Chomout

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Postroj tažného koně s chomoutem a postraňky

Chomout je část postroje tažných zvířat, pokud se zapřahají do pluhu, do vozu nebo do kočáru. Chomout umožnil daleko lepší využití tažné síly zvířat a v Evropě způsobil v raném středověku revoluci v obdělávání půdy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Chomout tvoří dva dřevěné nebo železné oblouky, spojené do oválného tvaru () a potažené kůží. Potah bývá vycpán slámou, aby chomout zvíře netlačil. Koním se chomout navléká přes hlavu, což u hovězího dobytka není kvůli rohům možné. Oblouky chomoutu pro hovězí dobytek proto bývají spojeny jen nahoře, navlékají se na krk zvířete shora a dole svazují řemenem. Po stranách chomoutu jsou oka, na něž se připojuje oj nebo postranní tažné řemeny.

Historie a význam[editovat | editovat zdroj]

České slovo chomout (podobně jako německé Kumt nebo Kummet, polské chomąto a praslovanské chomǫtъ) pochází patrně z mongolského chomt, množné číslo chomut, takže do východní a střední Evropy přišel zřejmě z východu.[1] Nejstarší doklady o chomoutech pocházejí ze severní Číny ze třetího století n. l. Do Evropy přišel v 9.-10. století, rozšířil se do 12. století a nahradil zde starší jho (jařmo). Protože zejména koně netlačil ani neškrtil jako některé dřívější postroje, mohli vyvinout až pětinásobně větší tažnou sílu a kůň také táhne o polovinu rychleji než vůl. Chomout tak umožnil podstatně hlubší orbu, což se projevilo na podstatném zvýšení zemědělského výnosu.

Metaforické užití[editovat | editovat zdroj]

Chomout – podobně jako starší jho a jařmo - znamená zapřažení do těžké práce, jehož se zvíře nemůže zbavit. Od slova jařmo pochází sloveso ujařmit a také jho se dnes užívá jako metafora poddanosti a zapřažení. Proto se chomout dnes nejčastěji vyskytuje při svatbě a navléká ženichovi na krk jako znamení ztracené svobody. Slovo se používá také jako nadávka pro hloupého, nešikovného člověka: "Ty jsi ale chomout!"

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Chomout. Sv. 4, str. 1380

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V. Machek, Etymologický slovník. Praha 1970, heslo Chomout.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.