Bitva o Melitopol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva o Melitopol
konflikt: Ruská invaze na Ukrajinu
Přibližná situace těsně po ruské invazi
Přibližná situace těsně po ruské invazi

Trvání27. únor 20221. březen 2022
MístoMelitopol
Souřadnice
PříčinyRuská invaze na Ukrajinu
VýsledekRuské vítězství
Strany
RuskoRusko Rusko UkrajinaUkrajina Ukrajina
Velitelé
neznámé Vitalij Nevinsky
Síla
Ozbrojené síly Ruské federace Ozbrojené síly Ukrajiny

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Melitopol byla vojenským střetnutím mezi ruskou a ukrajinskou armádou během Ruskem vedené chersonské ofenzívy při invazi na Ukrajinu v roce 2022. Probíhala od 25. února do 1. března 2022, kdy bylo město obsazeno ruskými silami postupujícími z okupovaného Krymu. Ty se díky tomu mohly následně připojit k bitvě o strategicky významné město Mariupol a zajistit jeho obklíčení.

V Melitopolu a okolí však i po dobytí ruskými vojsky působilo silné partyzánské hnutí, které podnikalo množství sabotážních akcí, útoky na lokální proruské autority i přepady ruských vojenských jednotek.[1]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Melitopol byl před ruskou invazí druhým největším městem Záporožské oblasti s takřka 150 tisíci obyvateli. Leží na křižovatce silnic M-14 (E 58) a M-18 (E 105) a elekrifikované železniční trati mezinárodního významu ze Záporoží na Krym. Vzhledem k rovinatému terénu jižní Ukrajiny tvořilo město vzhledem ke své velikosti jedinou významnou překážku pro útok z Krymu na Mariupol.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. února v 10.30 ruská vojska vstoupila do města. Podle guvernéra Záporožské oblasti Oleksandra Starucha Rusové ostřelovali obytné budovy i nemocnici, přičemž zabili 4 a zranili 10 lidí. Město padlo do rukou Rusů, protiútok Ukrajinců ho však dobyl zpět. 26. února na některých administrativních budovách města vlály ruské vlajky, ale ve městě stále probíhaly boje. 1. března Rusové zahájili nový útok na Melitopol a okolní města. Starosta Melitopolu Ivan Fedorov později oznámil, že město je dobyto Rusy.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Již v prvních dnech po dobytí města se v Melitopolu odehrály masové protesty, které se Rusové snažili rozehnat střelbou do vzduchu.[2] 11. března došlo k únosu starosty města Ivana Fedorova, propuštěn byl o několik dnů později výměnou za devět ruských vojáků.[3] V oblasti se následně rozšířil ozbrojený odpor vedený příslušníky ukrajinských speciálních sil a místními partyzány. Do konce května 2022 si ukrajinská strana nárokovala například zničení obrněného vlaku, poškození úseku železniční trati a více než 100 zabitých ruských vojáků.[1] Jedním z cílů ukrajinských sil bylo také zabránění konání referenda o připojení území k Ruské federaci.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MAGALHÃES, Filip. „Vypadneme odsud, ku*va.“ Ukrajinští partyzáni vsadili na totální odpor a stávají se noční můrou Rusů. hn.cz [online]. 2022-06-11 [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  2. PIKA, Tomáš. ‚Pryč z Ukrajiny. Fašisti.‘ Proti ruské okupaci v jihoukrajinském Chersonu protestovaly tisíce lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-03 [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  3. KLÍMA, Eduard. Starosta výměnou za devět „dětí“. Ukrajina osvobodila uneseného politika. Seznam Zprávy [online]. 2022-03-17 [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  4. Ukrajinci vyhodili v Melitopolu do povětří štáb proruského politického hnutí. Plánoval referendum. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-09-08 [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]