Přeskočit na obsah

Chrast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě na Chrudimsku. O části obce Dolní Krupá pojednává článek Chrast (Dolní Krupá).
Možná hledáte: Chrást.
Chrast
Zámek v Chrasti u Chrudimi
Zámek v Chrasti u Chrudimi
Znak města ChrastVlajka města Chrast
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecChrast
Obec s rozšířenou působnostíChrudim
(správní obvod)
OkresChrudim
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 148 (2024)[1]
Rozloha17,84 km²
Nadmořská výška285 m n. m.
PSČ538 51
Počet domů1 064 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí 1
538 51 Chrast
podatelna@mestochrast.cz
StarostaIng. Vojtěch Krňanský
Oficiální web: www.mestochrast.cz
Chrast
Chrast
Další údaje
Kód obce571539
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Chrast (skloň. podle vzoru kost) se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji necelých 12 km jihovýchodně od Chrudimi. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V místní části Podlažice (asi 2 km JV od města) stál až do husitských válek benediktinský klášter.

Historie

Podlažický klášter se poprvé zmiňuje k roku 1160 a Chrast, kterou patrně založili jeho mniši, k roku 1318. Počátkem 13. století v podlažickém klášteře patrně vznikl slavný rukopis Codex gigas, dnes uložený ve Stockholmu. Klášter byl vypálen a zničen roku 1421, formálně sice existoval ještě do poloviny 15. století, ale nebyl nikdy obnoven. Pak obec patřila různým šlechticům, od roku 1559 rodu Slavatů z Chlumu a od roku 1644 biskupství královéhradeckému. Zámek začal stavět Albrecht Slavata z Chlumu roku 1601 a podstatně jej rozšířili biskupové v 18. století.[3] Roku 1853 byla Chrast povýšena na město.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chrasti.
  • Zámek Chrast je čtyřkřídlá jednopatrová stavba s velkým čtvercovým dvorem. Nejstarší severní křídlo je renesanční, v přízemí otevřené arkádami do dvora. Východní barokní křídlo má mansardu, bohatě zdobenou fasádu, středový rizalit se štítem a hranolovou věžičku s hodinami. V patře nad průjezdem do zahrady je kaple sv. Jana Nepomuckého s cennými obrazy podlažického rodáka Antonína Machka (1775–1844). V zámku je obecní úřad a městské muzeum. Za zámkem je rozsáhlá barokně založená zahrada francouzského stylu, po roce 2000 obnovená. Adresou je zámek přiřazen k Náměstí.
  • Kostel Nejsvětější Trojice ve středu náměstí je rozměrná barokní trojlodní basilika se dvěma věžemi, postavená v letech 1710–1717 na základech patrně gotické stavby, která roku 1709 vyhořela. Na severní straně vítězného oblouku je cenný obraz Svaté rodiny od M. L. Willmanna z roku 1695, na jižní straně deskový obraz sv. Jana Křtitele od téhož malíře.
  • Děkanství na Náměstí, patrová barokní budova z let 1712–1722.
  • Pomník obětem 1. a 2. světové války na Náměstí
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na Náměstí
  • Krucifix na rozcestí k nádraží z roku 1790.

Chrašice:

  • Hřbitovní kostel svatého Martina z roku 1721, šestiboký s obdélnou kruchtou a trojbokým presbytářem, připomíná sloh J. Santiniho.
  • Barokní sýpka z 2. pol. 18. století.
  • Vodárna u Chrašického rybníka z let 1746–1755 na místě starší věže z roku 1663.[4]

Galerie

Rodáci

Osobnosti

Na chrasteckém zámku zemřel český šlechtic a královéhradecký biskup Jan Josef říšský hrabě Vratislav z Mitrovic. Na místním hřbitově byl v pondělí 19. listopadu 1956 pochován 22. biskup královéhradecký Mořic Pícha.

Části města

Město se člení na 4 místní části, které jsou shodné s katastrálními územími.

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. E. Poche, Umělecké památky Čech I. Str. 533
  4. E. Poche, Umělecké památky Čech I. Str. 534

Literatura

  • E. Poche (vyd.), Umělecké památky Čech I. Praha: Academia 1977. Str. 533n.

Související články

Externí odkazy