Piková dáma (novela)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Piková dáma (film))
Piková dáma
AutorAlexandr Sergejevič Puškin
Původní názevПиковая дама
ZeměRusko
Jazykruština
Žánrhigh literature
Datum vydání1834
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piková dáma (1834, Пиковая дама) je novela ruského romantického básníka, prozaika a dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina (17991837). Podle novely složil roku 1890 ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij stejnojmennou operu.

Obsah novely[editovat | editovat zdroj]

V novele nám autor vypráví o důstojníkovi Heřmanovi, který je posedlý touhou zmocnit se tajemství tří vyhrávajících karet, které zná stará hraběnka Anna Fedotovna. Vloudil se proto v noci do jejího domu, k čemuž využil pomoci stařeniny schovanky, se kterou zapředl milostný románek. Hraběnka ale tajemství nechtěla prozradit, a tak ji Heřman vystrašil nenabitou pistolí. Hraběnka psychickou zátěž nevydržela a leknutím zemřela. Zjevila se mu však ve snu a ony tři karty (trojku, sedmu a eso) mu prozradila, za podmínky, že potom nesmí už nikdy hrát a musí si vzít její schovanku Lizavetu. Heřman začal na tyto karty postupně sázet a dvakrát vyhrál velkou částku. Při třetí sázce se mu však místo esa zjevila piková dáma jako memento mrtvé hraběnky a Heřmanovi se zdálo, že přihmouřila oči a ušklíbla se. Heřman vše prohrál a skončil jako šílenec. Byl zavřen do nemocnice, kde si neustále mumlal: „Trojka, sedma, eso. Trojka, sedma, dáma!“

Graffiti, 2008

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 2/ M-Ž. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0960-6. S. 459. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]