MÁV řada VIm
| Parní lokomotiva řady VIm | |
|---|---|
 Lokomotiva 4502 | |
| Řada (Maďarsko) | VIm |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | 622.0, 623.0 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | MÁVAG, Floridsdorf |
| Výroba v letech | VIm: 1913–1914 VImb: 1919 |
| Počet vyrobených kusů | VIm: 58 VImb: 13 |
| Provozovatel | MÁV, ČSD, CFR, SHS, FS, JDŽ |
| Období provozu | 1913–1956 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Prázdná hmotnost | VIm: 64 500 kg VImb: 70 960 kg |
| Hmotnost ve službě | VIm: 71 460 kg VImb: 78 000 kg |
| Adhezní hmotnost | VIm: 71 460 kg VImb: 78 000 kg |
| Délka přes nárazníky | 11 205 mm |
| Výška skříně od TK | 4 570 mm |
| Minimální poloměr projížděných oblouků | 150 m |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | C'C m4s |
| Trvalý výkon | 884 kW |
| Maximální tažná síla | 112,16 kN |
| Maximální povolená rychlost | 50 km/h |
| Přetlak páry | 16 bar |
| Počet válců | 2+2 |
| Průměry válců | 400/600 mm |
| Zdvih pístů | 610 mm |
| Typ rozvodu | Heusinger |
| Průměr hnacích a spřažených dvojkolí | 1 220 mm |
| Výhřevná plocha topeniště | VIm: 235,2 m² VImb: 234,26 m² |
| Plocha roštu | VIm: 3,61 m² VImb: 3,42 m² |
| Vlaková brzda | tlaková Westinghouse |
| Vlečný tendr | |
| Řada/označení | M, R ČSD: 514.0, 920.2 |
| Prázdná hmotnost | VIm: 15 300 kg VImb: 23 280 kg |
| Zásoba vody | VIm: 12,5 m³ VImb: 20 m³ |
| Počet náprav | VIm: 3² VImb: 4 |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotivy řady VIm MÁV 651, resp. VImb KBD, byly nákladní parní lokomotivy s vlečným tendrem Malletova uspořádání.
Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Řada VIm MÁV[editovat | editovat zdroj]
Důvodem ke konstrukci lokomotiv řady VIm byla potřeba vozby vlaků, jejichž hmotnost postupem času narůstala, po tratích na území maďarské části Rakousko-uherské monarchie, jejichž únosnost byla velmi omezená. Tyto lokomotivy, vyrobené v letech 1909 – 1919, nalezly uplatnění především na sklonově náročných tratích na území dnešního Rumunska, Chorvatska, Slovinska a Slovenska. Kromě MÁV si 24 těchto strojů v mírně odlišné verzi pořídila v letech 1912 - 1914 i Košicko-bohumínská dráha (pozdější řada 622.0 ČSD) a v roku 1917 si objednala ještě dalších 13 kusů, které již nestihla převzít.
Prvních 30 lokomotiv dodaných MÁV lokomotivkou MÁVAG Budapešť v letech 1909 – 1911 bylo označeno řadou VIm a čísly 4501 – 4530. Po zavedení nového značení byla těmto strojům přidělena řada 651 a obdržely čísla 651.001-030. V letech 1911 – 1914 pokračovaly dodávky stroji 651.031–058.
Po rozpadu Rakouska-Uherska si lokomotivy MÁV rozdělily nástupnické státy. Pouhých 5 strojů zůstalo u MÁV, 39 získaly CFR, 3 ČSD, 9 SHS (srbsko-chorvatské dráhy) a 2 FS.
Řada VImb KBD[editovat | editovat zdroj]
V provozu na štrbské rampě v podhůří Vysokých Tater se Košicko-bohumínské dráze osvědčily výkonné Malletovy lokomotivy řady VIm z let 1912 – 1914. Jelikož KBD potřebovala k zajištění provozu další výkonné lokomotivy, objednala v průběhu první světové války u florisdorfské lokomotivky sérii 13 podobných lokomotiv. Konstrukce těchto lokomotiv vycházela z maďarské řady 651, lišily se v některých parametrech, zejména použitím Brotanova kotle z důvodu naprostého nedostatku mědi ve válečném hospodářství.
Maďarsko[editovat | editovat zdroj]
V květnu roku 1922 bylo u lokomotivy 651.029 zpozorováno zborcení stropu topeniště. Proto byl u ostatních strojů řady 651 dočasně snížen maximální tlak v kotli na 13 bar a při opravách kotlů zvýšen počet rozpěrek. V roce 1931 byly ještě vyměněny odkalovací ventily.
Po znárodnění železniční společnosti DSA (Duna-Száva-Adria Vasút) byly 651 nasazeny na trase Sopron–Szombathely- Nagykanizsa. Lokomotivám byly přiřazeny kapacitnější tendry zrušených lokomotiv řady 222.
V roce 1956 byly všechny lokomotivy řady 651 vyřazeny.
Československo[editovat | editovat zdroj]
Lokomotivy 651.049, 651.050 a 651.055 byly původně přiděleny výtopně Zvolen. Tam se také dočkaly konce první světové války a připadly tak Československu. Při přečíslování v roce 1923 dostaly označení 623.001-03 a jejich trojnápravové tendry dostaly označení 514.001-03. Lokomotivy KBD byly po zestátnění KBD v roce 1924 převedeny pod ČSD a označeny řadou 622.0.
Lokomotivy objednané KBD v průběhu války byly dodány přímo ČSD. Zprvu byly označeny 651.501-13, od roku 1924 jim ČSD přidělily novou řadu 623.0, konkrétně čísla 623.004-16 s tendry 920.201-13.
Provoz[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1930 byly lokomotivy umístěny ve výtopně Spišská Nová Ves. Po dodávkách nových, výkonnějších lokomotivy započal postupný přesun do Hanušovic a Šumperka, a to zejména kvůli vhodné přechodnosti a příznivému silovému působení na kolejnice při průjezdu oblouky. Do roku 1938 bylo přesunuto všech 16 strojů řady 623.0. Poté je převzaly Německé říšské dráhy a označily 51.001-016. Po válce se některé nacházely na území Rakouska a Polska. Nevrátila se pouze 623.006. Poslední byla zrušena 623.007 dne 21.9.1956. Lokomotivy řady 622.0 byly zrušeny v letech 1951–1957. Žádná lokomotiva těchto řad se nezachovala.
Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]
Lokomotivy byly konstruované na mokrou páru. Pro zhospodárnění provozu přikročily v roce 1938 železniční dílny v České Třebové k rekonstrukci na přehřátou páru. V ležatém kotli bylo původních 272 kouřovek nahrazeno 110 žárnicemi a 32 kouřovkami. Celková výhřevná plocha kotle se tak snížila na 171,46 m². Malotrubný přehřívač měl výhřevnou plochu 76,6 m². Jako novinka u ČSD byl instalován vzduchový servopohon rozvodu. Vzhledově se lokomotiva lišila především dlouhými přítokovými rourami k vysokotlakým (zadním) válcům a nasávací záklopkou za komínem.
Rumunsko[editovat | editovat zdroj]
Lokomotivy řady 651, které připadly Rumunsku, byly nasazeny do provozu na tratích Simeria-Petroşani-Lupeni, Cluj-Războieni, Cluj-Oradea a Braşov-Predeal. Udržovány byly v dílnách v Kluži. Na počátku roku 1950 měly CFR ve stavu 37 lokomotiv řady 651, z toho pouze 8 provozuschopných a 3 v dílnách. K 1. lednu 1953 byly již všechny lokomotivy zrušeny.[1]
Jugoslávie[editovat | editovat zdroj]
Devět lokomotiv bylo označeno řadou 31. Nasazeny byly na trati Karlovac-Rijeka, a to i v postrkové službě. Po druhé světové válce zbyly v provozu dvě v depu Gračac a byly vyřazeny v 60. letech, kdy je vystřídaly dieselelektrické stroje řady 661.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků KsOd VImb na německé Wikipedii a MÁV 651 sorozat na maďarské Wikipedii.
- ↑ LACRIȚEANU, Şerban; POPESCU, Ilie. Istoricul tracțiunii feroviare din România, svazek 3. Bucuresti: ASAB, 2007. 608 s. ISBN 978-973-7725-35-6. Kapitola 52. Seria CFR 651, s. 248–251. (rumunsky)
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2013-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-30. (chorvatsky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Bek J., Bek Z.: Encyklopedie Železnice - Parní Lokomotivy ČSD, sv. 3, Corona 2000, ISBN 80-86116-20-4
- Motyčka J.: Encyklopedie Železnice - Parní Lokomotivy ČSD, sv. 5, Corona 2001, ISBN 80-86116-23-9