Povodí Moravy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Povodí Moravy v Česku (po soutok s Dyjí včetně)
Vyústění Moravy do Dunaje pod Devínem

Povodí Moravy je povodí řeky 2. řádu, součást povodí Dunaje. Tvoří je oblast, ze které do řeky Moravy přitéká voda buď přímo, nebo prostřednictvím jejích přítoků. Jeho hranici tvoří rozvodí se sousedními povodími. Na západě a severozápadě je to povodí Labe, na severovýchodě povodí Odry, na jihovýchodě povodí Váhu a na jihozápadě povodí menších levostranných přítoků Dunaje v Dolních Rakousích. Nejvyšším bodem povodí je s nadmořskou výškou 1491,3 m Praděd v Jeseníkách. Rozloha povodí je 26 658 km², z čehož 20 692,4 km² je na území Česka (26 % plochy státu).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Území se nachází ve střední Evropě, převážně na území Česka, s přesahem do Rakouska a na Slovensko. Velmi zhruba odpovídá historické zemi Moravě. Generální sklon povodí je k jihu. Jeho druhým nejvýznamnějším tokem je řeka Dyje, jejíž povodí pokrývá více než polovinu celého povodí Moravy. Hranici povodí tvoří zejména Českomoravská vrchovina, Hrubý a Nízký Jeseník, Beskydy, Javorníky, východ Bílých Karpat a Malé Karpaty. Na jihozápadě v rakouských oblastech Waldviertel a Weinviertel je rozvodí nevýrazné, stejně jako na většině Vysočiny. Nejnižšími sedly do sousedních povodí jsou Porubské (301 m) do povodí Odry, Třebovické (439 m) do povodí Labe a sedlo u Javorníka (370 m) do povodí Váhu. Na povodí se nachází tři velké kotliny – Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval a Dolnomoravský úval, tvořící severní část Vídeňské pánve.

Největší město na povodí je Brno, dále Olomouc, Zlín, Jihlava, Prostějov, Přerov (vše v Česku). Okrajově zasahuje i na území slovenské metropole Bratislavy. Administrativně pokrývá v Česku celý Jihomoravský kraj, naprostou většinu krajů Zlínského a Olomouckého, asi polovinu Vysočiny, jihovýchod kraje Pardubického a okrajové části krajů Jihočeského a Moravskoslezského. V Rakousku zasahuje pouze do Dolních Rakous a na Slovensku do částí krajů Bratislavského, Trnavského a Trenčínského.

V rámci povodí Dunaje sahá povodí Moravy nejdále na sever a z jeho dílčích povodí je sedmé nejrozsáhlejší. Jeho západní a severní hranice je zároveň hlavním evropským rozvodím. Poblíž vrcholu povodí (pramene Moravy) se nachází trojmezí mezi úmořími Černého, Severního a Baltského moře (vrch Klepáč).

Správa povodí[editovat | editovat zdroj]

Na území Česka se správou povodí zabývá státní podnik Povodí Moravy. Na Slovensku je to Slovenský vodohospodársky podnik, š.p.

Dílčí povodí[editovat | editovat zdroj]

povodí rozloha
km²[1]
stát nejvyšší bod nadm.výška
m
odtékající
řeka
průtok
v ústí m³/s
odtok

l/s/km²

Povodí Dyje 13 440,40 Česko Rakousko Javořice 837,0 Dyje 43,90 3,3
Povodí Bečvy 1 620,19 Česko Čertův mlýn 1206,0 Bečva 17,50 10,8
Povodí Myjavy 806,00 Slovensko Čupec 819,0 Myjava 2,64 3,3
Povodí Zaye 613,90 Rakousko Buschberg 491,5 Zaya 0,75 1,2
Povodí Hané 612,33 Česko Horka 656,0 Haná 2,00 3,3
Povodí Třebůvky 579,73 Česko Roh 660,7 Třebůvka 2,66 4,6
Povodí Oskavy 568,28 Česko Černé kameny 956,0 Oskava 2,04 3,6
Povodí Maliny 516,60 Slovensko Čertov kopec 752,0 Malina 2,23 4,3
Povodí Olšavy 516,36 Česko Lokov 739,0 Olšava 2,14 4,1
Povodí Moravské Sázavy 508,34 Česko Jeřáb 1003,0 Moravská Sázava 4,52 8,9
Povodí Romže 456,53 Česko Skalky 735,0 Romže 1,37 3,0
Povodí Rudavy 438,70 Slovensko Záruby 768,0 Rudava 2,10 4,8
Povodí Dřevnice 433,89 Česko Klášťov 753,0 Dřevnice 3,15 7,3
Povodí Moštěnky 353,51 Česko Kelčský Javorník 864,0 Moštěnka 1,23 3,5
Povodí Desné 337,85 Česko Praděd 1490,8 Desná 4,08 12,1
Povodí Blaty 311,84 Česko Na skalách 564,0 Blata 0,64 2,1

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. voda.chmi.cz [online]. [cit. 2013-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]