Wikipedista:ZZaut/Pískoviště

HISTORICKÁ; OBDOBÍ
	PRAVĚK; (3 miliony – 3500 př. n. l., někde až do 6. stol. n. l.);
	Doba kamenná;
	Doba bronzová;
	Doba železná;
	STAROVĚK; (3500 př. n. l. – 6./7. stol. n. l.);
	Stěhování národů;
	STŘEDOVĚK; (6. – 15./16. století);
	Raný středověk;
	Vrcholný středověk;
	Pozdní středověk;
	NOVOVĚK; (15./16. století – současnost);
	Renesance;
	Raný novověk;
	Moderní dějiny;
	21. století;
	z • d • e;

Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulost Země či Vesmíru. Nicméně pojem vznikl v 19. století v archeologii a pokud se v učebnicích a odborné literatuře používá, znamená dějiny společností a kultur, které neznaly písmo nebo se nezachovalo, předhistorii či prehistorii.^[1]

Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od nejstarších nálezů (asi 3 miliony let př. n. l., rozhraní třetihor a čtvrtohor) do vzniku "vysokých kultur" a zavedení písma. K tomu došlo např. na Blízkém východě ve 4. tisíciletí př. n. l., v českých zemích de facto až v raném středověku. Pravěk je tak nejstarší a nejdéle trvající dějinnou etapou. Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání pro období pravěku kosterní pozůstatky a hmotné památky dávných kultur.

Přechodem k historii s písemnými záznamy, ze kterých čerpá historie, jsou písemné památky dosud nesrozumitelné, nerozluštěné. Zpravidla jsou to ty nejstarší zápisy na daném území.

Periodizace[editovat | editovat zdroj]

Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, se pravěk (na základě Thomsenovy třídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy):

Třídobá periodizace pravěkých dějin
Holocén
	Doba železná
	Mladší doba bronzová	Doba bronzová
	Střední doba bronzová
	Starší doba bronzová
	Eneolit (Doba měděná)	Doba kamenná
	Neolit
	Mezolit / Epipaleolit
	Pozdní paleolit		Paleolit
Pleistocén	Mladý paleolit
	Střední paleolit
	Starý paleolit
	Nejstarší paleolit
Pliocén
	.

Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
- Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.)
  - Nejstarší paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 1 000 000 př. n. l.)
  - Starý paleolit (1 000 000 př. n. l. ‒ 300 000 př. n. l.)
  - Střední paleolit (300 000 př. n. l. ‒ 40 000 př. n. l.)
  - Mladý paleolit (40 000 př. n. l. ‒ 10 000 př. n. l.)
  - Pozdní paleolit (10 000 př. n. l. ‒ 8 000 př. n. l.)
- Střední doba kamenná, mezolit (8000 př. n. l. ‒ místy 3000 př. n. l.)
- Mladší doba kamenná, neolit (na Blízkém východě 9000 př. n. l., ve střední Evropě 5500 př. n. l. ‒ 4000 př. n. l. a déle)
- Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná (4000 př. n. l. ‒ na Blízkém východě 3500 př. n. l., ve střední Evropě 2200 př. n. l.)
Doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
- Starší doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 1600 př. n. l.)
- Střední doba bronzová (1600 př. n. l. ‒ 1250 př. n. l.)
- Mladší doba bronzová (1250 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
Doba železná (750 př. n. l. ‒ 0)
- Starší doba železná, doba halštatská (750 př. n. l. ‒ 450 př. n. l.)
- Mladší doba železná, doba laténská (450 př. n. l. ‒ 0)

K tomu ve Střední a Východní Evropě přistupují další období bez domácích písemných pramenů:

Doba římská ve Střední Evropě (0 ‒ 400 n. l.)
Doba stěhování národů (5. století n. l. ‒ 6. století n. l.)

Jiné způsoby periodizace pravěku[editovat | editovat zdroj]

Pohár s vytlačovanou ozdobou (Japonsko, 10 000 př. n. l.)

1.) podle způsobu získávání potravy:

období přisvojovacího hospodářství. Člověk byl plně závislý na přírodě. Sbíral divoce rostoucí plodiny a lovil zvířata. Zemědělství neexistovalo.
období výrobního hospodářství. Toto období zahájila neolitická revoluce cca −10.000. Rozvíjelo se prvotní zemědělství. Z lovců a sběračů se stali výrobci potravy. Člověk byl samostatným a nezávislým na lovu a sběru.

2.) Podle technologie k výrobě nástrojů:

období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů.
období štípané industrie. Nejvhodnější surovinou byl pazourek.
období hlazené a vrtané industrie. Bylo to nejmladší a technologicky nejvyspělejší období.

3.) podle uspořádání společnosti:

období života v tlupě o 20–30 členech
období rodového uspořádání, přičemž se rozeznává matriarchát a patriarchát.^[zdroj?]

Doba kamenná[editovat | editovat zdroj]

Doba kamenná (cca 3 miliony let př. n. l. - 4. tis. př. n. l.) je období pravěku, kdy lidé používali kámen k výrobě nástrojů. Člověk používá kámen

Paeolit a mezolit[editovat | editovat zdroj]

Paeolit

Doba bronzová[editovat | editovat zdroj]

Doba Železná[editovat | editovat zdroj]

Přehledná tabulka[editovat | editovat zdroj]

doba	období	nástroje	ekonomika	sídla	společnosti	náboženství
Doba kamenná	Paleolit, Starší doba kamenná	Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – kyj, ostrý kámen, sekyra, oštěp, jehla, šídlo, párátko	Lov a sběr	Pohyblivý způsob života – jeskyně, chatrče z kůže, většinou při řekách a jezerech	Skupiny sběračů a lovců (25–100 osob)	Doklady víry v posmrtný život se objevují ve svrchním paleolitu jako rituální pohřby a kult předků.
	Mezolit, Střední doba kamenná	Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – luk a šíp, vrš, loďka	Lov a sběr		Kmeny a skupiny
	Neolit, Mladší doba kamenná	Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – dláto, motyka, pluh, jařmo, srp, ječmen, tkalcovský stav, keramika (hrnčířství) a zbraně	Neolitická revoluce – přechod k zemědělství. Sběr, lov, rybaření a domestikace	Statek, hospodářství	Kmeny, v některých společnostech se ke konci období objevují náčelníci
Doba bronzová		Měděné a bronzové nástroje, hrnčířský kruh	Zemědělství – chov dobytka, obdělávání půdy, řemesla, obchod	Statek, hospodářství
Doba železná		Železné nástroje		Vznik měst	Vznik říší ^{[pozn. 1]}

↑ Větší organizované společnosti vznikají v rané době bronzové v Egyptě, v Mezopotámii, v Indii a v Číně. V týchž oblastech se objevuje také písmo, snad vyjma Indie, u níž dosud chybí přesvědčivé důkazy, že tzv.protoindické písmo) skutečně písmem bylo. V pozdní době bronzové pak vznikají první říše.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Stonehenge, Anglie, 3. tisíciletí př. n. l.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Three-age system na anglické Wikipedii.

↑ Viz např. J. Pečírková a kol., Dějepis 6: Pravěk a starověk. Praha: Scientia 2001.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Bouzek, J. Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha: Triton, 2005 - 168 s. 17 cm ISBN 80-7254-685-6
Buchvaldek, M. et al. Archeologický atlas pravěké Evropy. Praha: Karolinum, 2007 - xxv, 721 s. ISBN 978-80-246-0774-0
Buchvaldek, M. et al. Dějiny pravěké Evropy. Praha: SPN, 1985 - 279 s.
Filip, J. Umělecké řemeslo v pravěku. Brno: "Zvláštní vydání...", 1997 - 131 s., XVI s. ISBN 80-85436-58-2
POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis pro gymnázia a střední školy 1: Pravěk a starověk. Redakce Miroslav Buchvaldek, Václav Marek, Vratislav Hanzlík; ilustrace Václav Hanuš (grafická úprava), Josef Spurný (mapy); koncepce řady učebnic Petr Čornej. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 2004. 144 s. ISBN 80-7235-145-1. Kapitola Pravěk, s. 18, 22, 27, 30, 34, 36, 37.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu ZZaut/Pískoviště na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Praehistorie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[Poznámka1-2] Větší organizované společnosti vznikají v rané době bronzové v Egyptě, v Mezopotámii, v Indii a v Číně. V týchž oblastech se objevuje také písmo, snad vyjma Indie, u níž dosud chybí přesvědčivé důkazy, že tzv.protoindické písmo) skutečně písmem bylo. V pozdní době bronzové pak vznikají první říše.

[1] Viz např. J. Pečírková a kol., Dějepis 6: Pravěk a starověk. Praha: Scientia 2001.

[1]

[pozn. 1]