Křemenáč osikový
 Křemenáč osikový | |
|---|---|
 Mladé plodnice křemenáče osikového. Typický je v mládí čistě bílý třeň. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | hřibotvaré (Boletales) |
| Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
| Rod | křemenáč (Leccinum) |
| Binomické jméno | |
| Leccinum rufum (Schaeff.) Kriesel 1983 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křemenáč osikový (Leccinum rufum) je hřibovitá houba s mykorhizní vazbou na topol osiku.
Synonyma
- Leccinum albostipitatum H.C. den Bakker & Noordeloos 2005
- Leccinum aurantiacum ss. auct. plur.
- Boletus aurantiacus Bull.
- Boletus rufus Schaeff.
Popis
Klobouk je v mládí polokulovitý až sklenutý, později klenutě rozložený až téměř plochý, průměr 4–20 cm, červenooranžový. Nalezneme u něj bílé, póry má drobné, bílé až smetanové, na otlaku vínově rezavé.
Rozměry třeně jsou 8–18 × 2–6 cm. Pokožka třeně je v mládí bělavá, na rozdíl od ostatních křemenáčů bez tmavých šupinek. Tyto odstálé hrubými červenohnědými až rezavohnědými šupinami.
Dužninu má smetanovou, na řezu vínově červenající, pak až fialovějící. Křemenáč osikový má příjemnou chuť a vůni houbovou. Výtrusy jsou vřetenovité, velké 13–17 × 4–5 µm, barva výtrusného prachu je okrově hnědá.
Roste od června do října, roztroušeně pod osikami, se kterými tvoří mykorrhizu, v listnatých a smíšených lesích, ve stromořadích u cest a v osikovém mlází na bohatých i písčitých půdách.
Tato houba je jedlá a tržní.
