Josef Schettina
| Josef Schettina | |
|---|---|
| Rodné jméno | Josef Jan z Boha Schettina [1] |
| Jiná jména | Šettina, Šetina [2] |
| Narození | 7. srpna 1903  Praha |
| Úmrtí | 1. prosince 1964 (ve věku 61 let) (nepotvrzeno [1])  ??? |
| Vzdělání | Pražská konzervatoř |
| Povolání | divadelní režisér a herec |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Schettina, někdy uváděný i jako Šettina nebo Šetina (7. srpna 1903 Praha[3] – ??? (po listopadu 1964) [1] byl český herec a divadelní režisér.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byl synem poštovního úředníka Jana a matky Karoliny, roz. Krejčířové. Odešel z Jiráskova gymnázia v Resslově ulici v Praze, aby od roku 1920 studoval na Dramatickém oddělení Státní konzervatoře hudby v Praze, kde absolvoval v roce 1924. [4]
V roce 1923 se podílel spolu s Jiřím Frejkou a Miloslavem Jarešem na vzniku Scény adeptů v Legii malých (mladých), jako pokračování dřívějšího Volného sdružení posluchačů konzervatoře, což umožňovalo hrát dále pod záštitou školy. [5] Zde působili mladí konzervatoristé mj. František Salzer, Jan Škoda, Otomar Korbelář, Ella Posnerová, Jiří Vasmut, Bohuš Záhorský, Emilie Hráská, Václav Trégl, Jarmila Horáková, Světla Svozilová, Ladislav Boháč a Hanuš Thein. Rovněž hudebníci Miroslav Ponc a Jaroslav Ježek, výtvarník František Zelenka, tanečníci Míra Holzbachová, Anka Čekanová a Saša Machov. [6] [7]
V roce 1926 byl v prvním souboru Frejkova Osvobozeného divadla, hrajícího v Divadle Na Slupi. [8]
V letech 1926/1927 působil v Gamzově Uměleckém studiu. [1] V roce 1929 působil u Jiřího Frejky v Moderním studiu. [9]
V letech 1943/1944 působil v Divadle práce (od roku 1944 zvaném Pražské lidové divadlo a vedené Jaroslavem Hurtem), sídlícím v michelské Besedě. [10]
Od července 1945 působil v Městském divadle v Mostě jako režisér a ředitel. Činnost souboru byla zahájeno uvedením Tylovy hry Kutnohorští havíři v jeho režii. [11]
V sezoně 1947/1948 byl angažován v Praze v Divadle města Žižkov jako režisér a herec. [2] Následně se umělecky odmlčel. Datum úmrtí není známo, ještě v závěru roku 1964 vedl korespondenci. [1]
Divadelní režie, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1924 Fráňa Šrámek: Červen, uvedeno v rámci Večera české poezie, Legie malých/Scéna adeptů
- 1924 N. N. Jevrejnov: Veselá smrt, spolurežie s Jiřím Frejkou, Legie malých/ Scéna adeptů
- 1925 Molière: Šibalství Scapinova, Legie malých/Scéna adeptů
- 1926 Marcel Achard: Chcete se mnou hrát?, Umělecké studio (v Umělecké besedě)
- 1945 Josef Kajetán Tyl: Kutnohorští havíři, Městské divadlo Most
- 1946 Oscar Wilde: Na čem záleží, Městské divadlo Most
- 1947 Ladislav Stroupežnický: Mikuláš Dačický z Heslova (Zvíkovský rarášek/Paní mincmistrová), Divadlo města Žižkova
- 1948 V. Rakous: Modche a Rezi, Divadlo města Žižkova [12]
Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1923 Jiří Frejka: Kithairon, role: Psovod, Profesor, režie Jiří Frejka (oficiálně byl však uveden jako režisér Josef Schettina, protože byla obava, že by konzervatoř zřejmě nedovolila vystoupit svým posluchačům pod režií studenta gymnázia, kterým v tu dobu byl Jiří Frejka) [13] [14]
- 1926 Molière: Cirkus Dandin, Jiří Dandin, Osvobozené divadlo (v Divadle Na Slupi), režie Jiří Frejka
- 1926 starofrancouzská fraška: Fraška o Mimínovi, Možný, Osvobozené divadlo (v Divadle Na Slupi), režie Jiří Frejka
- 1927 William Shakespeare: Dvanáctá noc aneb jak chcete, Valentin, Umělecké studio, režie Vladimír Gamza
- 1928 William Shakespeare: Romeo a Julie, Benvolio, Moderní studio
- 1933 Jiří Mahen: Klaun Čokoláda, Kasař, Nové avantgardní divadlo Praha
- 1947 M. A. Šimáček: Svět malých lidí, Lábl, Divadlo města Žižkova
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e PETIŠKOVÁ, Ladislava (autor hesla). Česká divadelní encyklopedie/Česká činohra 1900-1945/Heslo Josef Schettina [online]. Praha: Institut umění-Divadelní ústav [cit. 2020-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů.. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 101.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
- ↑ Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 514
- ↑ JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století. Brno, 2006. 318 s. disertační. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií. Vedoucí práce Helena Spurná. s. 147, 307.
- ↑ JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století. Brno, 2006. 318 s. disertační. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií. Vedoucí práce Helena Spurná. s. 148.
- ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 86
- ↑ Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Na konci jednoho období, In: Přítomnost, ročník XII, č. 22, 5. června 1935, Praha, str. 349
- ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 67
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 521
- ↑ Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 157, ISBN 978-80-200-1720-8
- ↑ REISIGOVÁ, Hana. Dokumentace archivu pozůstalosti Loly Skrbkové. Brno, 2010. 175 s. Bakalářská. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet divadelních studií při Semináři estetiky. Vedoucí práce Margita Havlíčková. s. 100. Dostupné online.
- ↑ JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století. Brno, 2006. 318 s. disertační. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií. Vedoucí práce Helena Spurná. s. 144.
- ↑ Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Na konci jednoho období, In: Přítomnost, ročník XII, č. 22, 5. června 1935, Praha, str. 347
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, s. 514
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, s. 49, 67, 86
- František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, s. 24 v části VPR, ISBN 978-80-7304-099-4
- Drahomíra Čeporanová: Miloslav Jareš a Divadlo mládeže, In: Divadelní výchova, Bulletin Ústředního domu lidové tvořivosti, roč. 8, č. 5, Praha, 1971, s. 1
- Zdeněk Digrin: Bohuš Záhorský, Orbis, Praha, 1968, s. 10, 20, 139
- Andrea Jochmanová: Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století, disertační práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií, vedoucí práce Helena Spurná, Brno, 2006 (318 stran), s. 137, 143, 146, 147, 148, 307, 308, 311
- Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, s. 157, ISBN 978-80-200-1720-8
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, s. 82, 189, 521, 653, obr. 139
- Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, s. 101, 102, 133, 277, 278, 501, 502, ISBN 80-7008-107-4
- Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Na konci jednoho období, In: Přítomnost, ročník XII, č. 22, 5. června 1935, Praha, s. 347, 349
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Josef Schettina v České divadelní encyklopedii
- Hana Reisigová: Dokumentace archivu pozůstalosti Loly Skrbkové, Bakalářská diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet divadelních studií při Semináři estetiky, 2010, vedoucí práce Margita Havlíčková, 175 s. Dostupné online
