Povodí Dyje

Město Telč na povodí Moravské Dyje, v pozadí Javořice, hraniční a nejvyšší bod povodí

Povodí Dyje je středoevropské povodí řeky 3. řádu, součást povodí Moravy. Prostírá se na západní, jihozápadní a středozápadní Moravě, přilehlé části Dolních Rakous a okrajově i Čech, největším městem na povodí je Brno.

Tvoří jej oblast, z níž řeka Dyje sbírá vodu buď přímo, nebo prostřednictvím svých přítoků. Jeho hranici tvoří rozvodí se sousedními povodími. V rámci povodí Moravy jsou to ze severovýchodu a východu povodí menších pravostranných přítoků Moravy (Třebůvka, Romže, Haná, Kotojedka a další), na jihovýchodě pak Moravy přímo, a na jihu opět pravého přítoku (Zaya). Na jihozápadě hraničí s povodími menších levostranných přítoků Dunaje (Kamp, Schmida a další). Na západě až severu pak sousedí s povodím Labe (konkrétně Lužnice, Sázavy, Chrudimky, Loučné a Orlice). Toto rozhraní, vedoucí po Českomoravské vrchovině, je zároveň součástí hlavního evropského rozvodí mezi Severním a Černým mořem.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším bodem povodí je na západní hranici s nadmořskou výškou 837 m Javořice, téměř stejné výšky dosahuje Devět skal na severozápadě. Nejníže je ústí Dyje do Moravy, 148 m n. m. Rozloha povodí je 13 419 km², z čehož 11 164,7 km² je na území Česka (asi 14 % rozlohy státu) a zbytek v Rakousku. Generální sklon povodí je k jihovýchodu.

Na západě a severu jej pokrývají vrchoviny Českomoravská a Brněnská, na sever zasahuje výběžek České tabule. Střední kotlinu povodí tvoří Dyjsko-svratecký úval, na jihu ukončený Weinviertelskou pahorkatinou. Věstonickou branou skrz Vnější Západní Karpaty je propojen s Dolnomoravským úvalem, kde se nachází dno povodí s výtokem.

Největší města na povodí jsou Brno, Jihlava, Třebíč, Znojmo, Břeclav, Blansko, Svitavy. Na rakouské části jsou jen malá města, největší je Laa an der Thaya.

Administrativně náleží největší část povodí Jihomoravskému kraji, severozápad kraji Vysočina, severní okraj kraji Pardubickému a východní okraj kraji Zlínskému. Rakouská část patří celá do Dolních Rakous.

Průtok Dyje v ústí činí 43,9 m³/s, to znamená průměrný odtok z povodí 3,27 l/s/km². To je na české poměry podprůměrná hodnota (celé povodí Moravy má 4,5, a např. povodí Vltavy 5,4), což je způsobeno polohou víceméně celého povodí ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny a absencí vyšších pohoří s většími srážkami. Z toho důvodu je Dyje na soutoku s Moravou zřetelně méně vodná, ačkoliv je v tom místě od pramene delší a má rozsáhlejší povodí než Morava (nad soutokem). Proto je považována za přítok Moravy.

Dílčí povodí[editovat | editovat zdroj]

povodí	rozloha km²	nejvyšší bod	nadm. výška m	odtékající řeka	průtok v ústí m³/s	odtok l/s/km²	další řeky na povodí
Povodí Svratky*	4 126,2	Devět skal	836,3	Svratka	15,2	3,7	Svitava, Litava
Povodí Jihlavy*	2 992,5	Javořice	837,0	Jihlava	12,0	4,0	Oslava, Rokytná
Povodí Jevišovky	779,0	Láč	587,0	Jevišovka	1,4	1,7
Povodí Rakouské Dyje	770,0	Bukový vrch	721,0	Rakouská Dyje	4,4	5,7
Povodí Kyjovky	665,8	Mořdířka a Pěkná hora	560,0	Kyjovka	1,1	1,2
Povodí Moravské Dyje	630,0	Javořice	837,0	Moravská Dyje	3,0	4,8
Povodí Pulkavy	526,0		562,0	Pulkava	0,3	0,6
Povodí Želetavky	374,9	Mařenka	711,0	Želetavka	1,1	3,0
Povodí Trkmanky	359,0	U Slepice	439,0	Trkmanka	0,4	1,1

* – Technicky je Jihlava přítokem Svratky (těsně před zaústěním do Věstonické nádrže), z hlediska dělení na dílčí povodí je však vhodné Jihlavu vyčlenit zvlášť. Včetně Jihlavy tvoří povodí Svratky většinu (53 %) plochy celého povodí Dyje a jejich společný přítok do nádrže má podstatně větší průtok než samotná Dyje na přítoku do novomlýnské kaskády.

Správa povodí[editovat | editovat zdroj]

Na území Česka se správou povodí zabývá státní podnik Povodí Moravy, závod Dyje.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu povodí Dyje na Wikimedia Commons