Jho

Volské jho přes čelo (dělené)

Volské jho před kohoutek (Španělsko)

Volské jho za rohy (Chile)

Volské jho (Baskicko)

Jho nebo též jařmo je část postroje tažných zvířat, která přenáší tažnou sílu na pluh. Zprvu patrně jen dřevěná tyč, upevněná jednomu zvířeti přes čelo, později různě tvarovaná, která spojuje dvě zvířata do páru. Upevňovalo se na čelo, za rohy nebo před kohoutek. První zmínky o jhu jsou z období okolo roku 4000 př. n. l. Již od 10. století bylo postupně vytlačováno efektivnějším a pro zvířata pohodlnějším chomoutem.

Původ slova

Jedná se o velmi starý zemědělský pojem. České slovo "jho" je odvozeno od staroslověnského igo a praslovanského *jъgo. To - stejně jako sanskrtské yugám, řecké zygos a latinské jugum - odkazuje k indoevropskému jugom a jeug-, zapřahat. Latinské jungere pak dostalo obecný význam "spojovat" a vytvořilo množství dalších složenin (con-jungere, conjunctio, conjugium atd.).

Jiné významy

• Jho znamenalo také dřevěnou tyč na nošení (vyvážených) břemen, např. vody, a odtud také vahadlo.
• V přeneseném významu se používá k označení těžkého údělu (ujařmený lid).
• V technice se tento termín užívá pro některé součástky, podobné původnímu jhu.
• V anatomii označuje pojem jařmový oblouk (arcus zygomaticus) kostěný lícní oblouk tvořený výběžky spánkové a lícní kosti. Upíná se zde povrchová spánková vazivová povázka a začíná zevní zvýkací sval (musculus masseter).
• V botanice - jařmo (jugum) je pár vstřícných nebo střídavých lístků u listů zpeřených.
• V Indickém národním náboženství (hinduismus) - se k vysvobození z koloběhu životů využívá systematicky propracované cesty - Jóga (cvičení k dosažení kontroly nad svým vlastním tělem a myslí)

Odkazy

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Jho. Sv. 13, str. 347

Související články

• chomout

Externí odkazy

• (anglicky)
• Online etymology dictionary, heslo Yoke