celovečerním programům Laterny Magiky[editovat | editovat zdroj]

  • Kouzelný cirkus (1976–77)
  • Jednoho dne v Praze (1981–82)

Spolupráce s interprety, výběr[editovat | editovat zdroj]

Práce pro divadlo[editovat | editovat zdroj]

s Alfédem Radokem[editovat | editovat zdroj]

s Evaldem Schormem[editovat | editovat zdroj]

s Pavlem Šmokem[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]