Vickers VC10

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
VC10
Royal Air Force VC-10 K3
Royal Air Force VC-10 K3
Určení dopravní letoun
Výrobce Vickers-Armstrongs
Šéfkonstruktér George Edwards
První let 29. června 1962
Zařazeno 29. dubna 1964 (BOAC)
Charakter Vše službě
Uživatel BOAC
East African Airways
Ghana Airways
Royal Air Force
Výroba 1962 — 1970
Vyrobeno kusů 54

Vickers VC10 je britský čtyřmotorový dopravní letoun poháněný dvouproudovými motory, který byl konstruován v druhé polovině 50. let 20. století. Ačkoliv jeho výroba nedosáhla vysokých počtů a rozhodně neznamenal obchodní úspěch, jeho význam spočívá v tom, že na něm byly použity vůbec první sériově vyráběné dvouproudové motory typu Rolls-Royce Conway. Zároveň se jednalo i o poslední konstrukci, vzniklou ještě pod jménem Vickers – záhy poté tato firma, jeden z nejstarších leteckých výrobců vůbec (firma zahájila podnikání v oboru letectví již roku 1908, tehdy ještě pod jménem Vickers, Sons and Maxim), v rámci postupných reorganizací britského leteckého průmyslu zanikla jako samostatný subjekt.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Kokpit

Vznik typu VC10 lze vysledovat až k prvním studiím projektu z května 1956. Po ne zcela šťastném zastavení prací na stroji Vickers Type 1000 z řady návrhů postupně vykrystalizoval typ, který měl splňovat požadavky společností BEA i BOAC, přičemž původně třímotorový projekt (z října 1956) s dvouproudovými motory Conway byl přepracován na čtyřmotorový se stejnými motory. První prototyp vzlétl 29. června 1962 z letiště v Brooklands pilotován Jockem Brycem a Brianem Trubshawem (výrobní číslo 803, G-ARTA), sešrotovaný v roce 1974. Do zkoušek se mezitím připojily další dva prototypy určené pro leteckou společnost BOAC (804, G-ARVA a 805, G-ARVB). První let s platícími cestujícími proběhl 29. dubna 1964 na lince Londýn-Lagos aerolinkou BOAC. Do konce roku obdržela 12 kusů letounů VC-10, které nasadila na linky do Afriky a na dálný východ.

Snaha o zvýšení kapacity a zlepšení ekonomie provozu vedla k započetí konstrukčních prací na prodloužené variantě označené Super VC-10. Takto upravený prototyp poprvé vzlétl 7. května 1964 (výr.č. 851, G-ASGA). Sériové stroje zakoupila opět BOAC, pět kusů převzala East African Airways Corporation. 26. listopadu 1965 odstartoval ke svému prvnímu letu VC-10C. Mk1 pro RAF. Všech 14 vyrobených kusů bylo přiděleno k transportní 102. squadroně v Brize Norton. Celkem byly od června 1962 do 16. února 1970, kdy byl zalétán poslední letoun Super VC-10, postaveny a předány 32 letouny VC-10 a 22 letouny Super VC-10. Mezi další provozovatele patřily např. také Nigeria Airways (výr.č.804), Air Ceylon (výr.č.814) či Gulf Air (výr.č. 806, 809, 811, 812, 813 a 814). Super VC-10 výr.č. 853 je umístěn v leteckém muzeu v Duxfordu.

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Silueta VC10

VC10[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 5
  • Počet cestujících: 115-135
  • Rozpětí: 44,552 m
  • Délka: 48,362 m
  • Výška: 12,040 m
  • Nosná plocha: 264,87 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 63 278 kg
  • Vzletová hmotnost: 141 521 kg
  • Max. trvalá rychlost: 933 km/h
  • Ekonomická cestovní rychlost: 875 km/h
  • Dostup: 11 582 m
  • Dolet: 10 841 km (s max. zásobou paliva)
  • Pohonná jednotka: čtyři dvouproudové motory Rolls-Royce Conway 540
  • Tah motoru: 21,000 lbf (93,41 kN)

Super VC10[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 5
  • Počet cestujících: 139-163
  • Rozpětí: 44,552 m
  • Délka: 52,324 m
  • Výška: 12,040 m
  • Nosná plocha: 272,39 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 66 660 kg
  • Vzletová hmotnost: 151 953 kg
  • Max. trvalá rychlost: 933 km/h
  • Ekonomická cestovní rychlost: 886 km/h
  • Dostup: 11 582 m
  • Dolet: 11 045 km (s max. zásobou paliva)
  • Pohonná jednotka: čtyři dvouproudové motory Rolls-Royce Conway 550
  • Tah motoru: 22,500 lbf (100,085 kN)

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • HIEMINGA, Jelle. A Little VC10derness [online]. [cit. 2008-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  • HAYLES, John. Aircraft of the World: Vickers VC10 [online]. 2003-05-06, rev. 2003-06-29, [cit. 2008-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Vickers VC10 ve Wikimedia Commons