312. československá stíhací peruť RAF

No 312 (Czechoslovak) Squadron RAF; 312. československá peruť RAF
	Znak 312. československé stíhací perutě
Země	Spojené království
Existence	29. srpna 1940 až 15. února 1946
Typ	stíhací peruť
Funkce	denní stíhání
Motto	NON MULTI SED MULTA („Ne mnozí, ale mnoho“)
Nadřazené jednotky	RAF Fighter Command
Účast
Války	Druhá světová válka
Bitvy	Bitva o Británii; Nájezd na Dieppe; Vylodění v Normandii; Operace Market Garden; Operace Varsity
Letouny
Stíhací	Hawker Hurricane; Supermarine Spitfire

312. československá stíhací peruť RAF byla jednou ze čtyř československých perutí RAF. Jejím heslem bylo latinské: NON MULTI SED MULTA („ne mnozí, ale mnoho“ – tj. nikoli mnoho mužů, nýbrž mnoho činů).

Vznik

Jednotka vznikla ve druhé polovině roku 1940 především z českých stíhacích pilotů, působících ve francouzském letectvu kteří, po prohrané bitvě o Francii, postupně odpluli do Velké Británie. Stalo se tak většinou oklikou přes Severní Afriku, kam piloti jednotek GC I/4, II/4, I/5 a II/5 se stroji Curtiss P-36 Hawk a jednotek GC I/3, II/3 a II/3 se stroji Dewoitine D.520 přelétli. Do Anglie odešli také piloti jednotek CG III/5, I/9 a I/10 operující do té doby na letounech Morane-Saulnier MS.406 přímo v Severní Africe. Zpočátku byly velitelské funkce zdvojeny a kromě československých je zastávali i britští důstojníci. Prvním československým velitelem se stal S/Ldr Ján Ambruš. Jednotku tehdy tvořili piloti se spoustou bojových zkušeností a desítkami sestřelů, například Alois Vašátko, František Peřina či Josef Stehlík. Piloti se nejprve přeškolovali na letouny Hawker Hurricane.

Nasazení

Bitva o Británii

Do bitvy o Británii peruť zasáhla spíše okrajově, přičemž provedla pouhých 85 bojových letů a dosáhla 4 sestřelů a 5 strojů poškodila. Peruť byla 2. října 1940 prohlášena za bojeschopnou a nasazena u Liverpoolu, který byl v té době častým cílem německých bombardérů. Operovala z letiště Speke. Prvního vítězství peruť dosáhla 8. října 1940, kdy trojice Hurricanů sestřelila německý Junkers Ju 88A-1. Dne 11. října šest Hurricanů, společně se šesti Spitfiry 611. perutě, podílelo na sestřelení tří německých bombardérů Dornier Do 17Z-3.

Hlídkování

Letka A zůstala na letišti Speke i po skončení bitvy o Británii, přesně do 3. března 1941. Letka B byla od 21. prosince 1940 nasazena ve Walesu, kde především hlídkovala proti německému průzkumu nad Svatojiřským průlivem. Obě letky se spojily v druhé polovině dubna 1941, kdy se přesunuly na ostrov Man a nadále se věnovaly především rutinnímu hlídkování.

Operace nad Francii

Situace se změnila 29. května 1941, kdy byla peruť přesunuta do hrabství Surrey a začala se, už s Hurricany Mk. IIB, účastnit letů na okupovanou Evropou. Do konce července se peruť účastnila 35 operací, především doprovodu britských bombardérů nad Francii. V této době dosáhla 312. peruť čtyř sestřelů, pěti pravděpodobných sestřelů a dva stroje poškozené při ztrátě jednoho pilota (F/Sgt Jan Truhlář byl zajat). Druhému pilotovi 312. perutě Jozefu Menšíkovi, který byl také v tomto období také sestřelen, se podařilo utéct zpět do Británie. Poté se peruť přesunula na letiště Martlesham Heath, odkud až do 19. srpna 1941 především doprovázela konvoje. V této době dosáhla rekordu v počtu letů, který překonala až během operace Overlord.

Přezbrojení

Poté se peruť přesunula na sever do Skotska, kde byla přezbrojena na letouny Supermarine Spitfire nejprve verzí Mk. IIA a Mk. IIB a od listopadu 1941 používala verzi Mk. VB. Poté se opět přesunula do Walesu, kde od 1. ledna do 24. ledna 1942 operovala především při hlídkování v Bristolském zálivu. V hlídkování pokračovala až do druhé poloviny dubna 1942, kdy dvakrát provázela Hurricany nad francouzský Cherbourg.

Exeter (Czechoslovak) Wing

Dne 3. května se 312. peruť přesunula na letiště Harrowbeer u Plymouthu, kde s 310. a 313. squadronou vytvořila Exeter (Czechoslovak) Wing (křídlo). Československé stíhací křídlo pak podnikalo operace nad okupovanou Evropou (především operace Circus, Ramrod, Rodeo, Rhubarb a Roadstead). 312. peruť se spolu se svým wingem úspěšně účastnila krytí Operace Jubilee, tedy vylodění u Dieppe. Jednalo se o tři operace – doprovod bitevních letounů Hurricane, hlídkování nad bojištěm a ochranu ustupujícího konvoje. V bojích dosáhla dvou vítězství, dvou pravděpodobných vítězství a tři stroje poškodila. Československý wing v oblasti Exeteru operoval až do června 1943, kdy byl odeslán na sever na odpočinek. Problémy působily především parametry jejich Spitfirů Mk. VB, které již dosti zaostávaly za německými stroji Focke-Wulf Fw 190.

Skotsko

Dne 24. června 1943 se 312. peruť přesunula na základnu RAF Skaebrae na ostrově Mainland na Orknejích, kde se zabývala převážně hlídkováním proti průzkumu Luftwaffe nad základnou Scapa Flow. Jednotka operovala i z jiných místech ve Skotsku, přičemž základna RAF Sumburgh na Shetlandách byla nejsevernějším místem, odkud Čechoslováci létali.

Ibsley (Czechoslovak) Wing

V září 1943 následoval další přesun do Ibsley, kde se opět spojila s ostatními československými stíhacími perutěmi pod názvem Ibsley (Czechoslovak) Wing. Všechny tři perutě zde operovaly v rámci příprav na vylodění v Normandii. Od 20. ledna 1944 jednotka konečně dostala nové moderní Spitfiry LF Mk. IXC. V květnu 1944 Ibsley (Czechoslovak) Wing změnil označení na No 134 (Czechoslovak) Wing.

Operace Overlord

Všechny tři perutě se účastnily příprav a průběhu Operace Overlord, kde 312. peruť dosáhla maxima v počtu bojových vzletů během celé války. Od 28. června 1944 dokonce celý wing operoval z francouzského území z letiště u Caen. Vzhledem k nedostatku záloh však byl wing dne 3. července 1944 převelen z bojiště ke Vzdušné obraně Velké Británie.

Závěr války

312. peruť nadále operovala z letiště Coltishall v hrabství Norfolk. Až do konce války především doprovázela britské bombardéry a napadala pozemní cíle v Nizozemí a Německu. V září 1944 se 312. a 310. peruť podílely na podpoře výsadkové Operace Market Garden. Jako wing operovaly 310., 312. a 313. peruť opět až od prosince 1944. Poslední velkou operací s účastí 312. perutě byla 24. března 1945 Operace Varsity, tedy přechod spojeneckých vojsk přes Rýn. Opravdu poslední bojovou operací perutě byl 19. dubna 1945 doprovod bombardérů při náletu na Helgoland.

Shrnutí

Během války jednotka vykonala 17 472 bojových letů v délce 10 364 operačních hodin. Její piloti sestřelili 14 strojů jistě, 9 pravděpodobně a 19 poškodili. Během války v řadách 312. perutě sloužilo 141 pilotů (132 Čechoslováků, osm Britů, jeden Američan). Ztráty jednotky činily šest zajatých a 17 padlých (z toho jeden Brit).

Poválečná doba

Po skončení války se peruť 13. srpna 1945 přesunula do Československa. Do vlasti přivezla československou vládou zakoupené Spitfiry LF Mk. IXE. Ze stavu RAF byla vyškrtnuta 15. února 1946. Peruť byla od 22. září 1945 dislokována na letišti Planá u Českých Budějovic a stala se základem 28. října 1945 nově vytvořené 2. letecké divize (tvořil ji Letecký pluk 4 /od 3. března 1948 Letecký pluk 4 „Letce Vašátka“/ a Letecký pluk 5 – základem každého byla jedna z letek 312. perutě). Po únoru 1948 byl z letectva propuštěn personál sloužící za války v RAF, což se týkalo i bojovníků 312. perutě.

Používané letouny

Hawker Hurricane verzí Mk.I, Mk.IIB
Supermarine Spitfire verzí Mk. IIA, Mk. IIB, Mk.VB, Mk.VC, LF Mk.IXC, LF Mk.IXE, HF Mk.IX, F Mk.IXB, F Mk.IXC

Velitelé perutě

S/Ldr Ján Ambruš (9. září 1940 — 12. prosince 1940)
- S/Ldr Frank H. Tyson (5. září 1940 – 1. dubna 1941)
S/Ldr Evžen Čížek (12. prosince 1940 – 27. květen 1941)
S/Ldr Jan Klán (27. květen 1941 – 5. června 1941)
S/Ldr Alois Vašátko (5. června 1941 – 3. květen 1942)
S/Ldr Jan Čermák (3. květen 1942 – 1. leden 1943)
S/Ldr Tomáš Vybíral (1. leden 1943 – 1. listopad 1943)
S/Ldr František Vancl, DFC (1. listopad 1943 – 15. květen 1944)
S/Ldr Jaroslav Hlaďo, DSO, DFC, OBE (15. květen 1944 – 15. listopad 1944)
S/Ldr Václav Šlouf, DFC (15. listopad 1944 – 19. duben 1945)
S/Ldr Hugo Hrbáček, DFC (od 19. dubna 1945)

Nárokovaná vítězství

datum	stroj	pilot	protivník
08.10.1940	Hurricane I P2575 DU-P	F/Lt Denis Gillam	1/3 Ju 88
08.10.1940	Hurricane I L1926 DU-J	P/O Alois Vašátko	1/3 Ju 88
08.10.1940	Hurricane I L1807	Sgt Josef Stehlík	1/3 Ju 88
11.10.1940	Hurricane I L1926 DU-J	P/O Alois Vašátko	1/8 Do 17
11.10.1940	Hurricane I L1740 DU-O	Sgt Josef Keprt	1/8 Do 17
11.10.1940	Hurricane I V6846	S/Ldr Frank Tyson	1/8 Do 17
11.10.1940	Hurricane I P2575 DU-P	S/Ldr Ján Ambruš	1/8 Do 17
11.10.1940	Hurricane I L1807	P/O Josef Jaške	1/8 Do 17
29.11.1940	Hurricane I P3934	Sgt Josef Keprt	1 Do 215 poškozen
14.03.1941	Hurricane I V6926 DU-X	Sgt Josef Stehlík	1/2 Ju 88
10.04.1941	Hurricane I V6926 DU-X	Sgt Jan Truhlář	1 Me 110 poškozen
18.06.1941	Hurricane IIB Z3437 DU-K	Sgt Otmar Kučera	1 Bf 109 pravděpodobně
18.06.1941	Hurricane IIB Z3019	Sgt Josef Stehlík	1 Bf 109 pravděpodobně
03.07.1941	Hurricane IIB Z3314	Sgt Otmar Kučera	1 Bf 109
05.07.1941	Hurricane IIB Z3592	F/Sgt Vojtěch Smolík	1 Bf 109 pravděpodobně
08.07.1941	Hurricane IIB Z3467 DU-E	F/Sgt Vojtěch Smolík	1 Bf 109
08.07.1941	Hurricane IIB Z3221 DU-R	Sgt Josef Stehlík	1 Bf 109 poškozen
09.07.1941	Hurricane IIB Z3181	Sgt A. Zavoral	1 Bf 109
09.07.1941	Hurricane IIB Z3660 DU-V	S/Ldr Alois Vašátko	1 Bf 109 poškozen a 1 Bf 109 pravděpodobně
09.07.1941	Hurricane IIB Z3314	F/Sgt Otmar Kučera	1 Bf 109
10.07.1941	Hurricane IIB Z3221 DU-L	F/Sgt Josef Stehlík	1 Bf 109 pravděpodobně
16.02.1942	Spitfire VB BL381 DU-L	P/O Otmar Kučera	1 Ju 88
21.03.1942	Spitfire VB AD553 DU-E	F/Lt Bedřich Dvořák	1/2 Ju 88
21.03.1942	Spitfire VB BL381 DU-L	Sgt Jaroslav Dobrovolný	1/2 Ju 88
03.06.1942	Spitfire VB AD572 DU-C	F/O František Peřina	1 FW 190 a 1 FW 190 poškozen
03.06.1942	Spitfire VB BL289 DU- R	F/Lt Antonín Liška	1 FW. 190 poškozen
03.06.1942	Spitfire VB BL282 DU-W	P/O Karel Pošta	2 FW 190 poškozeny
03.06.1942	Spitfire VB BL626 DU-L	F/O Ivo Tonder	1 FW 190 pravděpodobně
12.07.1942	Spitfire VB BL254	W/O Jaroslav Šodek	1 Ju 88
19.08.1942	Spitfire VB EP559 DU-V	Sgt Miroslav Liškutín	1 FW 190 poškozen
19.08.1942	Spitfire VB EP660 DU-O	Sgt Miroslav Liškutín	1/2 Do 217
19.08.1942	Spitfire VB AA970 DU-J	F/Sgt Tomáš Motyčka	1 FW 190 pravděpodobně
19.08.1942	Spitfire VB EP518 DU-N	Sgt Václav Ruprecht	1 FW 190 pravděpodobně
19.08.1942	Spitfire VB EP547 DU-B	P/O Vojtěch Smolík	1 FW 190 poškozen
19.08.1942	Spitfire VB W3837 DU-S	F/Sgt Josef Pípa	1 Do 217 poškozen
19.08.1942	Spitfire VB EP432 DU-R	F/O Josef Keprt	1 Do 217
04.04.1943	Spitfire VC EE680	F/Sgt S. Tocauer	1 FW 190 pravděpodobně
27.08.1943	Spitfire VB AA911	F/Lt Karel Kasal	1/2 Ju 88
27.08.1943	Spitfire VB W3253 DU-K	F/O Karel Pošta	1/2 Ju 88
23.03.1944	Spitfire IXC MJ931 DU-L	F/O Ladislav Světlík	1 FW 190
19.04.1944	Spitfire IXC MK248 DU-R	F/Lt Bohuslav Budil	1 FW 190
07.06.1944	Spitfire IXC NH546 DU-C	F/Sgt Jindřich Konvička	1 FW 190 poškozen
07.06.1944	Spitfire IXC MJ881 DU-E	F/O Vladimír Kopeček	1 FW 190 poškozen
08.06.1944	Spitfire IXC MK449 DU-R	Sgt Vít Angetter	1 FW 190
08.06.1944	Spitfire IXC MK895 DU-P	P/O František Mlejnecký	1 FW 190 poškozen
08.06.1944	Spitfire IXC MJ572 DU-W	W/O Antonín Škach	1 FW 190 poškozen
08.06.1944	Spitfire IXC MJ881 DU-E	F/O Václav Kopeček	2 FW 190 poškozen
10.06.1944	Spitfire IXC MJ940 DU-J	F/Sgt Jindřich Konvička	1 Bf 109 pravděpodobně
08.07.1944	Spitfire IX MK670 DU-V	F/O Miroslav Liškutín	1 V-1
09.07.1944	Spitfire IX MK670 DU-V	F/O Miroslav Liškutín	1 V-1
03.09.1944	Spitfire IXC ML296 DU-N	F/Lt Otto Smik	1/2 JU 88
03.09.1944	Spitfire IXC ML195 DU-F	Stg Václav Liška	1/2 JU 88
03.09.1944	Spitfire IXC ML367 DU-Z	F/O Jaroslav Šodek	1/2 JU 88
03.09.1944	Spitfire IXC ML233 DU-W	Stg Alois Štanc	1/2 JU 88

Ztráty létajícího personálu

datum	stroj	posádka	příčina	osud pilota
10.10.1940	Hurricane I L1547	Sgt Otto Hanzlíček	Porucha motoru, po seskoku padákem utonul	zahynul ve službě
13.02.1941	Hurricane I V6885 DU-V	F/O Jindřich Bartoš	Havárie při cvičném letu	zahynul ve službě
10.04.1941	Hurricane I V7066 DU-T	F/Lt Alexander A. M. Dawbarn	Pravděpodobně sestřelen stíhačem u pobřežím Walesu	nezvěstný
06.05.1941	Hurricane I V6921 DU-R	Sgt Bohumil Votruba	Havárie při nočním cvičném letu	zahynul ve službě
08.07.1941	Hurricane IIB Z3327	Sgt Jozef Menšík	Sestřelen stíhačem nad Francií	vrátil se do Británie
09.07.1941	Hurricane IIB Z3023	Sgt Jan Truhlář	Sestřelen stíhačem nad Francií	zajatec
25.10.1941	Spitfire IIA P7540 DU-W	F/O František Hekl	Havárie při cvičném letu	zahynul ve službě
19.12.1941	Spitfire VB BL293	Sgt Jaroslav Kučera	Srážka ve vzduchu při cvičném souboji	zahynul ve službě
27.04.1942	Spitfire VB AD553 DU-E	F/Lt Rudolf Roháček	Havárie při operačním letu	zahynul při akci
02.05.1942	Spitfire VB BL470 DU-J	P/O Josef Janeba	Srážka ve vzduchu při operačním letu	zahynul při akci
03.06.1942	Spitfire VB BL340 DU-X	F/Lt Bedřich Dvořák	Sestřelen stíhačem nad Francií	zajatec
03.06.1942	Spitfire VB BL626 DU-I	F/O Ivo Tonder	Sestřelen stíhačem nad Francií	zajatec
14.05.1943	Spitfire VB EP539 DU-CF/O	F/O Jaroslav Novák	Poškozen flakem, havaroval nad Kanálem	nezvěstný
25.10.1943	Spitfire VC AB372 DU-BF/O	F/O Jan Šťastný	Poškozen flakem nad Francií, havaroval nad Kanálem	nezvěstný
19.04.1944	Spitfire IXC MK248 DU-R	F/Lt Bohuslav Budil	Sestřelen stíhačem nad Belgií	zajatec
15.05.1944	Spitfire IXC MK608 DU-D	W/O Antonín Prvonič	Havárie při přistání po operačním letu	zahynul při akci
21.05.1944	Spitfire IXC MJ907 DU-A	W/O Robert Ossendorf	Sestřelen flakem nad Francií	vrátil se do Británie
11.06.1944	Spitfire IXC MJ840 DU-L	F/Sgt Vilém Nosek	Havárie při operačním letu	zahynul při akci
11.08.1944	Spitfire IXC ML240 DU-H	Sgt Augustin Přístupa	Havárie při operačním letu nad Nizozemskem	zajatec
25.08.1944	Spitfire IXC ML245 DU-R	W/O Václav Ruprecht	Havárie nad Severním mořem při operačním letu	zahynul při akci
03.09.1944	Spitfire IXC ML296 DU-N	F/Lt Otto Smik	Sestřelen flakem nad Nizozemskem	vrátil se do Británie
18.09.1944	Spitfire IXC MK682 DU-C	F/Sgt Antonín Ocelka	Sestřelen flakem nad Nizozemskem	zajatec
08.12.1944	Spitfire IXC MH527 DU-Z	Sgt Anton Vanko	Havárie při startu k operačním letu	zahynul při akci
31.12.1944	Spitfire IXC MH354 DU-J	F/Lt Zdeněk Donda	Havárie při nouzovém přistání během operačním letu	zahynul při akci
09.02.1945	Spitfire IXC LZ951 DU-D	Sgt Ondřej Šamberger	Havárie nad Severním mořem při cvičném letu	zahynul ve službě
09.02.1945	Spitfire IXC BS433 DU-G	P/O Alois Záleský	Havárie při cvičném letu	zahynul ve službě

Nejúspěšnější piloti 312. perutě

První číslo jsou sestřelené stroje, druhé pravděpodobné sestřely a třetí poškozené stroje. První sérii tvoří úspěchy dosažené u 312. perutě, druhou úspěchy za celkou dobu války.

S/Ldr Otmar Kučera, DFC: 3–1–0 (celkem: 7–1–1)
F/Lt Josef Stehlík: 2–2–1 (celkem: 10–3–1)
W/Cdr Alois Vašátko, DFC: 2–1–1 (celkem: 15–4–1)
F/Lt Josef Keprt, DFC: 2–0–1 (celkem: 4–1–1)
F/Lt Vojtěch Smolík, DFC: 1–1–1 (celkem: 1–1–1)
F/Lt Karel Pošta, DFC: 1–0–2 (celkem: 3–0–2)
S/Ldr František Peřina: 1–0–1 (celkem: 12–2–1)

Odkazy

Související články

Literatura

RAJLICH, Jiří. No 312th (Czechoslovak) Fighter Squadron. HPM. 1998, roč. 8, čís. 10, s. 11–17. ISSN 1210-1427.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 312. československá stíhací peruť RAF na Wikimedia Commons
(anglicky) Změny dislokace a výzbroje 312. (Czechoslovak) Fighter Squadron
Čeští RAFáci - Grafický přehled služby našich pilotů u 312. čs. stíhací perutě

Československo za druhé světové války

Politické reprezentace	Prozatímní státní zřízení • Komunistická strana Československa

Vlády	Československý národní výbor (Státní rada) • První exilová vláda • Druhá exilová vláda • Košická vláda

Vojenské jednotky	Legie Čechů a Slováků • 1. divize ve Francii • Československé perutě v RAF (310. • 311. • 312. • 313.) • Československá samostatná obrněná brigáda • Československý pěší prapor 11 – Východní • 1. československý armádní sbor • První československý samostatný stíhací letecký pluk • 1. československá smíšená letecká divize v SSSR • 1. československá tanková brigáda • I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie) • 1. československá armáda na Slovensku • Slovenské povstalecké letectvo

Partyzánské jednotky	Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova • Rada tří • Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus • Partyzánská brigáda Jermak • Partyzánská brigáda Jan Kozina • Partyzánský oddíl Doktor Miroslav Tyrš • Partyzánská brigáda Národní mstitel • Svaz partyzánských oddílů Za Prahu • Partyzánská brigáda Smrt fašismu • partyzánský oddíl zvláštního určení Zarevo • Partyzánská brigáda Vlast • Partyzánský pluk Ludvíka Svobody • partyzánská družina Josefa Hybeše • Partyzánský oddíl Wolfram • Partyzánský oddíl Carbon • Partyzánský oddíl Lenka - Jih/Spelter

Odbojové skupiny	Obrana národa • Rada tří • Česká národní rada • Petiční výbor Věrni zůstaneme • Politické ústředí • OSVO • Národní hnutí pracující mládeže • Ústřední vedení odboje domácího • Zpravodajská brigáda • Tři konšelé • Tři králové • I. ilegální ÚV KSČ • Družstvo v prvním sledu • Avala-Modrý kruh

Bitvy a střetnutí	Německá okupace Čech, Moravy a Slezska (Bitva o Czajankova kasárna) • Čs. protiletecká obrana Tarnopolu • Coulommiers • La Ferté sous Jouarre • Británie • Šibáa • Tobruk • Operace Anthropoid (Atentát na Heydricha • Kostel svatých Cyrila a Metoděje) • Sokolovo • Kyjev • Bílá Cerekev • Žaškov • Dukla • Bělehrad • Tetřev • Dunkerque • Jaslo • Západní Karpaty • Liptovský Mikuláš • Ostrava • Osvobození Československa • Plzeň • Květnové povstání českého lidu (Pražské povstání • Boj o Český rozhlas) • Slivice