Josef Matěj Gottlieb
| Josef Matěj Gottlieb | |
|---|---|
 Josef Matěj Gottlieb | |
| Narození | 18. března 1882 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1. listopadu 1967 (ve věku 85 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
| Povolání | jevištní a kostýmní výtvarník |
| Děti | Růžena Gottliebová |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Matěj Gottlieb (18. března 1882, Praha – 1. listopadu 1967, Praha) byl český jevištní a kostýmní výtvarník, dlouholetý člen Národního divadla. V začátcích svého působení v Národním divadle pracoval také jako asistent a později šéf výpravy a divadelní strojmistr. V Národním divadle působil od roku 1906 do roku 1942. Po druhé světové válce navrhl pro Národní divadlo ještě několik výprav. [1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval reálku a později studoval na Umělecko–průmyslové škole v Praze u prof. J. Scheiwla a K. Mutticha. Do Národního divadla nastoupil v dubnu 1906 jako asistent šéfa výpravy ak. malíře Karla Štapfra, od r. 1907 byl také ve funkci strojmistra ND. V roce 1919 se stal šéfem výpravy a tuto funkci vykonával až do roku 1942.
V Národním divadle se podílel na výpravě k téměř 350 titulům, jak v opeře, tak v činohře, mnohé z nich provedl opakovaně. [1][2] Při své práci jevištního výtvarníka usiloval o historickou věrnost dekorací a jejich plastickou formu. Vrcholem jeho činnosti v ND byl počátek 30. let 20. století. Nejvlastnější mu byla scénická řešení velkých oper s honosnými interiéry i exteriéry. [3]
Působil také jako pedagog v oboru kostýmního výtvarnictví a scénické výpravy [4] v letech 1923–1942 na Konzervatoři Praha.
Na návrzích výpravy spolupracoval také s Divadlem Vlasty Buriana a s Velkou operetou. [5]
Pracoval rovněž pro scény v Bělehradě, Tiflisu, Sofii a Cařihradě. [6]
Po 2. světové válce ještě krátce spolupracoval s Národním divadlem a také s divadly v Brně, Liberci a v Košicích. Byl rovněž odborným poradcem při natáčení historických filmů s Čs. státním filmem.
Při své činnosti jevištního výtvarníka uplatňoval praktické zkušenosti z divadelního provozu. Usiloval také o modernizaci jevištního zařízení ND a podílel se na racionalizaci provozu divadelních dílen, skladů a malíren ND. [3]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Jeho dědem byl Jan Gottlieb, dekorační malíř Stavovského divadla.
Josef Matěj Gottlieb měl s manželkou Růženou dceru Růženu Gottliebovou (1911–2012), pozdější herečku, tanečnici a choreografku, a byl strýcem jevištního výtvarníka Vendy (Václava) Gottlieba (1904–1951). Oba dva působili také v Národním divadle, stejně jako otec Vendy Gottlieba, dekorační malíř Čeněk (Vincenc) Gottlieb (1874–1952).
Citát[editovat | editovat zdroj]
Když jsem odcházel z Národního divadla do výslužby, přiznám se, bylo mi těžko u srdce. Přece však jsem se těšil z vědomí, že dílo, které jsem vykonal, bylo dobré dílo a že zůstane navždy zachováno příštím generacím. Nemohu vypočítat, kolik výprav a inscenací jsem za celý život provedl, bylo jich opravdu dost. K těm však, které jsem uskutečňoval pro Národní divadlo, měl jsem vztah, jak se říká – na život a na smrt. Dával jsem jim život, žil jsem jimi a chtěl jsem, aby žily co nejdéle jako svědectví i příklad...J. M. Gottlieb [7]
Návrhy divadelní scény v ND, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1910 Karel Kovařovic: Psohlavci (opera)
- 1912 Giuseppe Verdi: Aida (opera)
- 1919 Charles Gounod: Faust a Markétka (opera)
- 1920 Bedřich Smetana: Libuše (opera)
- 1921 Ludwig van Beethoven: Fidelio (opera)
- 1923 Johann Wolfgang Goethe: Faust (činohra)
- 1924 Petr Iljič Čajkovskij: Spící krasavice (balet)
- 1925 George Bernard Shaw: Caesar a Kleopatra (činohra)
- 1925 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti (činohra)
- 1926 Georges Bizet: Carmen (opera)
- 1926 Alois Jirásek: Lucerna (činohra)
- 1929 Gerhart Hauptmann: Bobří kožich (činohra)
- 1930 Petr Iljič Čajkovskij: Eugen Oněgin (opera)
- 1931 Giacomo Puccini: Bohéma (opera)
- 1934 Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi (činohra)
- 1935 František Xaver Svoboda: Poslední muž (činohra)
- 1937 Giuseppe Verdi: Rigoletto (opera)
- 1938 Bedřich Smetana: Tajemství (opera)
- 1940 Richard Wagner: Bludný Holanďan (opera)
- 1944 Pietro Mascagni: Sedlák kavalír (opera)
- 1945 Josef Bohuslav Foerster: Eva (opera) – J. M. Gottlieb byl autorem kostýmů, scénu navrhl Jan Zrzavý
- 1950 Alois Jirásek: Jan Žižka (činohra)
- 1950 Antonín Dvořák: Dimitrij (opera) – J. M. Gottlieb byl autorem kostýmů, scénu navrhl Venda Gottlieb
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 1940 Zlatá medaile na milánském Triennale za scénu k Verdiho Aidě
- 1955 Řád práce
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- 1960 Jednou za život, vyd. Lidová demokracie, Praha, 203 s. [8]
- 1965 Třicet tisíc dekorací (příspěvek do sborníku Theater – Divadlo) [9]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Josef Matěj Gottlieb v databázi Archivu Národního divadla
- ↑ J. M. Gottlieb: Jednou za život, nakl. Lidová demokracie, Praha, 1960, 203 s., str. 195
- ↑ a b Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 118
- ↑ Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 142
- ↑ Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 153, 513, ISBN 80-7008-107-4
- ↑ Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 134
- ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 130
- ↑ Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Matěj Gottlieb
- ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 130, 131
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 57, 200, 201
- Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 98, 142
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 95, 112, 145
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 28, 130, 131, 377
- Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 134
- J. M. Gottlieb: Jednou za život, nakl. Lidová demokracie, Praha, 1960, 203 s.
- Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 264, 265, 268
- Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 153, 332, 513, ISBN 80-7008-107-4
- Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 67
- Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 117–118, 119
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 145-6, 506, 590, 610, 628, 646, 651, 653, 664
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Josef Matěj Gottlieb v databázi Archivu Národního divadla
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Matěj Gottlieb
