Scapa Flow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Scapa Flow
Mapa Scapa Flow
Zeměpisné souřadnice

Scapa Flow je vodní plocha v Orknejích. Je obklopena ostrovy a s volným mořem ji spojují jen úzké průlivy. Její strategická poloha i snadná bránitelnost ji předurčovaly k využití ze strany válečných loďstev. Využívali ji již Vikingové. Před rokem 1956 sloužila po staletí jako základna Royal Navy, během první a druhé světové války sloužila dokonce jako její hlavní námořní základna. V roce 1919 zde německé posádky potopily německé hladinové lodě, které zde byly internované. V roce 1939 se jméno Scapa Flow stalo na nějakou dobu symbolem potupy Royal Navy poté, co do přísně střežené základny pronikla ponorka U 47 kapitánporučíka Güntera Priena, potopila bitevní loď HMS Royal Oak (08)[1] a v poklidu zase odplula.

Od roku 1970 je zde umístěn velký ropný terminál na ostrově Flotta. Na dalším z ostrovů, konkrétně Hoy, se nachází turistické centrum. Scapa Flow je oblíbenou destinací potápěčů, kteří vyhledávají vraky lodí s výjimkou HMS Royal Oak (08), ke které je potápění z pietních důvodů zakázáno. Hlavní základnou Royal Navy přestala být roku 1956, kdy její funkci převzal přístav ve městě Portsmouth.

První světová válka – incident u Scapa Flow[editovat | editovat zdroj]

Po skončení první světové války došlo k incidentu u Scapa Flow, při němž bylo potopeno internované (zajaté) loďstvo bývalé německé Kaiserliche Marine. V návaznosti na podmínky příměří uzavřeného 11. listopadu 1918 připluly hlavní síly německého válečného loďstva dne 21. listopadu 1918 do kotviště Scapa Flow, kde došlo k internaci těchto lodí.

Dle podmínek připravované Versailleské mírové smlouvy měly být všechny lodě předány do rukou mocností Trojdohody. Velitel celého internovaného loďstva tzv. Hochseeflotte, kontradmirál Ludwig von Reuter, se však o těchto podmínkách ještě před podepsáním smlouvy (což se stalo až 28. června 1919) dozvěděl. Dne 21. června 1919 vydal předem dohodnutý signál k potopení všech lodí vlastní německou posádkou. Tak bylo potopeno na 50 válečných německých lodí včetně 10 bitevních lodí a 5 bitevních křižníků.

Druhá světová válka – potopení britské bitevní lodě[editovat | editovat zdroj]

Ponorka německého vojenského námořnictva (Kriegsmarine) U 47 pod velením kapitánporučíka Günthera Priena vyplula 8. října 1939 z válečného přístavu v Kielu. Pronikla do hlavní základny Royal Navy Scapa Flow a dne 14. října tam torpédem napadla britskou bitevní loď třídy Revenge HMS Royal Oak (08).[1] Po 13 minutách se loď potopila, zahynulo 833 britských námořníků a jen 400 členů posádky se zachránilo.[2] Ponorka U 47 doplula 17. října bez úhony do přístavu Wilhelmshaven. Následujícího dne byla celá posádka ponorky přijata Adolfem HitleremBerlíně.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SCHRAMM, Percy Ernst (vydavatel): Kriegstagebuch des Oberkommandos der Wehrmacht, svazek 1, s. 218 E (německy).
  2. SCHILLING, René: Die U-Boot Helden in Deutschland von 1914 bis in die Gegenwart. Winklerverlag, [1], soubor PDF, s. 201 (německy).
  3. PIEKAŁKIEWICZ, Janusz: Der Zweite Weltkrieg, s. 160, ISBN 3-89350-544-X (německy).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Oddíl – První světová válka – Incident u Scapa Flow: ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3. 
  • JEŽEK, Jaromír. Přísně tajné. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1969. 255 s. (Fakta a svědectví). Kapitola Admiralita s politováním oznamuje, s. 1–29. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]