Kolumbie

Kolumbijská republika; República de Colombia
vlajka	; znak
	Hymna; ¡Oh Gloria Inmarcesible!
Geografie
	; Poloha Kolumbie
Hlavní město	Bogotá
Rozloha	1 138 910 km² (27. na světě) ; z toho 9 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Pico Cristóbal Colón (5775 m n. m.)
Časové pásmo	-5
Poloha	4° s. š., 73°15′ z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění	42,7 ob. / km² (166. na světě)
HDI	▲ 0,720 (vysoký) (97. na světě, {{{HDI aktuální k}}})
Jazyk	španělština
Náboženství	římští katolíci 90%, jiní 10%
Státní útvar
Státní zřízení	prezidentská republika
Vznik	20. července 1810 (nezávislost na Španělsku)
Prezident	Juan Manuel Santos
Viceprezident	Óscar Naranjo
Měna	kolumbijské peso (COP)
HDP/obyv. (PPP)	13 829 USD (84. na světě, {{{HDP aktuální k}}})
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	170 COL CO
MPZ	CO
Telefonní předvolba	+57
Národní TLD	.co
	multimediální obsah na Commons

Kolumbie je stát v Jižní Americe, který je součástí karibské Jižní Ameriky. Jako jediná země Jižní Ameriky se rozkládá u obou oceánů, na pobřeží Karibiku u Atlantského oceánu a Tichého oceánu, na jejichž pobřeží leží. Sousedí s Venezuelou, Brazílii, Peru, Ekvádorem a Panamou. Počet obyvatel dosahuje více než 48 milionů. Hlavním městem je Bogotá. Obyvatelé mluví španělsky a hlásí se ke katolické církvi. V zemi donedávna probíhala válka mezi vládou a drogovými kartely (do roku 2012).

Dějiny

{{{obrázek1}}}{{{obrázek2}}}

Území Kolumbie bylo Španěly kolonizováno ve 30. letech 16. století. Krátce nato vznikl generální kapitanát Nová Granada (později místokrálovství Nová Granada) s hlavním městem Bogotou. Od konce 18. století se zde odehrávala častá povstání. Vyvrcholením byla bitva u Boyacá (1819), ve které Simón Bolívar dokázal porazit španělské oddíly. V roce 1821 byl jmenován prezidentem nově vzniklé Velké Kolumbie (dnešní Kolumbie, Venezuela, Panama, od 1822 Ekvádor). Ta se roku 1830 opět rozpadla na Novou Granadu (Kolumbie, Panama), Venezuelu a Ekvádor. V roce 1903 byla na popud USA odtržena Panama (kvůli stavbě průplavu).

Od konce 19. století probíhají v zemi četné boje mezi konzervativci a liberály nebo levicovými radikály. Ty vyústily v současnou guerillovou válku. V 60. letech 20. století vznikají levicově orientované gardy: Revoluční ozbrojené síly Kolumbie FARC a o něco umírněnější Národní osvobozenecká armáda - ELN. Proti nim stojí vedle kolumbijské armády pravicová paramilitantní organizace Spojená sebeobrana Kolumbie - AUC, která vznikla až v roce 1997. Mezi jejich praktiky patří mimo jiné únosy civilistů nebo dokonce jejich zabíjení. Vláda se od té doby otevřeně hlásí k boji proti rebelům (a její úsilí poslední dobou začíná mít první výsledky) a též k boji s drogami (drogové kartely z Cali a Mendelínský kartel nechvalně známého Pablo Escobara vzkvétaly od 70. let do první poloviny 90. let 20. století, kdy byly rozprášeny). Občanská válka v Kolumbii si do roku 2012 vyžádala na 220 tisíc obětí a více než 5 milionů Kolumbijců muselo opustit své domovy.^[1]

Geografie

Kolumbijské břehy se dotýkají jak Karibského moře (délka asi 1800 km), tak i Pacifiku (asi 1500 km). Pevninské hranice sdílí Kolumbie s Panamou (225 km), Ekvádorem (590 km), Peru (1496 km), Brazílií (1643 km) a Venezuelou (2050 km). Sousedními státy na moři jsou Panama, Kostarika, Nikaragua, Honduras, Jamajka, Haiti, Dominikánská republika, Venezuela a Ekvádor.

Kolumbie má celkovou rozlohu 1 138 910 km² a je tak čtvrtou největší zemí Jižní Ameriky po Brazílii, Argentině a Peru. Dále sedmou největší na celém americkém kontinentu. Půda má rozlohu 1 038 700 km² a voda 100 210 km². Území je rozděleno do pěti geografických regionů: Andská vysočina (má tři pohoří a údolní nížiny), Karibské nížiny, Pacifické nížiny a Los Llanos a tropický deštný les na jihu Kolumbie. Dále má Kolumbie několik ostrovů v Pacifiku a Atlantiku. Největším z nich je souostroví San Andrés a Providencia v západním Karibiku, které leží 775 km severozápadně od severního pobřeží Kolumbie a 220 km od východního pobřeží Nikaraguy. Souostroví je jedním z 32 kolumbijských departamentů a jeho hlavním městem je San Andrés. V Tichém oceánu leží ostrov Malpelo. Ostrůvek Santa Cruz del Islote patří mezi nejhustěji obydlené ostrovy na Zemi.

Díky rozdílnostem v nadmořských výškách má Kolumbie pozoruhodnou rozmanitost v teplotách. Během ročních období zde však panují pouze malé teplotní rozdíly. Obyvatelné oblasti leží většinou v teplých – pod 900 m n. m., středních – mezi 900 a 1980 m n. m. a studených – mezi 1980 a 2950 m n. m. klimatických zónách. Srážky bývají většinou těžké ve vysokých oblastech Pacifiku a v některých částech jižní Kolumbie.

Andské pohoří se v Kolumbii táhne od jihozápadu (ekvádorské hranice) až na severovýchod (venezuelské hranice). Andy se v Kolumbii dělí na Kolumbijský masiv (Macizo Colombiano) a na tři další pohoří (Východní, Centrální a Západní). Ty vytváří dvě dlouhá údolí – Magdalena a Cauca – jimi protékají stejnojmenné řeky. Nejvyšším bodem Kolumbie není hora v Andách, ale hory v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta - Pico Cristóbal Colón vysoký 5775 m n. m. a Pico Simon Bolivar se stejnou nadmořskou výškou.

Jižní část Kolumbie je tvořena savanou a deštným pralesem. Protékají tudy řeky Amazonka a Orinoko. Severní část nazývaná Los Llanos je region savan (zvláště právě u Orinocského povodí). Jižní část je nazývána Amazonie a je pokryta Amazonským deštným pralesem a patří převážně do Amazonského povodí. Na severu a na západě And jsou pobřežní planiny, Karibská na severu a Pacifická na západě. Největším poloostrovem je Guajira na severovýchodě státu.

Kolumbie má pět tradičních krajinných regionů. Andský region, Karibský region, Pacifický region, Orinoquijský region a Amazonský region. Někteří označují ještě za region Insularní region separovaný na pobřeží.

Politický systém

Kolumbie je demokratickou prezidentskou republikou a unitárním státem s decentralizovaným řízením. Současný politický systém vznikl na základě procesu modernizace zahájené přijetím Ústavy v roce 1991. V roce 1998 byl podle pravidel nové Ústavy zvolen prezident, viceprezident, Kongres a regionální zastupitelstva. Nová konstituce charakterizuje zemi jako sociální právní stát, unitární a decentralizovanou republiku s částečnou autonomií regionálních úřadů, založenou na participativní a pluralistické demokracii. Pro vnitropolitickou situaci v zemi byla charakteristická zejména vytrvalá snaha o konsolidaci reforem v politické a ekonomické oblasti. S nástupem prezidenta Uribeho v roce 2002 došlo ke zlepšení mezinárodního postavení Kolumbie, převládala snaha o širší projekci hospodářských výsledků do sociální oblasti, problematika boje proti narkomafii a s ním spojeným terorismem. Politika Uribeho administrativy se projevuje nekompromisním vojenským přístupem k řešení vnitropolitické situace, otevřeným ozbrojeným bojem proti gerile FARC a ELN, tlakem na dodržování lidských práv a bojem proti obchodu s drogami.

Řídící moc v zemi je rozdělena do tří sfér: výkonné, legislativní a justiční. Soudní moc představují Ústavní soud, Nejvyšší soud, Úřad generálního prokurátora a v záležitostech státní správy a administrace Rada státu. V čele kolumbijské vlády, složené z 13 ministrů, stojí prezident republiky. V čele každého z 32 departementů (zde španělsky označovány jako departament) stojí guvernér. Kolumbie je zemí s politickou pluralitou, ve vládě jsou kromě konzervativní strany také představitelé opoziční liberální strany a nezávislí. Kongres se skládá ze Senátu a Sněmovny reprezentantů, rozdělené do 8 stálých komisí. Sněmovna má 162 členů a Senát 102 členů.

Zahraniční vztahy

Kolumbie je zapojena do několika projektů a organizací na poli latinskoamerické integrace. Je členským státem např. organizací Společenství latinskoamerických a karibských států, Unie jihoamerických národů, Pacifická aliance, Latinskoamerický hospodářský systém, Latinskoamerické integrační sdružení.

Departamenty Kolumbie

Existuje ještě distrikt hlavního města (distrito capital), Bogotá D.C.

Ekonomika

Mezi nejdůležitější odvětví patří:

těžba – antimon, cín, ropa, zemní plyn, zinek, olovo, stříbro, zlato, bizmut
zemědělství – kukuřice, rýže, ječmen, brambory, maniok, sójová třtina, banány, citrusy, káva, cukr
chov – skot, prasata, ovce, lamy, alpaky, drůbež

V zemědělství (podle údajů z roku 2012) pracovalo 11 % obyvatel.

Obchod

Export: zemní plyn, cín, zlato, rudy, stříbro, ropa, káva.
Největší obchodní partneři: Argentina, Nizozemsko, USA, Velká Británie, Německo a Japonsko.

Obyvatelstvo

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Běloši španělského původu a míšenci bělochů a Indiánů (mesticové) tvoří 84.2% populace země, černoši 10.4% a příslušníci indiánských kmenů 3.4%.^[3]

Kultura

Literatura

Kolumbijská literatura byla v koloniální době závislá na literatuře španělské. Začala se utvářet v 19. století v romantickém proudu (především Rafael Pombo a Jorge Isaacs) a v realistické próze (Tomás Carrasquilla). Poezie vyvrcholila v modernistické lyrice J. A. Silvy a v avantgardní tvorbě L. Greiffa, na niž navázala skupina Kámen a nebe (Jorge Rojas). K nejvýznamnějším romanopiscům Latinské Ameriky patřil ve 20. letech J. E. Rivera, v současnosti Gabriel García Márquez který dostal Nobelovou cenu za literaturu. Místní význam přesáhla i tvorba dalších romanopisců, jako byli například Eduardo Zalamea Borda, Jorge Zalamea, Eduardo Caballero Calderón.

Muzea

V Kolumbii je mnoho různých muzeí: historie, archeologie, etnografie, zbraně, umění, antropologie, zlata, což je pozoruhodné je jediné muzeum na světě zlata - 24,000 starověké indické zlaté šperky a smaragdy, Muzeum koloniálního umění. Dům-muzeum boje za nezávislost v čele španělských kolonií v Americe S. Bolivar - Bogota.

Odkazy

Reference

↑ Informe ¡Basta Ya! Colombia: memorias de guerra y dignidad: Estadísticas del conflicto armado en Colombia [online]. Dostupné online.
↑ El Cerrejón [online]. barrancas-laguajira.gov.co [cit. 2014-03-09]. Dostupné online. (Spanish)
↑ "Colombia". Cia.gov.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolumbie na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Kolumbie ve Wikislovníku
Téma Kolumbie ve Wikicitátech
vláda vs. guerilla

[1] Informe ¡Basta Ya! Colombia: memorias de guerra y dignidad: Estadísticas del conflicto armado en Colombia [online]. Dostupné online.

[El_Cerrejón-2] El Cerrejón [online]. barrancas-laguajira.gov.co [cit. 2014-03-09]. Dostupné online. (Spanish)

[3] "Colombia". Cia.gov.

[1]

[2]

[3]

Kolumbie – Colombia – (CO)

Departementy

Amazonas • Antioquia • Arauca • Atlántico • Bolívar • Boyacá • Caldas • Caquetá • Casanare • Cauca • Cesar • Chocó • Córdoba • Cundinamarca • Guainía • Guaviare • Huila • La Guajira • Magdalena • Meta • Nariño • Norte de Santander • Putumayo • Quindío • Risaralda • San Andrés y Providencia • Santander • Sucre • Tolima • Valle del Cauca • Vaupés • Vichada

Distrikt hlavního města: Bogotá D.C.

Státy a území v Jižní Americe

Nezávislé státy	Argentina • Bolívie • Brazílie • Ekvádor • Guyana • Chile • Kolumbie • Paraguay • Peru • Surinam • Uruguay • Venezuela

Součásti suverénních států	Francie: (Francouzská Guyana) • Nizozemské království (Bonaire • Saba • Svatý Eustach)

Teritoria, kolonie a závislá území	Spojené království: (Falklandy • Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy) • Nizozemské království (Aruba • Curaçao • Svatý Martin)