Vitalij Kličko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
2014-09-12 - Vitali Klitschko - 9019.jpg
Příbuzenstvo
bratr Vladimir Kličko

Vitali Volodymyrovyč Kličko (ukrajinsky Віта́лій Володи́мирович Кличко́, českým přepisem Vitalij Volodymyrovyč Klyčko, často uváděn jen jako Vitali Kličko; * 19. července 1971 v Bělovodsku blízko Biškeku v Kyrgyzské SSR) je ukrajinský politik, od roku 2014 starosta Kyjeva a bývalý boxer.

Jedná se o staršího bratra Vladimira Klička, taktéž známého boxera, který momentálně vlastní zbylé tři hlavní pásy těžké váhy - WBA super, WBO a IBF + méně prestižní pás IBO. Bratři jako děti prožili pár let (1980-1985) v Čechách v Mimoni, kde chodili také do místní školy určené dětem sovětských vojáků, dnes Gymnázium Mimoň.[1]

Mezi boxery má přezdívku Dr. Iron Fist ("Železná pěst").[2]

Kickbox[editovat | editovat zdroj]

  • 1992 Poražen ve finále mistrovství Evropy knockoutem od Angličana Pelé Reida
  • 1993 porazil v Japonském smíšeném boji Ryushi Yanagisawu podle zvláštních pravidel bez nizkých kopů
  • 1994 porazil Richarda Vince ve druhém kole KO, který byl do té doby držitelem titulu ISKA

Amatérská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vitalij drží v amatérském ringu bilanci 195 vítězství z toho 80 Knockoutů a jen 15 proher

Úspěchy:

  • 1994 Světový šampionát: Thajsko - Bangkok

Výhra v 5. kole s Young Hyu Ahnem (Jižní Korea) Prohra na body 9:10 se Svilenem Rusinovem (Bulharsko)

  • 1995 Světový vojenský šampionát - Tunisko (Stříbro)

Prohra ve finále s Alexeiem Lezinem (Rusko) na body 1:10

  • 1995 Světový šampionát: Německo - Berlín (Stříbro)

Výhra ve 2. kole nad Gitasem Juskeviciusem (Litva)

Výhra ve 2. kole nad Attilou Levinem (Švédsko) 

Výhra na body 6:5 s Renem Monsesem (Německo)

Prohra ve finále s Alexeiem Lezinem (Rusko) na body 3:12

  • 1995 Světový vojenský šampionát - Itálie (Zlato)

Výhra v 1. kole nad Kennethem Horsleyem (USA)

Výhra v 1. kole nad Svilenem Rusinovem (Bulharsko)

Výhra ve finále s Alexeiem Lezinem (Rusko) na body 10:6

Profesionální kariéra[editovat | editovat zdroj]

  • Vitali započal svou úspěšnou boxerskou kariéru mezi profesionály 16. 11. 2006 výhrou ve druhém kole knockoutem Amričana Tony Bradhama.
  • 2. 5. 1998 Získal Vitali svůj první pás mezi profesionály a to Interkontinentální titul organizace WBO, když v pátém kole technickým KO ukončil duel s

Američanem Dickem Ryanem.

  • 24. 10. 1998 obral o Evropský titul EBU Němce Maria Schiessera, kterého porazil TKO již ve druhém kole. Tento titul následně úspěšně dvakrát obhájil (Ismael Youla a Francesco Spinelli)
  • Den D přišel 26. 6. 1999 kdy se do ringu postavil ke svému prvnímu titulovému zápasu proti dosavadnímu šampiónovi WBO Herbie Hidovi, ale zápas měl nečekaně rychlý průběh, když ho Vitali sestřelil již ve druhém kole a stal se tak mistrem světa organizace WBO. Mistrovský titul 2x úspěšně obhajil proti Edu Mohanemu a Obedu Sullivanovi. Obě obhajoby skončili před časovým limitem.
  • 1. 4. 2000 se postavil do ringu ke své třetí obhajobě mistra světa WBO na Německé půdě proti Chrisu Byrdovi z USA, zápas se ovšem nevyvíjel podle představ, protože v 9. kole byl zápas zastaven a ukončen pro zranění ramena Vitali Klička a o pás tak přišel. Téhož roku ovšem proti Timo Hoffmannovi získal opět Evropský pás EBU a proti Orlinu Norrisovi Interkontinentální pás WBA
  • 21. 6. 2003 se stal realitou dlouho očekávaný soboj a to s legendárním Britem a světovým šampiónem Lennoxem Lewisem o tituly WBC a IBO. Zápas to byl opravdu na ostří nože a oba soupeři si nic nedarovili a většina úderů obou boxerů našla svůj cíl. Nicméně Lewisovi údery více deformovali Kličkův obličej a lékař správně duel nechal ukončit v 6. kole. Co se týče bodů, na ty průběžně vedl Kličko shodně u všech bodových 58:56. Lennox Lewis po tomto duelu ukončil svou profesionální kariéru a uzavřel tak jednu významnou kapitolu těžké váhy.
  • 24. 4. 2004 Dostal Vitali další příležitost získat titul mistra světa, tentokrát organizace WBC proti přemožiteli jeho bratra Corrie Sandersovi, který doslova s Wladimirem vytřel ring. Ovšem tento zápas byl zcela jiný příběh, Vitali celý zápas určoval tempo zápasu a vosmém kole se radovaz z vítězství a z nového titulu, který už nepusti do ukončení své kariéry 8. 9. 2012. Do té doby tento tiul obhájil celkem 11x a to v pořadí: 11. 12. 2004 Danny Williams, poté na 4 roku přerušil ze zdravotních důvodu kariéru a pokračoval 11. 10. 2008 Samuel Peter, 21. 3. 2009 Juan Carlos Gomez, 26. 9. 2009 Chris Arreola, 12. 12. 2009 Kevin Johnson, 29. 5. 2010 Alebert Sosnowski, 16. 10. 2010 Shannon Briggs, 19.3.2011 Odlanier Solis, 10. 9. 2011 Tomasz Adamek, 18. 2. 2012 Dereck Chisora a 8. 9. 2012 Manuel Charr.
  • Po ukončení kariéry mu tehdejší prezident organizace WBC José Sulaimán udělil status čestného šampióna, což znaméná, že v případě návratu do ringu se bude moci ihned utkat o tento titul.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Je vůdcem politické strany Ukrajinská demokratická aliance za reformy ÚDER (UDAR) ukrajinsky Український Демократичний Альянс за Реформи - УДАР»), která v parlamentních volbách na Ukrajině v roce 2012 získala 14 % hlasů a umístila se na třetím místě.

V roce 2014 se stal jednou z hlavních tváří protestů „Euromajdan“. Po úspěšném prozápadním převratu v Kyjevě a zhoršení vztahů s Ruskem v souvislosti s krymskou krizí vyzval ukrajinský parlament k mobilizaci armády.[3]

V roce 2014 Vitalij vzdal kandidaturu na ukrajinského prezidenta, ve které podpořil pozdějšího vítěze, podnikatele Petra Porošenka. Sám nakonec kandidoval na starostu Kyjeva, ve volbě hladce vyhrál, a to se ziskem 57 % hlasů.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VAVROUŠKA, Petr. Šťastné děti okupantů. rozhlas.cz [online]. 2011-1-1 [cit. 2014-1-20]. Dostupné online.  
  2. http://www.independent.ie/world-news/europe/boxing-hero-dr-ironfist-emerges-as-leader-of-ukraine-protesters-29811312.html
  3. Článek na portálu bbc.co.uk (ruská služba) (rusky)
  4. Starostou Kyjeva se stal bývalý boxer Kličko. Česká televize [online]. 2014-5-25. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]