Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Liberec

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola Liberec
Informace
ZkratkaSPŠSE a VOŠ
Právní formapříspěvková organizace
ZřizovatelLiberecký kraj
Datum založení1876
Počet žáků763 (7. prosince 2016)
Zaměstnanci
ŘeditelIng. Jaroslav Semerád
ZástupceMgr. Aneta Rozkovcová
Ing. Radek Havlík
Poloha
MěstoLiberec
AdresaMasarykova 3
460 84 Liberec 1
Zeměpisné souřadnice50°46′23,38″ s. š., 15°3′50,93″ v. d.
Map
Identifikátory
IČO46747991 (VR)
REDIZO600020398
Oficiální webhttp://www.pslib.cz
Obory vzdělání
 

26-41-M/01 elektrotechnika
18-20-M/01 informační technologie
23-41-M/01 strojírenství

78-42-M/01 technické lyceum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola (SPŠSE a VOŠ) v Liberci (plným názvem včetně adresy Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3, příspěvková organizace) je střední průmyslová škola založená již roku 1876, čímž byla po brněnské a černovické (dnes ležící na Ukrajině) třetí nejstarší takovou školou mimo samotné Rakousko a dnes tak je druhou[1] nejstarší průmyslovou školou na území Česka. Areál školy u tramvajové trati na Masarykově třídě navštěvuje ročně asi 700 studentů šesti studijních oborů střední a vyšší odborné školy. Studium všech oborů střední školy je zakončeno maturitní zkouškou, studium školy vyšší odborné končí absolutoriem a získáním titulu diplomovaný specialista (DiS.) v oboru počítačové systémy.

Studijní obory

Strojírenství

Historicky nejstarším oborem na škole je strojírenství (23-41-M/001). Jeho základem je znalost základních vlastností materiálů a technologických postupů při jejich zpracovávání. Absolventi oboru umí tyto postupy volit s ohledem na cenu i bezpečnost, dokážou navrhovat jednotlivé strojní součásti i celé mechanismy, znají principy měřících a regulačních zařízení a také automatického řízení strojů. Dokážou pracovat s programy CAD, CAM a s CNC stroji. Ročně se otevírají dvě třídy, jejichž označení začíná písmenem S, každá se svou specializací: Počítačová podpora techniky a Mechatronika.

Elektrotechnika

Obor Elektrotechnika (26-41-M/01) umožňuje svým absolventům široké možnosti dalšího uplatnění, počínaje mikroelektronikou, přes řídící jednotky PLC, robotiku, elektrické pohony, až k domovním a průmyslovýnm rozvodům a elektrárnám. Každý rok se otevírají dvě třídy, každá se svým vlastním zaměřením: jedním je průmyslová elektrotechnika, výkonová elektronika a řídící systémy, druhým automatizace a sdělovací technika.

Informační technologie

Obor Informační technologie je čtyřletý maturitní zkouškou zakončený studijní obor vycházející z RVP Informační technologie (18-20-M/01). Příprava žáků je zaměřena na oblasti spojené s programováním a vývojem software, operační systémy a počítačové sítě.

Technické lyceum

Od klasických technických studijních oborů se technické lyceum (78-42-M/001) liší zaměřením na výuku přírodovědných předmětů – především matematiky a fyziky. Velká hodinová dotace patří také cizím jazykům (povinně je vyučována angličtina i němčina) a výpočetní technice. Po stránce odborné je obor zaměřen rovnoměrně mezi strojírenství na straně jedné a počítačovou grafiku, webdesign na straně druhé. I když jsou absolventi připravováni především ke studiu na technických a přírodovědných vysokých školách, získávají také úplné střední odborné vzdělání.

Počítačové systémy

Studium v oboru počítačové systémy (26-31-N/015) na vyšší odborné škole je určeno pro maturanty ze všech středních škol, je zakončeno absolutoriem a úspěšný absolvent získává oprávnění používat titul diplomovaný specialista (DiS.) v oboru počítačové systémy. Od bakalářského studia organizovaného na vysokých školách se liší zejména větším zaměřením na praktickou část výuky, jejíž část se odehrává přímo v podnicích. Absolventi oboru jsou připraveni vykonávat většinu činností souvisejících se zaváděním výpočetní techniky v průmyslových podnicích a nejrůznějších institucích.

Historie

  • 1868: Liberecká městská rada podala žádost Zemskému sněmu ve Vídni o příspěvek na založení státní průmyslové školy
  • 17. říjen 1875: Císařské rozhodnutí o založení průmyslové školy v Liberci.
  • 5. leden 1876: Škole jsou přiděleny prozatímní prostory v budově Rudolfova starobince (dnešní ZŠ).
  • 29. srpen 1876: Ministerstvo školství schválilo učební plány pro tři oddělení: chemické, stavební a strojní ve třech větvích: vyšší průmyslové škole, mistrovské škole a pokračovací škole kresličské a modelářské.
  • 28. říjen 1876: Výuka na K. K. Staatsgewerbeschule in Reichenberg je slavnostně zahájena, zatím jen ve stavebním a strojním oddělení.
  • 1. září 1877: Zahajuje výuka také v oddělení chemickém.
  • 1879: První maturitní zkoušky na stavebním a strojním oddělení.
  • září 1879: Otevřena první budova školy – chemický pavilon (č.p. 445–I).
  • 1882–1884: Podél ulice Císaře Josefa (dnešní Masarykovy třídy) vystavěn přední trakt třípodlažní hlavní školní budovy v novorenesančním slohu (č.p. 460–I). Stavbu provedl liberecký stavitel Adolf Bürger.
  • 1885: Postavena první část přízemní budovy dílen.
  • 1892: Postavena druhá, dvoupodlažní část budovy dílen.
  • 1895–1897: Proběhla druhá etapa výstavby hlavní budovy, kdy byly kolmo na stávající trakt přistavěna dvě křídla. Tím byla ukončena výstavba areálu školy vyprojektovaného jejím profesorem F. X. Dautem.
  • 1911: Škola zakoupila první osobní automobil a začala pořádat řidičské kurzy.
  • 1920: Čeština se stala povinným vyučovacím předmětem, odborné předměty se stále vyučují v němčině.
  • 1922: Modernizace vybavení strojních dílen a reforma učebních plánů.
  • Konec 30. let: Původní objekt dílen je přestavěn na dvoupodlažní budovu.
  • 1937: Vznikla státní československá průmyslová škola, jejím sídlem je Appeltův dům (dnešní stavební průmyslová škola), o rok později již ani nezahájila.
  • Za druhé světové války dochází vzhledem k odchodu studentů na frontu k postupnému útlumu výuky.
  • 1945: Po skončení války je přípravou výuky na Státní průmyslové škole v Liberci pověřen profesor Jaroslav Tomsa.
  • 1. září 1945: Zahájeno pravidelné vyučování v odděleních: vyšší škola strojnická, vyšší škola chemická,vyšší škola stavitelská, mistrovská škola strojnická, mistrovská škola elektrotechnická, odborná škola pro drogisty. Škola měla 11 tříd, 418 žáků (6 dívek) a 19členný profesorský sbor.
  • 1947: První poválečné maturitní zkoušky.
  • 1948: Za svou činnost v Československém junáku byl z funkce ředitele odvolán profesor Tomsa.
  • 1949–1950: Oprava chemického pavilonu a adaptace dvou místností v suterénu hlavní budovy na provizorní tělocvičnu.
  • 1951: Došlo ke změně názvu školy na Vyšší průmyslovou školu v Liberci se čtyřletými školami vyššími: chemickou, strojnickou a stavební a dvouletými školami elektrotechnickou a strojnickou.
  • 1952: S podporou školy bylo rozhodnuto postupně přesunout chemickou průmyslovku do Ústí nad Labem. Od školního roku 1954/55 tak nebyly otevírány první ročníky v tomto oboru.
  • 1952/1953: Svou činnost zahájila večerní škola, která měla umožnit mnoha pracovníkům průmyslu doplnit si vzdělání.
  • 1. září 1953: Odštěpením vznikla samostatná stavební průmyslovka, jejím sídlem je stal Appeltův dům na Sokolovském náměstí a ředitelem Jan Tauš.
  • 1953: Část učitelů přešla na novou Vysokou školu strojní, tím však došlo na škole průmyslové ke kritické personální situaci, kdy výuku strojírenství zajišťoval jediný strojní inženýr a dva průmyslováci.
  • 1954/1955: Opět byl změněn název školy, tentokrát na Průmyslová škola v Liberci. Ústav měl tři oddělení: strojní, elektrotechnické a již končící chemické.
  • 1. srpen 1961: Oddělení školy denní a večerní mělo zkvalitnit výuku na obou školách. Školy nadále sdílely stejné prostory, byly však odděleny personálně a organizačně.
  • 1. září 1963: Byl poprvé otevřen studijní obor Měřící a řídící technika, na škole se tak vyučovala jak silnoproudá, tak i slaboproudá elektrotechnika.
  • 1. září 1969: Na škole se vyučuje nový studijní obor: Přístrojová a automatizační technika.
  • 1975: Byly zprovozněny nové šatny.
  • 1975–1979: Výstavba školní tělocvičny v rámci akce Z.
  • 1984: Zrušení středních škol pro pracující – tímto končí večerní škola.
  • 1990: Škola získala první počítačovou učebnu v sestavě 8+1 PC 386 SX.
  • 1. leden 1991: Získání právní subjektivity. Zřizovatelem školy bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Byla také obnovena činnost školní autoškoly, trvala však jen do roku 2001.
  • 1991: Původní studijní obory byly nahrazeny novými: strojírenská technická administrativa, strojírenství, slaboproudá elektrotechnika a elektrotechnika.
  • 1. září 1992: Otevřeno denní studium pro vyučené.
  • 1993: Postavena spojovací chodba mezi hlavní budovou a objektem laboratoří. Na školu přešla Soukromá střední odborná škola technická a její pedagogové se začlenili do průmyslové školy.
  • 1994: Parková úprava školního dvora. Škola se komutovanou telefonní linkou připojila k internetu.
  • 1995: Zrušení pomaturitního studia.
  • 1995/1996: Rok 120. výročí založení školy a 50. výročí její české éry byl slavnostně zahájen v libereckém Domě kultury. Škola měla 708 žáků ve 25 třídách, výuku zajišťovalo 71 vyučujících, o provoz školy se staralo dalších 15 pracovníků. V tomto roce zároveň zahájila činnost Rada studentů složená ze zástupců všech tříd.
  • 20. prosinec 1995: Připojení školy optickým vláknem do sítě CESNET.
  • září 1996: Otevření prvního ročníku vyšší odborné školy s oborem Počítačové systémy.
  • 1. září 1997: Otevření studijního oboru Elektronické počítačové systémy.
  • 1. duben 2001: Zřizovatelem školy se stal Liberecký kraj.
  • 2003: Otevřen studijní obor Technické lyceum.

Významné osobnosti

Ředitelé

  1. 1876–1877: Gustav Martin Wunder[2] (*26. 10. 1830, † 20. 9. 1885)
  2. 1877–1907: Franz Richter († 18. 8. 1907)
  3. 1907–1913: Hans Hartl († 11. 10. 1939), matematik a fyzik
  4. 1913–1922: Ferdinand Breinl (1857–1922)
  5. 1922–1924: Karl Hanofsky († 1931), pouze zastupující ředitel, nebyl jmenován
  6. 1924–1938: Dr. techn. Paul Artmann
  7. 1938–1945: Jakob Müller
  8. 1945–1948: Jaroslav Tomsa (13. 7. 1906 – 15. 8. 2000)
  9. 1948–1952: Ing. Jan Cibulka (28. 7. 1903 – 5. 1. 1989)
  10. 1952–1953: Luboš Kopáč (29. 9. 1908 – 11. 3. 1983)
  11. 1953–1954: Josef Brzák (7. 6. 1910 – 19. 10. 1972)
  12. 1954–1961: Stanislav Braun (20. 3. 1908 – 11. 9. 1966)
  13. 1961–1966: Ing. Vladimír Broul (6. 2. 1913 – 7. 1. 1999)
  14. 1966–1970: Ing. Zdeněk Dlouhý (* 6. 1. 1933)
  15. 1970–1990: Ing. Adolf Skopový (* 3. 3. 1931)
  16. 1990–2004: Mgr. Miroslav Franěk (30. 7. 1941 – 19. 9. 2011)[3]
  17. 2004–2016: Ing. Josef Šorm (* 9. 7. 1952)
  18. 2016–? : Ing. Jaroslav Semerád (* 30. 10. 1961)

Učitelé

Absolventi

Deska připomínající, že na škole studoval Ferdinand Porsche

Reference

  1. ↑ Karpaš, Roman: Kniha o Liberci, strana 232
  2. ↑ FRANZ, Jochen. www.tu-chemnitz.de [online]. www.tu-chemnitz.de [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ parte ředitele Miroslava Fraňka

Literatura

  • KARPAŠ, Roman. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996. 
  • FRANĚK, Miroslav; ŠORM, Josef. 125 let státní průmyslové školy v Liberci. Liberec: SPŠSE a VOŠ, 2001. 

Externí odkazy

Liberec
Doprava
Historie
Kultura
Náboženství
Pamětihodnosti
Sport
Studium
Osobnosti
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Střední_průmyslová_škola_a_Vyšší_odborná_škola_Liberec&oldid=15880109“