Žeravice
| Žeravice | |
|---|---|
 Hlavní ulice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bzenec |
| Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′22″ s. š., 17°14′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 996 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,00 km² |
| Katastrální území | Žeravice u Kyjova |
| Nadmořská výška | 260 m n. m. |
| PSČ | 696 47 |
| Počet domů | 358 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Žeravice 40 69647 Žeravice obec.zeravice@tiscali.cz |
| Starosta | Lubomír Hradil |
| Oficiální web: obeczeravice | |
  Žeravice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586820 |
| Kód části obce | 196428 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žeravice (německy Scherawitz) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 8 km východně od Kyjova. Žije zde 996[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1235. Na území dnešního katastru obce se na počátku 15. století nacházela ves Horenčice. Roku 1412 se již uvádí jako pustá.[3] Vladislav Jagellonský povýšil 14. června 1503 Žeravice na městečko s právem pořádání trhů.
Jednota bratrská
Českobratrský sbor v Žeravicích vznikl za podpory rodu Podstatských z Prusinovic kolem roku 1536. Také pozdější majitelé Žeravic Páni ze Zástřizl se k této víře hlásili. V obci se konaly bratrské synody, v dubnu 1616 zde bylo ordinováno 32 českobratrských kněží, mezi nimi byl i Jan Amos Komenský.[4] Jak vyplývá z životopisu exulanta Tobiáše Kučery (1671 Heršpice – 1757 Berlín), v době pobělohorské při rekatolizaci českých bratří římskokatolická církev v Žeravicích praktikovala u "těchto heretiků" oslí pohřby.[5]
Obyvatelstvo
Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 1 055 obyvatel, z nichž se 430 (40,8 %) přihlásilo k české národnosti, 300 (28,4 %) k moravské, 10 (0,9 %) ke slovenské, 1 k Slezské a 1 k německé. 270 (25,6 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.
V roce 2011 se 468 (44,4 %) obyvatel označilo za věřící, 331 (31,4 %) se jich přihlásilo k Římskokatolické církvi, 10 k Církvi československé husitské a 1 ke Svědkům Jehovovým. 201 (19 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 385 (36,5 %) na otázku víry neodpovědělo.[6] Místní farnost s kostelem Stětí svatého Jana Křtitele je součástí kyjovského děkanátu.
V obci bylo 342 domů, z toho 337 rodinných.
Pamětihodnosti
- Kostel Stětí svatého Jana Křtitele z let 1722–1728. Patronem kostela, který položil i základní kámen, je Hanuš Dětřich Petřvaldský. Při požáru obce v roce 1775 byl kostel zničen a jeho obnova byla dokončena v roku 1803. Půdorys má tvar kříže o délce 35 m a šířce 19 m. V interiéru jsou obrazy velehradského malíře Ignáce Raaba a křížová cesta z roku 1897 od Joži Uprky. Věžní hodiny z roku 1876 byly v roce 1912 vyměněny. Roku 1899 byly pořízeny varhany a 1906 oltář z kararského mramoru. V kostele je i hrobka hrobka Marie Crestencie z Petřvaldu.
- Hřbitovní kaple svaté Barbory z roku 1689 s vyřezávaným oltářem ze 17. století
- Tři kaple z let 1861, 1870 a 1913
- Sloup se sousoším Svaté rodiny byl vztyčen v roce 1873 k ukončení epidemie tyfu
- Památník J. A. Komenského – 26. dubna 1616 zde byl na bratrské synodě vysvěcen na kněze
Osobnosti
- František Pivoda (1824–1898), učitel zpěvu a hudební kritik
- František Weber (1826–1908), duchovní a politik, poslanec Říšské rady a zemského sněmu
- Jindřich Trachta (1921–2000), od roku 1954 vedoucí české kolonie Batayporã v Brazílii[7]
Fotogalerie
-
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele -
Škola -
Pomník padlým a socha T. G. Masaryka -
Původní zástavba
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Mlýn připomínal zaniklé Horenčice. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-12-22 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Rudolf Eliáš: Světlo v temnotách. Kniha o životě, práci a utrpení J. A. Komenského. Místek, 1946. Kapitola: V Žeravicích, str. 160–164.
- ↑ Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich, 1999, str. 397–398.
- ↑ Žeravice - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Žeravice mají brazilskou komunitu. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-03-26 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žeravice na Wikimedia Commons - Žeravice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Žeravice – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2016-07-24 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
- Historie obce Žeravice
