Josef Bezdíček

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Bezdíček
Josef Bezdíček
Josef Bezdíček
Narození30. září 1900
Hodonín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. července 1962 (ve věku 61 let)
Teplice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materKonzervatoř Brno
ChoťVlasta Fabianová (1941–1962)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Bezdíček (30. září 1900 Hodonín[1] – 6. července 1962 Teplice) byl český rozhlasový a divadelní režisér, herec a pedagog.

Studium, divadlo[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl ředitelem brněnského gymnázia. Josef Bezdíček absolvoval gymnázium a Státní konzervatoř v Brně. Začal hrát v brněnském Zemském divadle, avšak měl zájem o avantgardní divadlo a spolu s Vladimírem Gamzou vedl od roku 1924 v Brně založené České studio.[2][3] V roce 1925 soubor pokračoval po spojení se souborem E. A. Longena krátce pod názvem Sečesteal.[4] Následně Bezdíček působil v Bratislavě ve Slovenském národním divadle jako herec a režisér. V roce 1927 byla v Bratislavě otevřena pobočka Radiojournalu, kde působil jako herec později i režisér. Z Bratislavy odešel krátce do Prahy, kde působil v divadle Uranie a ve smíchovském divadle U Libuše. V roce 1931 se vrátil do Brna a pokračoval dál v činnosti v Zemském divadle.

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Ve stejné době začal pracovat i v brněnském Radiojournalu, vedeném ředitelem Antonínem Slavíkem. Do Radiojournalu jej doporučil Slavíkův spolupracovník Dalibor Chalupa.[5] V roce 1932 se stal Bezdíček rozhlasovým režisérem. V rozhlase spolupracoval úzce i s Karlem Vetterlem a Františkem Kožíkem. V brněnském rozhlase uvedl okolo 150 rozhlasových her. Nahrávky her neexistují, neboť šlo o živé vysílání.[6] Současně působil jako hostující režisér v brněnském divadle.[7] V Brně vedl Bezdíček také esperantský klub herců, nazvaný TRAKT. V esperantu uvedl brněnský rozhlas v rámci programu Verda stacio např. Čapkovo RUR, Matku a Bílou nemoc a Langerovu Jízdní hlídku.[8]

Po 15. březnu 1939 se vedení brněnského Radiojournalu rozešlo a Chalupa s Bezdíčkem odešli do Prahy. Zde pracovali v rozhlase, kde právě končila éra průkopníků rozhlasového vysílání vedených prof. Jaroslavem Hurtem.[9] Bezdíček se stal v rozhlase šéfrežisérem, spolupracoval s Přemyslem Pražským a Miloslavem Jarešem.

Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1941 vyučoval na pražské konzervatoři. Později se stal profesorem herectví na pražské DAMU. V letech 1955–1958 vykonával funkci děkana DAMU. V Pražském rozhlase vychoval mnoho nových pracovníků, k jeho žákům patřil např. pozdější režisér Jiří Horčička.[10]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

S první manželkou, Věrou Bezdíčkovou měl dvě dcery (Janu narozenou roku 1929 a Evu narozenou roku 1931). Jeho druhou manželkou (od června 1941) byla herečka Vlasta Fabianová. Manželku mu později odvedl Bohuš Záhorský.[11]

Citát[editovat | editovat zdroj]

„ S Bezdíčkem jsme prožili v Brně krásné roky. Byla jsem svědkem jeho cílevědomé práce, on byl svědkem mých hereckých úspěchů. Víc než svědkem. Strážcem, kritikem i rádcem. Když se dívám na svůj život nazpátek, mohu prohlásit, že Josef Bezdíček byl pro mne, především pro mou uměleckou dráhu, v mém životě jedničkou. “
— Vlasta Fabianová [12]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Divadelní režie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové režie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti české kultury o Josefu Bezdíčkovi[editovat | editovat zdroj]

Ota Ornest

  • Nejvíc mne těšilo pracovat s Bezdíčkem, to byl opravdový profesionál.[14]
  • Pak jsem navštívil hlavního režiséra Bezdíčka. S ním jsem si ovšem rozuměl mnohem víc. Řekl jsem mu, že jsem si přivezl některé rozhlasové hry, o nichž se domnívám, že by se uplatnily taky u nás. "To nechám na vás," odvětil Bezdíček. "Pro tuto chvíli se stáváte mým dramaturgem. A já vám zaručuji, že co přeložíte, to uvedu." Přeložil jsem pro něho asi pět her. Skutečně všechny uvedl a v některých jsem i hrál.[14]

Bohumil Bezouška

  • ... v prvé řadě Josef Bezdíček, vzdělaný, moudrý a laskavý pán, teoretik i vynikající praktik. Bezdíček začínal v Brně a spolu s dramaturgem, rovněž vzácným člověkem, Daliborem Chalupou, položili průběhem let skutečné základy naší moderní rozhlasové činohry a velikým podílem přispěli k úrovni práce se slovem v rozhlase vůbec. S malými technickými prostředky – nepracovalo se ještě s magnetofonovým záznamem – vytvářel Bezďa, jak byl v rádiu nazýván, veliké činohry, ze kterých by mnohé uspěly ještě dnes.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Hodonín
  2. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 96,
  3. ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 42
  4. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 182
  5. ↑ Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 83, ISBN 80-207-0419-1
  6. ↑ Josef Bezdíček na stránkách Rozhlasová historie
  7. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 382
  8. ↑ Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 65, ISBN 80-204-0493-7
  9. ↑ Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 87, ISBN 80-207-0419-1
  10. ↑ Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 354, ISBN 80-204-0493-7
  11. ↑ Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 347,ISBN 80-207-0419-1
  12. ↑ Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 86, ISBN 80-207-0419-1
  13. ↑ VELÍŠEK, Martin. Sen noci svatojánské - dvě archivní nahrávky z let 1950 a 1964 [online]. Český rozhlas, 2016-06-09 [cit. 2016-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-06. 
  14. ↑ a b Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 207, ISBN 80-85625-19-9
  15. ↑ Bohumil Bezouška: Jak jsem proskotačil život, Lunarion, Praha, 1993, str. 176, ISBN 80-85774-08-9

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

děkani DAMU
Předchůdce:
František Salzer
 		1955–1958
Josef Bezdíček 		Nástupce:
František Salzer
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Bezdíček&oldid=23169497“