Žleby
| Žleby | |
|---|---|
.jpg) Zámecké náměstí ve Žlebech | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Čáslav |
| Obec s rozšířenou působností | Čáslav (správní obvod) |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′23″ s. š., 15°29′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 405 (2023)[1] |
| Rozloha | 14,62 km²[2] |
| Nadmořská výška | 243 m n. m. |
| PSČ | 285 61, 286 01 |
| Počet domů | 579 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zámecké náměstí 67 285 61 Žleby podatelna@ouzleby.cz |
| Starostka | Mgr. Ludmila Záklasníková |
| Oficiální web: www | |
  Žleby | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 534668 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Žleby (německy Schleb) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 18 km jihovýchodně od Kutné Hory a 7 km východně od města Čáslav. Žije v ní přibližně 1 400[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Kamenné Mosty, Markovice a Zehuby.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jméno mají Žleby od údolí řeky Doubravy, která tu vytvořila hluboký žleb – žlab.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278. V tomto století tu byl založen hrad Jindřichem z Lichtenburku a dány počátky panství. V držení hradu se vystřídalo hodně majitelů i několik českých králů. Významnými rody byli páni z Meggau, Kaisersteinové, Schönfeldové a naposledy Auerspergové. Do roku 1848 tvořilo žlebské panství 20 vesnic.
Na městečko byly Žleby povýšeny v roce 1356, kdy byly v držení císaře Karla IV. a byl jim dán do znaku stříbrný lev se zlatou korunkou, jazykem a zlatými drápy v černém štítě. Písemnosti o tom se nedochovaly. Tento znak byl roku 1697 od pozdějšího majitele Žleb svobodného pána z Kaisersteinu pozměněn a obdařen barvami ze znaku rodiny Kaisersteinu. Na černém štítu je Lev zlaté barvy a drží v tlapě zlatou lilii. V současné době se město vrátilo k původním barvám znaku a ponechalo lvu stříbrnou lilii.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[4]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
- 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[6]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[7]
- 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
Ve městě Žleby (2183 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] lékař, autodoprava, bednář, biograf Sokol, cihelna, cukrář, 5 obchodů s dobytkem, elektrárna, 3 holiči, 4 hostince, 2 hotely, hrnčíř, hudební škola, kamnář, kapelník, kavárna, klempíř, obchod s klobouky, 2 koláři, 2 kominíci, 2 kováři, 6 krejčí, lihovar, malíř, 3 mechanici, mlýn, natěrač, pražírna obilí, obchod s obuví Baťa, 6 obuvníků, 3 paliva, 2 pekaři, pila, pohřební ústav, 2 pokrývači, porodní asistentka, povoznictví, provazník, 2 rolníci, 7 řezníků, 3 sadaři, sedlář, 11 obchodů se smíšeným zbožím, Záložna Žlebská, stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, studnař, výroba obuvnických svršků, tesařský mistr, 3 švadleny, 4 trafiky, 4 truhláři, velkostatek Auersperg, 4 zahradnictví, 3 zámečníci, zubní ateliér.
V obci Zehuby (přísl. Kamenné Mosty, 421 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Žlebů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 3 hostince, kapelník, kovář, 2 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Zámek[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Dominantou obce je bývalý zámek Auerspergů, tyčící se na ostrohu v meandru řeky Doubravy. Původně byl založen koncem 13. století jako gotický hrad Lichtemburků. Postupně střídal majitele a procházel přestavbami. Během 17. století byl přestavěn renesančně na zámek. V polovině 18. století podstoupil barokní úpravu. V letech 1849–1868 jej nechal tehdejší majitel Vincenc Karel Auersperg radikálně přestavět ve stylu anglické novogotiky. V roce 1945 byl zámek na základě Benešových dekretů zestátněn. Na zámku se nacházejí rozsáhlé sbírky zbraní a jiných starožitností. U zámku je rozsáhlý anglický park a obora.
Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Narození Panny Marie - původně renesanční z roku 1540, přestaven v letech 1714 a 1775
- Stará hrobní kaple Auerspergů vedle kostela Narození Panny Marie, figurální náhrobek Vilemíny Auerspergové z r. 1780
- Kaplička Nejsvětější Trojice
- Zvonice na návrší u základní školy
- Boží muka
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sloup se sochou Panny Marie - barokní ze 2. čtvrtiny 18. století
- Původní radnice - pseudogotická stavba z r. 1881, stavitel E. Šel
- Kamenný most - stavitel E. Šel
- Lipová alej ze Žlebů směrem k již neexistující nové Auersperské hrobce (vybudována 1912, zrušena 1987) v Markovicích
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Jaroslav Auerswald (1870–1931), herec a režisér
- Ludmila Formanová (* 1974), atletka
- Josef Kratochvíl (1878–1958), mineralog
- Karel Novák (1862–1940), loutkoherec, hudební skladatel
- Jan Rulík (1744–1812), spisovatel, hudební skladatel a zpěvák
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Silnice – Obcí prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice – Čáslav – Žleby – Třemošnice – Seč.
- Železnice – Obcí vede železniční trať 236 Čáslav–Třemošnice. Je to jednokolejná regionální 17 km dlouhá trať situovaná na rozhraní středních a východních Čech, končící na úpatí Železných hor pod zříceninou gotického hradu Lichnice. První část tratě – Čáslav–Žleby – byla otevřena roku 1880. Zbývající úsek ze Žlebů do Třemošnice o 2 roky později (14. 2. 1882). Na trati lze nalézt několik zajímavostí vč. úvraťové stanice Žleby, prvního drážního telefonu na českých tratích a unikátní, přes kilometr dlouhý, souběh železnice se silnicí. Na území obce leží dvě stanice dráhy: Žleby a Žleby zastávka.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Do obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Běstvina, Čáslav, Prachovice, Třemošnice a Vrdy (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
- Železniční doprava – Po trati 236 jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 6 párů osobních vlaků.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel Narození Panny Marie -
Dům čp. 63 -
Stará radnice -
Železniční stanice Žleby -
Železniční zastávka Žleby zastávka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1952-1953. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1917. (česky a německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 436-442
- ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš - Kuttna, 2000; dostupné online[1]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žleby na Wikimedia Commons - Žleby v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
