Saša Machov

Saša Machov, vlastním jménem František Alexander Maťha (16. července 1903, Zhoř – 23. června 1951, Praha) byl český tanečník, choreograf a režisér.

Životopis

Narodil se ve Zhoři u Pacova, ale již v mládí se s rodiči odstěhoval do Prahy. V Národním divadle absolvoval baletní přípravku primabaleríny Jelizavety Nikolské. Pod pseudonymem Saša Machov vstoupil do dějin českého baletu a divadla. Jeho avantgardní přístupy jej sblížily v roce 1927 s Osvobozeným divadlem Voskovce a Wericha, kde působil zprvu jako herec a tanečník do roku 1929 , znovu pak v letech 1936 až 1938 kdy se po odchodu Joe Jenčíka stal choreografem – připravil zde choreografii titulů např. Balada z hadrů, Nebe na zemi, Těžká Barbora, Pěst na oko. V letech 1929 až 1934 byl šéfem baletu Státního divadla v Ostravě a podílel se jako choreograf na 27 operních a 49 operetních představeních. V letech 1934 až 1936 byl angažován v divadle E.F.Buriana. S E.F. Burianem spolupracoval však již dříve jako choreograf mj. při jeho pohostinském nastudování Fagotu a flétny na libreto V.Nezvala v Národním divadle v roce 1929 , kdy sám i tančil hlavní roli Fagotu. Později s E.F.Burianem spolupracoval znovu v roce 1946 na Žebrácké opeře a dalších představeních.

Před nacisty emigroval do Řecka a působil zde jako baletní choreograf řeckého královského baletu v Athénách a současně zde založil taneční školu. Po napadení Řecka Němci dobrovolně vstoupil do československé zahraniční armády. Od roku 1941 byl v čs.africkém sboru. Při africkém tažení proti Rommelovi v roce 1943 onemocněl malárií. Na léčení byl odvelen z Tobruku do Londýna, kde připravil pohostinsky choreografii Prodané nevěsty, což mu umožnilu vstup do Sadler´s Wells Opera, kde pak režíroval. V Londýně rovněž připravoval koncerty pro čs.vojáky a spolupracoval jako choreograf s filmem a revuálními scénami.

Přestože po válce měl možnost zůstat v Sadler´s Wells Opera , vrátil se do Prahy, kde však nenašel uplatnění. Na výzvu E.F.Buriana, který byl po válce ředitelem Státního divadla v Brně odešel do Brna a v sezóně 1945/1946 byl uměleckým šéfem baletu, přičemž se však zabýval především operní režií. V sezóně 1946/1947 byl jmenován choreografem Národního divadla v Praze, v roce 1948 pak šéfem baletu Národního divadla. Za pět sezón svého působení v ND pozvedl soubor na skutečně světovou úroveň. Snažil se v dramaturgii i režii vytvořit osobitý český balet. Na scénu uvedl díla Stamice, Janáčka, Dvořáka, Musorgského, Čajkovského i Prokofjeva. V ND spolupracoval s významnými scénografy, mj. s Františkem Tröstrem, Karlem Svolinským a Františkem Tichým. Významná byla také jeho pedagogická činnost. K jeho žákům na baletní škole patřila i herečka Helena Růžičková.

V důsledku politické perzekuce, která ho postihla jako účastníka západního odboje, dobrovolně ukončil svůj život 23. června 1951. Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.

Hrob na Vinohradském hřbitově v Praze

„	Přišel jako herec malých rolí, aby později vynikl jako tanečník a významný československý choreograf v Národním divadle, kde vytvořil řadu krásných představení, které mají v dějinách českého baletu své nezastupitelné místo. Neznám lepší choreografie Prokofjeva než byly Machovovy.	“
— František Filipovský

Choreografie, výběr

• 1927 Vest pocket revue, (Voskovec, Werich), Osvobozené divadlo
• 1929 Fagot a flétna, (E.F. Burian), j.h., Národní divadlo
• 1935 Balada z hadrů, (Voskovec, Werich), Osvobozené divadlo
• 1934 Kupec benátský, (E.F.Burian dle W.Shakespeara), D 35
• 1935 Vojna, (E.F.Burian), D 35
• 1935 Píseň písní, (E.F.Burian), D 35
• 1936 Mistr Pleticha, (E.F.Burian), D 36
• 1936 Nebe na zemi, (Voskovec, Werich), Osvobozené divadlo
• 1936 Rub a líc, (Voskovec, Werich), Osvobozené divadlo
• 1937 Těžká Barbora, (Voskovec, Werich), Osvobozené divadlo
• 1938 Pěst na oko aneb Caesarovo finale, (Voskovec, Werich), Osvobozené divadlo
• 1947 Jarní symfonie, (J.V. Stamic), Národní divadlo
• 1948 Popelka, (S. Prokofjev), Národní divadlo
• 1949 Moravské tance, (L. Janáček), Národní divadlo
• 1950 Viktorka, (Z.Vostřák), Národní divadlo
• 1950 Romeo a Julie, (S. Prokofjev), Národní divadlo
• 1951 Labutí jezero, (P.I. Čajkovskij), Národní divadlo

Odkazy

Literatura

• František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 99, 103, ISBN 80-85096-02-1
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 200
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 292, 319, 398–9, 421
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 55, 85–6, 117–8, 132, 150, 155, 163–4, 181, 213, 225, 250–1, 272, 298–9, 307–9, 319, 421, 469, ISBN 978-80-200-1502-0
• Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 205, 212–4
• Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 39, 40, 49
• Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 143, 145–6, 163, 193
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 86, 91, 182, 289, 313, 371, 419, 566, 589
• Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883 – 1963, Orbis, Praha, 1964, str. 112–3, 121–3
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 290–2
• Hana Konečná a kol: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 160, 285–296, 394, 396
• Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 19, 28, 46, 129, 135, 141, 154, 167, 224
• Jaroslav Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, str. 157, 166
• Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 15
• Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 138–9
• Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 9, ISBN 80-7243-121-8
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 72, 74–5, 105, ISBN 80-207-0485-X
• Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 72–3, 82–90, 92, 102, ISBN 80-85625-19-9
• VAŠUT, Vladimír. Saša Machov. Praha : Panorama, 1986. 269 s.  

Externí odkazy

• Saša Machov v archivu Národního divadla
• Saša Machov – portrét