František Truhlář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
František Truhlář
Narození 19. listopadu 1917
Lomnice nad Popelkou Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. prosince 1946 (ve věku 29 let)
Lomnice nad Popelkou ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí letecká havárie
Místo odpočinku Lomnice nad Popelkou
Alma mater Učitelský ústav v Jičíně
Znám jako Letec Royal Air Force
Titul Medaile Za chrabrost
Československý válečný kříž 1939
Defence Medal (Spojené království)
Čs. medaile Za zásluhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pomník Františku Truhlářovi pod zámkem u ulice Plk. Truhláře v Lomnici nad Popelkou

František Truhlář (19. listopadu 1917, Lomnice nad Popelkou, Rakousko-Uhersko3. prosince 1946, Lomnice nad Popelkou, Československo) byl letec 311. bombardovací perutě a 312. stíhací perutě britské RAF, člen Guinea Pig Clubu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině dělníka Josefa Truhláře a dámské krejčové Marie, jako jeden ze čtyř dětí, v Lomnici nad Popelkou. Zde navštěvoval obecnou a měšťanskou školu, v Jičíně v roce 1932 navštěvoval učitelský ústav, který ukončil roku 1936 maturitní zkouškou. Poté odešel k odvodům a 1. října 1936 nastoupil do Školy pro důstojníky pěchoty v záloze. Následující rok přešel na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Roku 1938 získal hodnost poručíka a přešel do Hradce Králové k náhradní letce 1. leteckého pluku. Ještě na podzim byl zařazen do kurzu pro pozorovatele letectva u Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. Po obsazení Československa Německem se vrátil do rodného města.

Za války[editovat | editovat zdroj]

V roce 1940 František Truhlář opustil Protektorát Čechy a Morava a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a Libanon se dostal do Francie. Po kapitulaci Francie se dostal do Anglie. K 2. srpnu 1940 byl zařazen do nově vznikající 311. československé bombardovací perutě RAF, pro nedostatek střelců absolvoval střelecký výcvik a byl zařazen do posádky S/Ldr Jana Veselého.

První bojový let posádka absolvovala 8. října 1940, o 8 dní později, při jejich třetím bojovém letu však stroj při návratu havaroval poté, co se v mlze srazil s balónovou baráží.[1] Při havárii letounu zahynuli všichni členové posádky, kromě Františka Truhláře, který utrpěl těžké popáleniny. Po nehodě se dostal do péče plastického chirurga Archibalda H. McIndoa, který Truhláře několikrát operoval. V nemocnici v East Grinsteadu se stal i členem Guinea Pig Clubu, tvořeného těžce popálenými spojeneckými letci a jejich lékaři. V East Grinsteadu se setkal s jiným těžce popáleným čs. letcem Josefem Koukalem.[2]

Hrob F. Truhláře na lomnickém hřbitově

Po více než roce se vrátil k 311. peruti, odkud však na vlastní žádost odešel do stíhacího výcviku, po kterém byl 1. září 1943 přiřazen k 312. československé stíhací peruti. 11. června 1944 při návratu z šedesátého operačního letu jeho letounu vysadil motor pro nedostatek paliva.[3] Nouzové přistání opět přežil a také utrpěl nové popáleniny. Opět podstoupil několik operací vedených Archibaldem H. McIndoem. V nemocnici prožil konec druhé světové války.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Do vlasti se F. Truhlář vrátil 1. prosince 1945 jako major. V roce 1946 se musel vrátit do Anglie, kde absolvoval ještě jednu operaci. Po návratu do Československa nastoupil jako zástupce velitele Leteckého pluku 12 v Praze - Kbelích. V Československu se také několikrát setkal s bezohledným chováním lidí, kteří měli na Truhlářovu znetvořenou tvář nešetrné narážky. To kontrastovalo s úctou, kterou popáleným letcům všeobecně vyjadřovali Britové.[4]

3. prosince 1946 při letu Praha-Brno odbočil Truhlář z kurzu a letěl nad rodnou Lomnici. Při průletu nad obcí však zavadil křídlem o střechu jednoho z domů a zřítil se.[5] S ohledem na rozhovory s jeho kamarády se uvažovalo i sebevraždě, ale nakonec bylo usouzeno, že šlo o nehodu při pokusu o výkrut.

9. května 1971 byl v Lomnici nad Popelkou odhalen jeho památník.[6] 1. června 1991 byl v rámci rehabilitace letců sloužících v Anglii povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka. V roce 2008 natočil Ondřej Krejcar o Františku Truhlářovi dokument s názvem Nepřítelem osudu.

V roce 2011 byl pomník znovuodhalen v rekonstruované podobě. Původní křídlo z MiGu 15, na němž F. Truhlář nikdy nelétal, bylo nahrazeno maketou křídla stroje Spitfire, s nímž pilot havaroval. [7]

Vyznamenání udělená Františku Truhlářovi[editovat | editovat zdroj]

  • Čs. válečný kříž 1939 (2x)
  • Čs. medaile Za chrabrost (2x)
  • Čs. medaile Za zásluhy I. stupně
  • Čs. vojenská pamětní medaile F, VB
  • The 1939-45 Star
  • The Air crew Europe Star
  • The Defence Medal
  • The War Medal [8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Havárie Wellingtonu S/Ldr Veselého 16. 10. 1940 - 72 let [online]. fronta.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. ((česky)) 
  2. Mayhewová, E. R.: Letci s plastikou, s. 98
  3. Druhá havárie F/Lt Truhláře 11. 6. 1944 - 68 let [online]. fronta.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. ((česky)) 
  4. Mayhewová, E. R.: Letci s plastikou, s. 197
  5. František Truhlář Foto 60 výročí od tragické smrti [online]. kvlhrvacovcerna.estranky.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. ((česky)) 
  6. Lomnice nad Popelkou - pamětní deska umučených a památník plk. Truhláře [online]. turistika.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. ((česky)) 
  7. MATĚJKA, Pavel. Odhalení křídla - pomníku plk. Truhláře [online]. Lomnice n. Pop.: web města, 26. 11. 2011. Dostupné online. 
  8. FORMÁNEK, Vítek. Tři z mnohých. 1. vyd. Pardubice: vlastním nákladem, 2000. 115 s. S. 91. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]