Člověk v tísni

Člověk v tísni, o. p. s.
Zkratka	Člověk v tísni
Zakladatel	Česká televize, Jaromír Štětina a Šimon Pánek
Vznik	1992
Typ	nestátní nezisková organizace a organizace
Právní forma	obecně prospěšná společnost
Účel	humanitární pomoc a rozvoj, obhajoba lidských práv, sociální integrace, vzdělání a osvěta
Sídlo	Praha
Působnost	celosvětově
Ředitel	Šimon Pánek
Finanční ředitel	Jan Kamenický
Správní rada	Kristina Taberyová, Jan Pergler, Daniel Münich a Petr Jančárek
Dozorčí rada	Ondřej Matyáš
Rozpočet	1 758 728 000 Kč (2016)
Počet zaměstnanců	1136 (2016) z toho 385 v ČR, 786 v zahraničí
Oficiální web	www.clovekvtisni.cz
Datová schránka	kpmghs7
IČO	25755277 (VR)
LEI	315700BIMZCWRZWJP644
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Člověk v tísni (anglicky People in Need) je česká humanitární, rozvojová, vzdělávací a lidskoprávní organizace. Je to obecně prospěšná společnost, ředitelem je Šimon Pánek. Svou činnost začínala v roce 1992 pod názvem Nadace Lidových novin, od roku 1994 jako Nadace Člověk v tísni při České televizi. Pod současným názvem funguje od roku 1999. Organizace Člověk v tísni již působila ve více než 50 zemích světa. V roce 2016 je Člověk v tísni aktivní ve více než třiceti dvou zemích.

Člověk v tísni je členem mezinárodní platformy humanitárních organizací Alliance2015, která na různých úrovních kooperuje při boji s chudobou a spolupracuje na projektech v rozvojových zemích. Člověk v tísni je členem dalších organizací a sdružení jako FoRS, VOICE, Eurostep ad.

Činnost

Humanitární a rozvojová pomoc

Člověk v tísni pomáhá lidem zasaženými válečnými krizemi, přírodními katastrofami i těm, kteří žijí dlouhodobě v chudobě. Zabývá se i dlouhodobými problémy jako je nedostupnost kvalitního vzdělání a zdravotní péče nebo degradací životního prostředí. Humanitární a rozvojovou pomoc poskytl Člověk v tísni ve více než 50 zemích Evropy, Asie a Afriky. V rámci svých rozvojových projektů se organizace zaměřuje na zajištění základních životních potřeb (voda, zdravotnictví, vzdělávání, obživa) a na podporu vytváření sociálních programů, rozvoj místního podnikání a podporu občanské společnosti a dobrého vládnutí. Tyto projekty jsou realizovány např. v DR Kongu, Etiopii, Angole, Mongolsku, Kambodže nebo Rumunsku. Na začátku roku 2010 otevřel Člověk v tísni díky veřejné sbírce a darům firem čítající 50 milionů korun humanitární misi v zemětřesením postiženém Haiti. V Afghánistánu začala organizace působit v roce 2001 po pádu Talibanu a zaměřuje se na řešení dlouhodobých problémů obživy, vzdělání a rozvoje místních komunit. V říjnu 2012 otevřel Člověk v tísni misi v Jižním Súdánu. Na severu země se Člověk v tísni zaměřil především na oblast zemědělství jakožto hlavního zdroje obživy místních obyvatel. Zajištění dostatku jídla a zvýšení odolnosti lidí proti klimatickým šokům se stalo prioritou.

Válka na východní Ukrajině:

Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny, který začal v květnu 2014, dramaticky zhoršil životní situaci milionů místních obyvatel. Tisíce lidí přišly o střechu nad hlavou nebo živoří v dělostřelbou poničených domech. V oblastech postižených boji přišla většina lidí o práci, takže jsou závislí na pomoci zvenčí. Jeden milion lidí uprchl z oblastí bojů na území kontrolované ukrajinskou vládou.

Člověk v tísni těm nejpotřebnějším poskytuje okamžitou humanitární pomoc jako je jídlo, přístřeší, voda nebo krizovou psychosociální pomoc. Pomáhá s opravou poničených domů a poskytováním materiálu a vybavení na zimu. Také se zaměřuje na distribuci jídla, obnovu zdrojů obživy, zajištění bydlení (minimálně jedna teplá místnost v domě, oprava domů, granty na zajištění nájmu, distribuce topiva a vody).

Humanitární krize a občanská válka v Sýrii: V Sýrii probíhá největší humanitární krize současnosti. Polovina všech obyvatel byla nucena kvůli bojům opustit své domovy. Přes 4 miliony lidí uprchlo do jednoho ze sousedních států a 7,6 milionů Syřanů přebývá v provizorních podmínkách na útěku uvnitř země. O život již přišlo v důsledku bojů mezi 400 000 a 475 000 lidí , nejméně stejně tolik jich zemřelo kvůli nedostupnosti základní zdravotní péče. Situace se dramaticky změnila také díky obrovské ofenzivě radikální islamistické skupiny Islámský stát (IS), která nyní ovládá třetinu Sýrie a značná území sousedního Iráku. Válka v Sýrii má také regionální dopad - od roku 2003 působí Člověk v tísni také v Iráku. Organizace se soustředí na programy, které by lidem pomohly lépe vzdorovat důsledkům krize v dlouhodobějším horizontu. Místním farmářům dodává řadu nedostupných semen a nářadí, čímž podporuje jejich zemědělskou činnost, nebo v bezpečnějších místech poskytuje místo potravinových balíčků poukázky na potraviny.

Programy sociální integrace

Působení neziskové organizace Člověk v tísni v České republice v roce 2016

Od roku 1999 Člověk v tísni pomáhá lidem žijícím v sociálním vyloučení a chudobě. Nejdříve pomáhal v oblasti vyloučených lokalit, kde začal s bezplatnou sociální terénní prací, tedy především s asistencí a poradenstvím v oblasti bydlení, zadluženosti a nezaměstnanosti. V následujících letech nabídku rozšířil o pracovní a právní poradenství, doučování, službu sociálního asistenta, policie a o nízkoprahová zařízení pro smysluplné trávení volného času dětí z chudých rodin.

V létě 2006 vznikly v rámci společnosti Člověk v tísni Programy sociální integrace (PSI), které nabízejí komplexní a vzájemně provázaný balíček služeb určený sociálně vyloučeným jedincům či rodinám (pomoc na úrovni individuální). Obcím, v nichž se sociálně vyloučené lokality nachází, zároveň nabízejí poradenství a asistenci při plánování jejich dalšího rozvoje (pomoc na úrovni lokální).

Programy sociální integrace v současné době působí ve více než 50 městech a obcích v sedmi krajích České republiky. Stávající pracovní tým čítá kolem 260 zaměstnanců – především terénních sociálních pracovníků, pracovních poradců, vzdělavatelů, právníků a koordinátorů. V Česku pomáhají obcím při zavádění odpovídajících sociálně integračních politik.

Člověk v tísni na Slovensku

V roce 2004 začal Člověk v tísni působit i na Slovensku, v romských osadách, kde hledá řešení především pro problémy vyplývající z extrémní chudoby místních obyvatel, nízké úrovně jejich vzdělání, dlouhodobé nezaměstnanosti a zdánlivě neproniknutelné bariéry mezi světem Romů a většinovou společností.

V roce 2016 se Člověk v tísni spojuje s partnerskou organizací Člověk v ohrožení, s níž už v minulosti intenzivně spolupracovala. Člověk v ohrožení působí jako samostatná slovenská organizace. Člověk v ohrožení nabízí komplexní pomoc a poradenství ve Sveržově, Petrovanech, Roškovci, Spišském Podhradie, Kojaticích a Plaveckém Štvrtoku; centrála je v Bratislavě.

K oblasti sociálního vyloučení se úzce váže i problém zadluženosti a dluhové pasti, který je svázán s nelegální lichvou a s trhem tzv. rychlých půjček poskytovaných nebankovními společnostmi i zavedenými bankovními domy. V roce 2010 proto Člověk v tísni navázal spolupráci s Českou bankovní asociací a společně obě instituce dosáhly odstranění neférových podmínek úvěrových smluv u všech českých bank – tzv. rozhodčích doložek. V roce 2011 završili pracovníci Člověka v tísni několikaletou analýzu trhu nebankovních půjček a zahájili další, která se věnuje problematice vymáhání dluhů. V roce 2011 také ČvT završil skoro tříletou kampaň Index predátorského úvěrování. Díky kampani drtivá většina společností pozměnila podmínky poskytování úvěrů.

Informační a vzdělávací projekty

Zahájení Příběhů bezpráví 2011. Hana Truncová přebírá Cenu Příběhů bezpráví za odvážné postoje a činy v období komunistického režimu.

Vzdělávací programy společnosti Člověk v tísni (Jeden svět na školách, Varianty, Polis, Migrace) se zaměřují nejen na studenty a pedagogy českých základních, středních škol a vysokých škol, ale i na další profesní skupiny, kterými jsou například pracovníci úřadů práce nebo policisté. Témata jako chudoba, globalizace, migrace nebo multikulturalismus jsou těmto skupinám přibližována prostřednictvím krátkodobých či dlouhodobých seminářů a didaktických materiálů jako jsou příručky nebo sady dokumentárních filmů. Vzdělávací programy jsou realizovány i pomocí dokumentárních filmů spojených s besedami (Jeden svět na školách) či informačním servisem a metodickou podporou v oblasti interkulturního a globálního rozvojového vzdělávání (Varianty) či podporou propojení institucí a neziskových organizací v lokalitách sociálního vyloučení (Programy sociální integrace). Program migrace spolupracuje s novináři na tom, aby zvětšili rozsah a zlepšili kvalitu zpravodajství o migraci a cizincích v Česku, a také zvýšili informovanost veřejnosti a zástupců státní správy o problémech, se kterými se migranti ve svém životě v ČR potýkají a které jim ztěžují integraci do společnosti.

Informační programy společnosti Člověk v tísni se zaměřují na českou veřejnost, státní správu a média. Prostřednictvím dlouhodobých i krátkodobých kampaní a projektů v podobě filmových promítání, debatních večerů, kreativních soutěží, informačních materiálů, ale i cest pro novináře jsou tyto cílové skupiny pravidelně seznamovány například s informacemi o rozvojové spolupráci (Rozvojovka, STOP dětské práci), o veřejných kampaních (Kampaň LIKVIDUJ!, Virus Free Generation, NEOnácek: Chcete ho?), o migraci a cizincích žijících v ČR (Migrace).

Významným počinem Člověka v tísni v boji proti dluhové pasti je žebříček společností poskytujících půjčky bez ručitele sestavený podle nevýhodnosti vstupních podmínek pro dlužníka (tzv. Predátorský index). Index je sestaven na základě srozumitelnosti vstupních podmínek, přítomnosti úroků z prodlení nad rámec zákonné úpravy, nákladů na jednu zpožděnou splátku v podobě sankcí, ceny produktu v případě řádného splácení a využívání rozhodčí doložky.

Festival Jeden svět

Člověk v tísni každoročně pořádá filmový festival na téma lidských práv s názvem Jeden svět. Tento festival během 19 let vyrostl v největší dokumentární filmový festival s tématikou lidských práv na světě. Festival pracuje s širokou definicí lidských práv, a proto v programu najdete nejen filmy o politických kauzách a rozvojových tématech, ale i o sociálních otázkách, životním prostředí a životním stylu. Jeden svět uvádí každý rok přes stovku kvalitních dokumentárních filmů z celého světa. Festival se koná v březnu v Praze, následně ve více než třech desítkách měst po celé České republice a v Bruselu. Divácky nejúspěšnější dokumenty z Jednoho světa jsou následně dostupné na webu www.promitejity. kde si je diváci a divačky mohou zdarma a legálně promítnout - nejen sobě, ale i svému publiku. Jeden svět získal v roce 2007 čestné uznání UNESCO za výchovu k lidským právům.

Na festivalu probíhají také diskuze s režiséry a režisérkami, hrdiny a hrdinkami filmů, lidskoprávními aktivisty i českými experty a expertkami. Diskutuje se po většině projekcí, každý večer probíhá v Městské knihovně v Praze jedna panelová diskuze na významné téma současnosti. V rámci festivalu se zároveň každoročně uděluje ocenění Homo Homini osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů.

Podpora lidských práv

Syrská učitelka Su`ád Nawfal převzala během zahájení festivalu Jeden svět lidskoprávní ocenění Homo Homini 2014.

Člověk v tísni působí na poli lidských práv od konce devadesátých let. Pomoc se týká řady zemí a oblastí, kde je situace setrvale špatná či se zhoršuje. Společnost se zaměřuje především na podporu politických vězňů a jejich rodin, obránců lidských práv, nezávislých novinářů a občanských iniciativ. Rodinám politických vězňů v tvrdě represivních režimech, jako je Barma nebo Kuba, poskytuje přímou finanční, humanitární a morální podporu, která je z podstatné části hrazena z prostředků Klubu přátel Člověka v tísni.

Centrum pro lidská práva a demokracii tak pracuje v několika tvrdých diktaturách a také několika zemích, kde se zkušenost s přechodem k demokracii v některých aspektech podobá té české. V současnosti realizuje programy ve východní Evropě (Arménii, Ázerbájdžánu, Moldavsku - Podněstří, Rusku a na Ukrajině), v Latinské Americe (na Kubě, ve Venezuele, v Ekvádoru a v Nikaragui) v Egyptě, Libyi a Vietnamu. Organizace se věnuje různým aktivitám, jejichž cílem je upozornit na porušování lidských práv ve světě a najít širší veřejnou a politickou podporu pro jejich ochranu.

Financování

Rozpočet Člověka v tísni je financován z několika zdrojů. V roce 2016 mezi hlavní zdroje příjmů Člověka v tísni patřily především zahraniční státní rozpočty, prostředky EU (Evropská komise a delegace EU), státní rozpočet ČR, prostředky zahraničních vlád a agentur OSN, nadací a nevládních organizací, dary od jednotlivců a firem, vlastní výnosy, místní rozpočty a operační programy. Některé aktivity Člověka v tísni jsou financovány za podpory pravidelných dárců a to zejména díky projektům Skutečná pomoc, Skutečný dárek a Klub přátel Člověka v tísni.

Skutečná pomoc je sbírka na dlouhodobou koncepční rozvojovou pomoc v zemích třetího světa. Na rozdíl od běžných humanitárních sbírek se tedy nezaměřuje na pomoc při aktuálních katastrofách nebo neštěstích, ale snaží se v jednotlivých zemích dlouhodobě zlepšovat dostupnost školství, zdravotnictví, vody a zdrojů obživy. Člověk v tísni realizuje díky sbírce Skutečná pomoc projekty v několika zemích jako jsou například Afghánistán, Kambodža, Angola, Etiopie, Namibie, Srí Lanka či Gruzie. Z výtěžku sbírky staví především školy a nemocnice, buduje zdroje pitné vody v suchých oblastech nebo podporuje drobné rolníky, aby dokázali uživit své rodiny.

Skutečný dárek je dalším z projektů financujících rozvojovou pomoc. Certifikáty, které si každý může zakoupit třeba v e-shopu Skutečný dárek, symbolizují určitou formu pomoci například kozu, slepici, zemědělské nářadí… Za rok 2015 bylo darováno 7 700 Skutečných dárků a od roku 2009 bylo rozdáno 4 822 koz, 1 053 ovcí a více než 13 000 kusů drůbeže.

Klub přátel Člověka v tísni funguje k okamžité pomoci obětem přírodních katastrof a válek. Díky tomu se při zemětřesení neztrácí drahocenný čas postupným sbíráním peněz, ale může se reagovat okamžitě, ve chvílích, kdy rychlost může znamenat další zachráněné životy.

Politická angažovanost a její kritika

Protikubánská demonstrace v Praze Říjen 2003: Štěpán Kotrba podal v souvislosti s údajnou politickou angažovaností ČvT stížnost Radě České televize.

Ruská obvinění, Čečensko, Ingušsko Březen 2005: V souvislosti se svou činností v Rusku (Čečensku a Ingušsku) byla organizace a její představitelé – spolu s řadou dalších NGOs a OSN – obviněni ruským týdeníkem Argumenty a fakta ze soustavné podpory čečenského separatismu a terorismu, mezi jinými i organizace Člověk v tísni tato obvinění odmítla. V témže roce Rusko organizaci vyhostilo, o dva roky později, v roce 2007, jí ale činnost v Čečensku a Ingušsku povolilo.

Kubánské obvinění, ECOSOC Leden 2006: V březnu 2009 informoval Štěpán Kotrba o tom, že v lednu 2006 byla organizace Člověk v tísni obviněna na půdě OSN – přesněji: Kubánským zastupitelem v jednání Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC) – že lhala v informacích poskytnutých výboru a je využívána vládou České republiky k plnění úkolů směřujících k destabilizaci, získávání nových politických přívrženců a z propagování změny režimu v různých zemích.

Šimon Pánek - zakladatel organizace Človek v tísni.

Kosovo, Jižní Osetie Březen, srpen 2008: Podle kritiků, autorů Britských listů, se organizace Člověk v tísni v některých konfliktech nechovala apoliticky a podporovala jen ty potřebné, kteří jsou „na správné straně barikády“. Např. v Kosovském konfliktu podporovala strádající Albánce, ale ne Srby, v konfliktu v Jižní Osetii podporovala potřebné Gruzínce, ale ne Osety

Zvědavec a Britské listy Březen 2009, červen a říjen 2010: Podle autora webu Zvědavec a autorů Britských listů není Člověk v tísni jen humanitární, ale především politická organizace řízená současnými i bývalými politiky. Uplatňuje dvojí „demokratický“ metr, kterým posuzuje závažnost světových krizí, konfliktů a pošlapávání lidských práv.

Britské listy Listopad 2002 Podle šéfredaktora webzinu se Člově v tísni zabývá i novinařinou a politikou, viz "Ta (Člověk v tísni) dnes rozsáhlým způsobem fušuje i do novinářského řemesla (zvláštní: mezinárodní humanitární organizace pomáhají lidem v krizových oblastech, ale úzkostlivě si dávají pozor na to, aby NIKDY nevystupovaly politicky - to by totiž jejich postavení v krizových oblastech zdiskreditovalo - a v žádném případě nefušují do novinařiny a nešíří po světě "dokumentární filmy""

NEOnácek: Chcete ho? / Imigranti: Chcete je? V roce 2008 organizovala kampaň „NEOnácek: Chcete ho?“, která vystupuje proti neonacismu. Kampaň byla kritizována pro svůj obsah osobnostmi z různých částí politického spektra. V reakci na tuto kampaň vznikla internetová kampaň „Imigranti: Chcete je?“, která prezentovala opačný postoj, podle jehož zastánců riziko pro českou společnost nepředstavuje neonacismus, který je okrajovým a přeceňovaným jevem, ale masivní imigrace.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Člověk v tísni na Wikimedia Commons
• jedensvet.cz – Oficiální stránky festivalu dokumentárních filmů o lidských právech
• skutecnapomoc.cz – Oficiální stránky dlouhodobé sbírky Člověka v tísni zaměřené na rozvojové projekty v chudých zemích
• clovekvtisni.cz – Oficiální stránky společnosti Člověk v tísni