Bohumín (nádraží)
| Bohumín | |
|---|---|
 Staniční budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Město | Bohumín |
| Ulice | Ad. Mickiewicze |
| Souřadnice | 49°54′3,96″ s. š., 18°21′33,12″ v. d. |
  Bohumín | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 341248 |
| Tratě | 271, 320, 151 (Polsko) |
| Nadmořská výška | 198 m n. m. |
| V provozu od | 1. 5. 1847 |
| Dopravní koleje | 7 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (7) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobusy, TAXI |
| Služby ve stanici |              |
| Kód památky | 49029/8-3122 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohumín je železniční stanice na adrese Adama Mickiewicze 67 ve stejnojmenném městě. Zastavují zde dálkové spoje do Polska či na Slovenska a regionální vlaky.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První vlak vjel od Moravské Ostravy do Bohumína v 1. května 1847 z dostavěného úseku c. k. Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) Lipník–Bohumín. Bohumínské nádraží bylo postaveno mimo původní město Bohumín (Starý Bohumím) v bažinatém terénu na pozemcích, které prodala SDCF hraběnka Roudnická. Proti původní stavbě na farských pozemcích se ostře postavil bohumínský farář Josef Plasuň.[1] V době výstavby měla stanice jednu dopravní kolej a několik kolejí skladištních, dílenskou a tři pro ostatní provoz. Stanice byla obehnána plotem a vlaky vjížděly do stanice velkými vraty.[2] V roce 1848 byl na nádraží zřízen poštovní úřad a v roce 1849 zavedeno telegrafní spojení. Vlaková pošta mezi Vídní a Bohumínem byla zavedena v roce 1850.[3] V roce 1855 byla stanice rozšířená o tři budovy.
V roce 1848 bylo uvedeno do provozu spojení s Pruskem (nynější Bohumín–Chałupki). První vlak vyjel 1. září, dojel k řece Odře, kde cestující vystoupili, byli přepraveni pomocí pramic na druhý břeh, kde nastoupili do připraveného vlaku a pokračovali v jízdě. Železniční most přes řeku Odru byl otevřen 3. září 1849. V roce 1866 byl zničen pruskými vojáky, obnoven byl v roce 1867.[4]
V roce 1867 byla zahájena výstavba Košicko-bohumínské dráhy (KBD), která měla vlastní koncovou stanici s výpravní budovou a výtopnou. Společně s SDCF používala kolejiště pro nákladní přepravu. Později obě společnosti se dohodly na společném využívání výpravní budovy SDCF.
Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]
Původní zděnou stavbu se dvěma kolmými čtyřosými křídly s přízemním traktem a přístřeškem podél drážní strany navrhl inženýr Karl Hummel a byla dostavěna v roce 1847. Přestavbu v letech 1868–1870 navrhl architekt Theodor Hoffman, při níž byly střechy kolmých křídel upraveny na sedlové. V letech 1901–1904 byla výpravní budova prodloužena k severní straně. Symetrická stavba zahrnovala ve střední části (původně severní křídlo) prostorný reprezentativní vestibul. Fasádu navrhl architekt Eduard Kramer v kombinaci původních prvků se secesními. Rekonstrukce, která proběhla v letech 1994–1995 uvedla výpravnu zpět do období roku 1904.[5] Další opravy proběhly v roce 2013, v období 2017–2018 byla vyměněna střecha, vstupní dveře a provedena výmalba vestibulu. Na tyto opravy navazuje další v období 2020–2021 (výměna oken, dveří, oprava fasády, rekonstrukce vytápění, nový mobiliář, nová WC atd.) v hodnotě 63 miliónů korun.[6]
Výpravní budova byla prohlášena kulturní památkou České republiky.[7]
Vodárny[editovat | editovat zdroj]
Problémy s nedostatkem vody, která se dovážela v sudech, byl řešen v roce 1847. První vodárnu navrhl Karl Hummel. Byla to střední patrová stavba s vodárnou ve střední ose a po stranách s lokomotivní a vozovou remízou. V symetrických přízemních bočních křídlech byly místnosti pro topiče, strojvůdce.[8] V roce 1872 byl postaven vodovod ze Záblatí, další vodovod vedl od roku 1894 ze Skřečoně a další tlakový vodovod z roku 1913 přiváděl vodu z řeky Odry.[9] V roce 1905 byl postaven železobetonový vodojem společností KBD v depu Bohumín. Válcová nádrž je v betonovém plášti, který je zdoben obloučkovou atikou v horním okraji. Válcovitý dřík má po obvodě vystupující pilíře.[10] Unikátní vodojem v areálu lokomotivního depa byl postaven na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století. Zásobníky vody byly umístěné v nejvyšším patře sedmipatrové administrativní budovy depa.[11]
Bydlení[editovat | editovat zdroj]
Pro zabezpečení kvalifikované pracovní síly a její dosažitelnost byly budovány společností SDCF komplexy budov a kasárna. Nejstarší typový dům (No 85) je č. p. 135 z roku 1870, dvoupatrový omítaný dům s postranními rizality. Dvoupatrový služební dům z režného zdiva na půdoryse tvaru písmene T (typový projekt No 160) se dochoval v Bohumíně č. p. 384 a jeho zrcadlové zdvojení jsou domy č. p. 297 a 239 při ulici Nádražní.[12]
Tratě[editovat | editovat zdroj]
Železniční stanicí Bohumín prochází železniční tratě:
- 271 Přerov – Bohumín
- 320 Bohumín – Mosty u Jablunkova
- 151 (Polsko) Kędzierzyn-Koźle – Chałupki – Bohumín
Vlakové trasy[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní linky[editovat | editovat zdroj]
Stanice Bohumín je mezinárodním dopravním uzlem, vede odtud mnoho přímých denních i nočních linek do zahraničí. Mezinárodní přímé linky provozují České dráhy a Leo Express. Tyto spoje zastavují také v některých menších městech po trati.
Slovensko – Banská Bystrica, Bratislava, Žilina, Poprad, Košice, Prešov, Zvolen, Humenné.
Polsko – Gdyně, Hel, Katovice, Krakov, Kolobřeh, Lublin, Varšava, Přemyšl, Svinoústí, Terespol
Rakousko – Vídeň, Štýrský Hradec
Maďarsko – Budapešť
Německo – Berlín
Vnitrostátní linky[editovat | editovat zdroj]
Ve stanici zastavuje množství vnitrostátních linek (pro většinu z nich jde o výchozí nebo konečnou stanici), které propojují Bohumín s velkými českým městy jako např. Plzeň, Pardubice, Brno, Olomouc či Ostrava, Praha, Karlovy Vary a dalšími. Pro vnitrostátní dopravu nádraží využívají vlaky dopravců České dráhy, RegioJet, LEO Express aj.
Požár v budově řízení provozu[editovat | editovat zdroj]
10. února 2016 došlo ve večerních hodinách k požáru v technických prostorách pro řízení provozu – konkrétně v objektu hlavního stavědla, v hale pro opravu kolejových vozidel a v prostoru chráničky elektrorozvodů.[13][14] V celé stanici tak nebylo možné ovládat jakoukoliv výhybku či návěstidlo a ochromeno bylo i několik přejezdů v Bohumíně a také v Dolní Lutyni, na kterých nefungovalo zabezpečovací zařízení. Tato situace také způsobila nemalé komplikace společnostem České dráhy (ty nemohly využívat prostory svého druhého největšího depa) a LEO Express.[15] První vlaky začaly projíždět stanicí 16. února 2016 v noci na úterý a během dne i mezinárodní spoje mezi Varšavou a Vídní a v plném rozsahu 17. února.[16] V dubnu 2016 bylo spuštěno provizorní elektronické staniční zabezpečovací zařízení ESA 11, které bylo umístěno v kontejnerech, stejně jako pracoviště výpravčích.[17]
Předpokládaná cena oprav byla 386 miliónů korun, ta se vyšplhala až do výše 513 miliónů (včetně DPH). Opravy provedlo sdružení firem AŽD Praha a Elektrizace železnic Praha.[18] Nově bylo v období 2017–2020 instalováno zabezpečovací zařízení ESA 44 ovládané z CDP Přerov.[19] Ústřední stavědlo, které fungovalo od roku 2005, přestalo sloužit. V Bohumíně je pouze pracoviště pohotovostního výpravčího.[17]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Výpravní budova -
Interiér -
Lávka pro pěší -
Uprostřed: kancelářská budova a kasárna pro železničáře -
Domy z neomítaných červených cihel tvořily část obytného komplexu pro železničáře -
Provizorní řízení stanice
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 92–98.
- ↑ Historie vzniku železniční stanice Bohumín. www.kronikazelstanicebohumin.estranky.cz [online]. [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Železniční stanice v datech. www.kronikazelstanicebohumin.estranky.cz [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online.
- ↑ 150 let tratě Bohumín Chalupki. www.parostroj.net [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Borovcová... c.d., s. 94 a 95
- ↑ Stavby v Moravskoslezském kraji - Rekonstrukce nádraží Bohumín. www.msstavby.cz [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-30]. Identifikátor záznamu 162034 : výpravní budova železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Borovcová... c.d., s. 44
- ↑ První stavby. www.kronikazelstanicebohumin.estranky.cz [online]. [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Borovcová... c.d., s. 51
- ↑ Borovcová... c.d., s. 53
- ↑ Borovcová... c.d., s. 97
- ↑ iDNES.cz [online]. iDNES.cz [cit. 2016-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Požár zabezpečovacího zařízení na železnici v Bohumíně. www.hzscr.cz [online]. Moravskoslezský kraj, únor 2016 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Železničář | Požár bohumínského stavědla znehybnil desítky vlaků. zeleznicar.cd.cz [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.
- ↑ HONUS, Aleš. Po požáru na nádraží už přes Bohumín jezdí vlaky. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-02-16 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.
- ↑ a b SŽDC: Stanice Bohumín získá moderní zabezpečovací zařízení, o které přišla kvůli požáru. Parlamentní listy [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Zdopravy.cz [online]. 2017-09-06 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Rekonstrukce zabezpečovacího zařízení v žst. Bohumín. www.stavby.szdc.cz [online]. Květen 2019 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumín na Wikimedia Commons - (polsky) Nádraží Bohumín
- Noční provoz ve stanici
- Denní provoz ve stanici
